Cadillac 1961: Doba křídel s hardtopy a kabriolety dlouhými přes 5,5 metru

Do modelového roku 1961 vstoupil Cadillac s ostřejšími rysy karoserie, navrženými opět Billem Mitchelem (1912–1988) ve spolupráci s designovým studiem automobilky Cadillac, kde pracovali nejtalentovanější návrháři General Motors. Cadillac 1961 měl proti předchůdci o půl palce menší rozvor náprav, byl kratší a měl o něco méně pompézní ploutve na zadních blatnících. Panoramatické přední okno se záporným sklonem sloupků A bylo nahrazeno plošším a sloupky A byly zahnuté dole místo nahoře. Tento styl byl převzat z modelu Cadillac Eldorado Brougham 1960, navržený Pininfarinou. Do nově tvarované přední masky byly zabudovány dvojité světlomety, takže zmizely „boubelaté“ stříšky nad nimi. Některé prvky designu byly převzaty z experimentálního konceptu Cadillac Cyclone z roku 1959, například dlouhé šikmé ploutvičky za předními a nad zadními koly.  

Elektrická éra Cadillacu nastává. Crossover Lyriq slibuje dojezd přes 480 kilometrů

Problematické vzduchové odpružení bylo nahrazeno konvenčními vinutými pružinami. Série 6200 a 6200 DeVille sdílely stejnou platformu a všechny modely 1961 poháněl motor V8 390 s objemem 6384 cm³, ventilovým rozvodem OHV a výkonem 325 koní, spojený s automatickou převodovkou GM Hydra-Matic. Bubnové brzdy měly standardně posilovač a vakuově ovládanou ruční brzdu.

Cadillac nabízel v modelovém roce 1961 12 modelů ve třech standardních sériích: Sixty (60), Sixty-Two (62) a Seventy-Five (75). Nové modely měly řadu vylepšení, zvyšujících komfort, snadné řízení a brzdění s posilovačem a odhlučnění interiéru. V něm se nacházela pohodlná sedadla s dostatečným prostorem pro nohy cestujících a více než stovka kombinací čalounění. Zvolené materiály představovaly nejnovější vývoj v oblasti syntetických tkanin a zpracování kůže. Modely Cadillac 1961 se začaly prodávat 3. října 1960.

Auto s prvním V8 na světě bylo převratné i v dalších ohledech

Cadillac Sixty-Two

Modely série 6200 (sedmá generace) se v roce 1961 nabízely ve čtyřech verzích karoserie. Největší oblibu měl sedan se šesti bočními okny (foto), kterých se prodalo se základní cenou 5.080 $ přes 26.200 kusů. Sedanů se čtyřmi bočními okny se prodalo jen 4.700 kusů. Modelů Hardtop Coupe se prodalo přes 16 tisíc (cena od 5.900 $) a kabrioletů 15.500 kusů s cenou začínající na 5.450 $. Standardní výbava všech modelů série 62 zahrnovala kosmetické zrcátko, dvourychlostní stěrače s ostřikovačem, posilovač řízení a brzd, automatickou převodovku, venkovní zpětné zrcátko na straně řidiče a dvojitá couvací světla. Cadillac série 62 měl v modelovém roce 1961 rozvor 3.289 mm a vnější rozměry 5.639 x 2.027 x 1.430 mm.

Cadillac 62 Sedan de Ville se šesti bočními okny. Za příplatek se dalo pořídit elektrické ovládání oken dveří a nastavení předních sedadel.

Na vrcholu série 62 stály modely de Ville, ale tentokrát bez verzí Eldorado Seville a Brougham. Nabízely se sedany se čtyřmi a šesti bočními okny a Town Sedan (5.500 $), Hardtop Coupe (5.250 $) a kabriolet Biarritz (foto) s cenou od 6.500 $. Za příplatek se dalo pořídit elektrické ovládání oken dveří a nastavení předních sedadel. Kabriolet Biarritz měl navíc mimo jiné dálkové ovládání zámku kufru a pneumatiky s bílými boky.

Přední okno modelů 1961 bylo méně panoramatické a sloupky A byly zahnuté dole místo nahoře.

Celkem se v roce 1961 prodalo 55.174 vozů de Ville série 62, což bylo zhruba 40% produkce značky Cadillac. Stejně jako u základní série 62 se nejvíce prodalo sedanů se šesti bočními okny (26.415 kusů), sedany se čtyřmi bočními okny zvolilo necelých 5 tisíc zákazníků. Kupé hardtop (foto) se prodalo přes 20 tisíc, modelů Town Sedan 3.756 kusů a kabrioletů Biarritz 1.450 kusů.

Na dvoudveřový hardtop Cadillac 62 Coupe de Ville si zákazník musel připravit nejméně 5 250 dolarů.

Samostatnou sérii tvořil čtyřdveřový hardtop Cadillac Sixty Special Fleetwood s větracími okénky u oken všech dveří. Základní cena byla stanovena na 6.230 dolarů.

Cadillac Fleetwood 75

Série Fleetwood Seventy-Five (foto) disponovala jako obvykle delším rozvorem (3.805 mm) a byla dlouhá přes 6 metrů (přesně 6.154 mm). Byla určena především pro luxusní limuzíny, ale také k přestavbě na pohřební vozy a sanitky. Za devítimístný sedan s hmotností přes 2,5 tuny musel zákazník zaplatit 9.530 dolarů a za Imperial Sedan ještě o 220 dolarů více.

Cadillac Fleetwood 75 Imperial Sedan byl dlouhý 6154 mm a jeho cena začínala na 9 750 dolarů.

Popsané modely Cadillac se s malými změnami vyráběly až do roku 1964. V modelovém roce 1962 se toho na vozech Cadillac změnilo jen málo. Maska chladiče se zploštila a středová vodorovná lišta se zúžila. Parkovací světla pod nárazníkem změnila tvar na obdélníkový a přední nárazník byl masivnější. Dvojice kruhových zadních světel byly nahrazeny svislými členy.

Dalšími drobnými stylistickými úpravami prošel Cadillac v roce 1963. Při stejném rozvoru 3289 mm narostla délka na 5.664 mm a zadní ploutve byly nižší. Vpředu se Cadillac vrátil ke stříškám nad dvojicemi kruhových světlometů a zmizela parkovací světla pod nárazníkem. Přední maska dostala mírně šípovitý tvar a byla vyšší.

V roce 1964 dostaly vozy Cadillac šípovitou přední masku ve vodorovném i svislém směru. Parkovací světla a směrovky byly umístěny pod hlavními světlomety a už 17. rok po sobě měl Cadillac křidélka nad zadními blatníky. Vyšší výkon (340 koní) poskytoval sedmilitrový vidlicový osmiválec V8. Rok 1964 znamenal konec série 62 (6200). Cadillac základní úrovně měl v letech 1965 až 1976 název Calais.