Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Cadillac Eldorado kuriózně ohrožoval zdraví pasažérů. Jak?

Mirek Mazal
Diskuze (0)

Inženýrské úsilí z Cadillacu způsobilo paradoxní zhoršení uživatelského komfortu. Snaha eliminovat sloupky karoserie vedla k vytvoření agresivního mechanismu.

Výstřední automobilové modely vznikají snahou nabídnout něco nového, touha odlišnosti zachází až k iracionálním postupům a ve výsledku vznikají stroje na vrcholu disbalančního poměru inženýrského úsilí vynaloženého na efektivně neužitečné funkce čehokoliv. Konkretizací teoretického úvodu může být automobilka Tesla, která nabízí různé příplatkové módy zaměřené daleko více na uživatele než na efektivitu jízdy či užívání vozu. Vymyslet automobilové programy útočící na city posádky muselo zabrat hodně promarněného času, ale na obranu současných vývojářů nutno vzpomenout i dřívější hlavolamy skrývající zcela zbytečně složitě například čelní osvětlení do kapotáže.

Podobných inženýrských zvláštností skrývá automobilismus nepočítaně, přesto přirozeně vyniká jedna agresivní hrozba Cadillacu Eldorado, který útočil kudlou do zad. Jeden ze 107 vyrobených kočárů cenově připomínal Rolls-Royce, protože si ruční výroba karoserie od Pininfariny nechávala štědře zaplatit za eleganci propojenou s neobvyklým technickým úsilím.

Cadillac Eldorado Brougham z roku 1960 disponoval nekonečnými panely karoserie zbavené sloupků. Z kabiny byl do stran volný výhled, uprostřed cíleně chyběly hlavně B-sloupky, které nahradilo zákeřné řešení s ostrými hranami. Vzdušnost luxusního interiéru byla vykoupena malým trojúhelníkovým sklem na konci zadních dveří. Nad úchytem vnější kliky otevírání byl zabudován systém, který po otevření dveří zasunul okno dozadu tak, aby pasažér mohl pohodlně využít celý nástupní otvor. Průhledný trojúhelník mizel i po stažení zadního okna, protože se velký skleněný panel skrýval po uhlopříčce přímo do zadních dveří.

Praktická vychytávka musela naplno fungovat, aby plnila funkci a bavila přihlížející. Vestavěný elektromotor byl už z továrny jedna velká hrozba poruch stejně jako napojení souvisejících převodů u dveří nebo složitý mechanismus stahování zadního okna. Množství potenciálních problémů mohlo způsobit, že trojúhelníkové okno přestalo zajíždět a z ostrých hran vznikal bodný nástroj namířený přímo na záda nic netušícího jedince mířícího na zadní sedadlo. Při nastupování dozadu člověk nekoukal za sebe a v mírném předklonu kvůli nízké střeše bylo porouchané okno nepříjemnou kudlou namířenou proti páteři.

Uživatelský manuál Eldorada vyzdvihuje usnadnění nastupování, o možném nebezpeční nepadla zmínka. Přehlížení teoretických poruch je pochopitelné, méně logické se zdá složité okno, které mohlo být pevnou součástí zadních dveří, respektive do nich mohlo zajíždět směrem dolů. Vznikl by úplně čistý prostor výhledu jako například v Chrysleru New Yorker z roku 1964.

Bolestivá absurdita Cadillacu připomíná zbytečnou námahu návrhářů, ale bez podobných kontroverzí by automobilové prostředí nebylo tolik zajímavé. Fantastická řešení by neexistovala bez marných pokusů, verze Brougham má tak jistou popularitu i 61 let od výroby.

Mirek Mazal
Diskuze (0)

Doporučujeme