Čínská značka Voyah vstupuje na český trh. Levná auta však nečekejte

Čínská státní automobilka Dongfeng už svá auta v Česku prodává nějaký ten pátek. Nyní její importér, slovenská firma Plastonic, přidává do svého portfolia prémiovou divizi Dongfengu – značku Voyah. Ta přichází do Česka se dvěma elektrickými modely – MPV Dream a crossoverem Free.

Slavnostním vstupem na náš trh byla společná premiéra obou modelů v Praze, na níž jsem měl příležitost tyto prémiovky prozkoumat. Použití tohoto slova u čínských aut, s nimiž si spojujeme hlavně nízkou cenu, se vůbec neštítím – Dream i Free mají po této stránce opravdu co nabídnout.

Nejprve usedám na zadní sedačku free. Číňané jsou známí tím, že pro ně je u aut nejdůležitější prostor na zadních místech, podobně jako Čech chce co největší kufr a Francouz co největší dojezd na jedno natankování. Interiér free to plně reflektuje – i když si sednu „za sebe“ se svými 184 cm výšky, před koleny mám hromadu místa a všude kolem také.

Stěhuji se za volant, kde je prostornost o chloupek skromnější, ovšem také se tu na první dojem sedí docela příjemně. Navzdory snaze o co největší modernost si free zachovává několik tlačítek, která sice nepůsobí tak fortelně jako v lexusech, ale tlačítka jsou vždycky plusovým bodem.

Všechny voyahy – tedy, zatím „oba“, ale ještě letos má na český trh přijít sedan s názvem Passion – mají na palubní desce trojici displejů v jednom panelu, táhnoucím se napříč palubní deskou. Automobilka slibuje špičkovou rychlost infotainmentu mimo jiné díky osmijádrovému procesoru.

Máme důkazy, že čínská vláda dotuje své automobilky, tvrdí EU

Jedno ze zmíněných tlačítek aktivuje zajímavou funkci částečného zasunutí panelu s displeji. Chcete-li mít displeje menší, nebo chcete-li lépe vidět na silnici, po stisku tlačítka se panel zasune tak, že zhruba třetinu displejů skryje do palubní desky. A upraví zobrazení, pochopitelně. Zajímavou perličkou je také umístění tlačítka k elektrickému otevírání kufru – je u uchycení zadního stěrače.

Jemnost a dotyková příjemnost materiálů použitých v kabině možná není na úrovni špičkových mercedesů či BMW, ale rozhodně není špatná. Zásadní minus ovšem pozná váš nos – vystavené free uvnitř nepříjemně chemicky zapáchá.

Voyah Free

Jak stojí už zkraje, free je k mání jako elektromobil, a to konkrétně s výkonem 360 kW (490 k) a točivým momentem 750 Nm. Baterie má nikl-mangan-kobaltovou chemii, vyrobil ji čínský gigant CATL a nabídne kapacitu 106 kWh, na což má vůz dojet až 500 km daleko dle WLTP. Nabíjení je ovšem na dnešní dobu relativně pomalé – maximum je jen 120 kW – a to i mezi elektromobily s 400V ústrojím.

Ceny se podle úrovně výbavy pohybují od 2.124.900 do 2.224.900 korun, což není žádná láce. Už základní výbava ale obsahuje téměř všechno, co by člověk mohl potřebovat; připlatit lze např. za vzduchové odpružení, masážní přední sedadla, lepší audiosystém, prosklenou střechu s elektrochromatickým zneprůhledňováním či systém monitoringu znečištění pevnými částicemi PM 2,5.

Do budoucna by na trh měla přijít i levnější verze s menší trakční baterií, ovšem s přidaným prodlužovačem dojezdu v podobě 1,5l zážehového čtyřválce. To platí i pro MPV Dream.

TEST Dongfeng U-Tour 1.5 Turbo DCT – Sedmimístný solitér

Dream je ještě luxusnější

Větší a dražší model Dream je luxusním MPV, jehož kapitánská křesla v druhé řadě nabídnou nejen vyhřívání, ale i ventilaci a masážní funkci. Elektrické nastavování je samozřejmost, a to včetně bederní opěrky. Pouze podélný posuv je zde manuální.

Voyah Dream

Obě sedačky mají vlastní loketní opěrky či polstrované kapsičky na smartphone a je možné vyklopit i podpěru lýtek. Nechybí ani možnost nastavovat pravou přední sedačku zezadu pomocí ovladačů na jejím opěradle.

