CATL získal desítky miliard korun od čínské vlády. Peníze plynou i tamním automobilkám
Čínský automobilový průmysl je dlouhé roky dotován ze státních peněz. I proto Evropská unie loni na tamní elektromobily zavedla dodatečná cla. Kdo dostává nejvíce?
Komunistická vláda v Číně je velmi nakloněna tamnímu byznysu. Právě skrze něj se totiž druhá nejlidnatější země dere nahoru a stává se jedním z hlavních globálních hegemonů. Automobilový průmysl patří mezi výkladní skříně Číny, není proto divu, že domácí automobilky a na ně navázané firmy, často s významným vlastnickým podílem státu, dostávají od národní vlády obrovské prostředky na chod.
Podle japonského týdeníku Nikkei Asia například největší výrobce akumulátorů na světě, společnost Contemporary Amperex Technology Co., kterou známe pod zkratkou CATL, loni od čínské vlády získala podporu ve výši 532 milionů dolarů (asi 11,7 miliardy korun). Díky tomu se zařadila na druhé místo hned za státem vlastněnou ropnou společnost Sinopec s 563 miliony dolarů (zhruba 12,4 miliardy korun). V případě CATL jde ovšem o údaje pouze za prvních šest měsíců, celková částka se proto bude blížit spíše miliardě dolarů (přes 22 miliard korun). Za loňský rok totiž firma v kolonce dalších příjmů přiznala 1,3 miliardy dolarů (28,6 miliardy korun).
Ostatně společnost CATL již za rok 2023 přiznala státní subvence ve výši 793 milionů dolarů, tedy 17,5 miliard korun dnešním kurzem, nejedná se tudíž o jednorázovou záležitost.
Podobně na tom jsou ovšem i automobilky. Například BYD, o kterém se v případě čínské „invaze“ do světa v poslední době mluví nejvíce, se mohla loni spolehnout na dotaci ve výši 527 milionů dolarů (11,6 miliardy korun). Výrobce Great Wall Motor získal 416 milionů dolarů (téměř 9,2 miliardy korun), SAIC, pod který patří třeba MG, pak 277 milionů dolarů neboli 6,1 miliardy korun.
Vedle toho se čínské firmy mohou spolehnout i na další pobídky. Například v podobě levnějších pozemků na stavbu továren či nižších cen surovin, které nakupují převážně od státem kontrolovaných firem. Výsledná roční podpora se proto může pohybovat v rádu vyšších jednotek až desítek miliard korun. Ušetřené peníze pak společnosti mohou použít na vývoj nebo jimi dotují své produkty, které díky tomu vycházejí levněji než ty zahraniční.
Zahraniční automobilky se přitom mohou spolehnout pouze na omezenou podporu, byť například Francie v uplynulých letech významně zafinancovala například Renault, v kterém v roce 2017 vlastnila téměř 20 %. Evropské, americké, japonské a jihokorejské značky se přesto nemohou spolehnout na podobně masivní a pravidelnou státní pomoc, která ničí konkurenční prostředí. V něm by čínští výrobci totiž podobně silné postavení ani zdaleka neměli.
Zdroj: Carscoops, Nikkei Asia, video: auto.cz
