Car Clinic není nemocnice pro auta

Automobilky pravidelně používají různé studie a koncepty k tomu, aby lépe poznaly, co by zákazníci v budoucnu rádi koupili, za co by mohli utratit více peněz, nebo aby odhalily skryté okrajové segmenty, ve kterých by nebyla žádná srovnatelná konkurence.

Veřejnost vidí studii na obrázcích v časopisech, na internetu a pak se za několik let představí nový model, nová koncepce nebo nové řešení skupiny automobilu, která byla dříve použita jen na prototypech. Co je ale skryto očím běžných smrtelníků jsou rozhodovací mechanismy, které nakonec přivedou výrobce k tomu, že se z prototypu stane sériový model. Management automobilek samozřejmě nespoléhá jen na pocity předsedy představenstva, který pak pak poskytuje rozhovory tisku, ze kterých jakoby samozřejmě plyne, že ten a ten model je dítětem toho a toho nejvyššího...Do rozhodování o převedení snu do série zasahují také všelijaké výzkumy a šetření, prováděné na omezeném vzorku potenciálních zákazníků. Jednou ze stále více používaných metod je výrobková klinika, v případě automobilů se často mluví o Car Clinic.

Car Clinic je metoda šetření názorů potenciálních zákazníků, kterou úspěšně používal koncern General Motors už v padesátých letech, při uvádění nových modelů. Slovo "Clinic" v názvu metody symbolizuje neutrální prostředí, ve kterém jsou prezentovány současné vozy s novým vyvíjeným konkurentem pod jednou střechou. Automobilky často najímají externí poradenské firmy, v jejichž režii celý výzkum probíhá a tak běžný zákazník ani nemusí poznat, který výrobce se jej snažil vyzpovídat (prototypy mívají zakrytá loga a další identifikační znaky).

Jak vlastně Car Clinic probíhá? Firma najatá na výzkum trhu osloví desítky až stovky majitelů automobilů obdobné třídy, kteří jsou pak pozváni k účasti na šetření. Po úvodu a seznámení s programem probíhá podrobná prezentace a srovnávání 4-6 skutečných automobilů, které budou konkurenty na trhu. Jde vlastně o simulaci situací, kdy se zákazník rozhoduje mezi jednotlivými vozy. Po přibližně hodinové prezentaci jsou zákazníci vyzpovídáni při osobních interview s podporou počítače.

Klasický přístup k podobnému výzkumu názorů zákazníků spočívá v prezentaci prototypů pouze na fotografiích, videozáznamech nebo srovnání dat a cen. Interaktivnější Car Clinic je podle zveřejněné studie Brandemburské univerzity objektivnější a bližší skutečnému chování trhu, o které jde v těchto výzkumech především.

Vývoj nového automobilu dnes trvá 3 až 5 let a v každé z fází vývoje se najde místo pro ověření reakcí zákazníků. V první (koncepční) fázi vývoje jsou prezentovány pouze zmenšené modely v různých variantách, používána bývá také virtuální realita a moderní prezentační technika. Ve druhé fázi - plánování výrobků - jsou prezentovány první modely v měřítku 1:1, často pouze makety bez interiéru, hodnotí se přijetí nového designu, rozměry a proporce, příslušnost ke značce, image aj. Dva až tři roky před uvedením na trh jsou k dispozici první prototypy, probíhá šetření zaměřené nejen na exteriér, ale také interiér a vybrané prvky výbavy, barvy exteriéru, volby materiálů, pakety výbav. Jeden až dva roky před uvedením na trh je připraven plně funkční prototyp, úplně srovnatelný s budoucím sériovým automobilem. V této fázi jsou vystavovány podobné prototypy na autosalonech, žádné zásadní konstrukční změny se v této fázi již zpravidla nedělají. Vyhodnocuje se postavení na trhu (který se samozřejmě také vyvíví), zaměření na cílové skupiny zákazníků a akceptování nového výrobku zákazníky. V konečné fázi, několik měsíců před začástkem prodeje, jsou vyhodnoceny navrhované ceny nového modelu ve srovnání s konkurenty.

Ne každá automobilka využívá Car Clinic ve všech fázích, například v Německu je během vývoje běžně používáno tří až čtyř šetření, která jsou prováděna v různých stádiích přípravy nového vozu.

Samotná tvorba cen bývá velkým oříškem a na aktuálním příkladu Volkswagenu Golf jsme měli možnost vidět, že ani VW se nevyhnulo chybám v této oblasti plánování (akce klimatizace zdarma u zcela nového modelu, není standardní přístup k produktové politice VW). Účastníci výzkumu jsou zpravidla dotazováni přímými otázkami na čtyři ceny. Cílem je zjistit hranice oblastí, které vymezují (1) velmi nízké ceny, které vzbuzují podezření a pochybnosti zákazníků o kvalitě produktu, (2) přijatelně nízké ceny, které jsou vnímány jako atraktivní nabídka pro kvalitní produkt. Cena (3), která je vnímána jako vyšší, ale ospravedlnitelná vyšší kvalitou, resp. nabízenou protihodnotou a konečně (4) cena, která je příliš vysoká a za kterou by již zákazník konkrétní model (s danou motorizací a výbavou) nekoupil. Jak asi tušíte, rozpětí se budou lišit u každého jedince a ani početná skupina vážných zájemců o automobil dané třídy neurčí přesnou reakci trhu. Do hry vstupuje řada konkurentů, kteří přirozeně dělají podobná šetření a mají podobné informace.

Zohlednit je třeba i různá národní specifika, takže dovozci, kteří přicházejí na český trh musejí nejdříve srovnat svůj model se Škodovkou, která stále drží dominantní postavení na trhu malých a středně velkých vozů. Teprve po důkladné analýze toho co nabízí velcí konkurenti a průzkumu zájmu zákazníků o jednotlivé modely a výbavy přichází na řadu vyjednávání s výrobcem a samotné nasazení cen. O výrobní náklady automobilky jde často až v poslední řadě. Důležitější je co trh "snese", jaký je cíl, image a ambice značky nebo jaký chce značka získat nebo držet podíl na trhu. Český trh nových automobilů v tomto směru nabízí řadu odlišných přístupů k tvorbě cen, což je pak neodmyslitelnou součástí image jednotlivých značek.

Zpracováno podle Ebel: Automotive management (ISBN: 3409121994)