I zde jsou samozřejmostí elektrické páté dveře, ovšem výška jejich otevření není dostatečná k tomu, abych se nepraštil do hlavy. Elektrické jsou pochopitelně i boční posuvné dveře. Jakožto fanouška starých amerických aut mě těší, že Voyah umí udělat interiér téměř kompletně v jedné barvě; hnědé či béžové, alespoň pro český trh. Ve zvolené barvě jsou nejen sedačky, ale i koberce, plasty a značná část volantu.

Ani dream není uvnitř zrovna pohádkou pro čichové receptory, je ovšem jasné, že se zde konstruktéři snažili o ještě větší komfort oproti free. Také se na některých trzích dream nabízí v ještě luxusnější konfiguraci s přepážkou oddělující řidiče od zadní části vozu.

Voyah Dream

Dream pohání drobně odlišné ústrojí od free. Elektrický pohon tu má 320 kW (435 k) a 620 Nm, baterie nabídne 108,7 kWh kapacity. Chemie baterie je totožná, stejně jako napětí a nejvyšší nabíjecí výkon 120 kW.

Ovšem, za tento luxus si Voyah nechá bohatě zaplatit. Cena vozu – není to „cena od“, drtivá většina popsané výbavy už je zahrnuta – je 2.969.900 korun. Za 120 tisíc korun je možné jak dream, tak free nechat potáhnout průhlednou samozacelovací ochranou fólií.

Čínské automobilky v EU: Co všechno se u nás už prodávalo? A přijde s elektromobily průlom?

Přijel i terénní mastodont

Slovenské zastoupení Dongfengu si připravilo i jedno překvapení. Velké a pekelně drahé překvapení, na které bude potřeba řidičák na nákladní auta, ale náklaďák to není. Jde o prototyp MHero I, modelu vrcholné značky patřící pod Dongfeng, která bude nabízet luxusní offroady.

Na rozdíl od free a dreamu je tohle skutečný vývojový prototyp, který najezdil už řadu kilometrů. A přesně tak – jako u zkoušeného, ručně stavěného auta – působí jeho kvalita zpracování. Materiály v interiéru působí velmi hodnotně – je tu tmavošedá kůže a obložení, u nějž bych se nedivil, kdyby bylo skutečnou dřevěnou dýhou – a kvalita zpracování bude jistě u produkčních kusů lepší.

Designově MHero I připomíná nejvíce kreace jako Rezvani Beast nebo Dartz Prombron, takže si jistě svou cílovou skupinu najde, ale kontroverzím se neubrání. A to i co do technických parametrů – je tak těžké, že na něj bude potřeba řidičský průkaz skupiny C. Pohotovostní hmotnost je téměř přesně 3,3 tuny a celková bude nad 3,5 tunami.

Zbytek vozu je podobně ohromující. Celkem čtyři elektromotory nabídnou 800 kW (1.088 k) a 1.400 Nm, nikl-mangan-kobaltová baterie má 142,7 kWh kapacity a vůz se rozjede na stovku za 4,2 sekundy. Dojezd na jedno nabití má být dle čínského měřicího cyklu až 505 kilometrů.

M-Hero 917

Do terénu je vůz připraven simulacemi uzávěrek diferenciálů či natáčecí zadní nápravou do úhlu až 10,6°. Ta má také funkci krabího chodu, kdy se natočí stejným směrem jako přední kola. Spolu se vzduchovým podvozkem, který vůz dokáže přizvednout až na 335mm světlou výšku a 900mm brodivost, samozřejmě slouží ke zlepšení průchodnosti terénem.

Pochopitelně je MHero I taky pekelně drahé. Elektrická verze bude stát nejméně 4.159.000 korun, až za několik měsíců přijde na český trh.

Vůz bude existovat také v provedení s range extenderem v podobě 1,5l zážehového čtyřválce. S ním bude mít menší trakční baterii – „jen“ 65,9 kWh – a také nižší výkony. Nabídne „jen“ 600 kW (816 k) a 1.050 Nm. Dojezd na nabitou baterii a plnou palivovou nádrž ovšem je 1.026 km. Toto provedení bude mít cenu od 3.599.900 korun.

Zatímco Dongfeng má v Česku už 14 dealerství, Voyah zatím budou prodávat dvě firmy – Car House v Praze a Auto Tichý v Ostravě a Havířově. V rámci skupiny Česka, Slovenska a Maďarska také Dongfeng a Voyah drží náhradní díly skladem; prostory o výměře cca 6.600 m2 má aktuálně zaplněné zhruba z třetiny. Při potřebě opravy by se tak nemělo stát, že by bylo nutné čekat týdny či měsíce na dodání potřebného dílu z Číny.