Zapomenutý Renault Racoon byl vlastně crossover naruby. Dostal dnes nemyslitelné a uměl plavat
Obojživelné schopnosti, třílitrový motor a futuristický interiér. Racoon nebyl konceptem pro výrobu, ale technologickou vizí, která předběhla dobu.
Devadesátá léta byla divoká, plná konceptů, u nichž se designéři a inženýři vydávali do říše futuristických snů bez hranic. Jedním takovým výtvorem je zapomenutý Renault Racoon. Crossover, který z pohledu dnešních zástupců segmentu obrací téměř všechny principy vzhůru nohama – má velký motor, jen tři sedadla, žádné dveře, řadicí páku na levé straně při levostranném řízení a umí i plavat.
Automobilka Renault nikdy neměla plány převést Racoon do sériové výroby, chtěla skrze něj ukázat, co vše by mohlo být v automobilovém průmyslu možné. A to včetně zcela nového způsobu prezentace novinek digitální formou. Dnes je něco takového běžné, zejména v době pandemie to byla jediná schůdná cesta, ale v devadesátých letech se premiéry soustředily hlavně na autosalony.
Racoon se poprvé odhalil veřejnosti v roce 1992 prostřednictvím nadčasově zpracovaného videa využívajícího prvky pokročilé počítačové grafiky. Naživo si auto prohlédli až návštěvníci autosalonu v Ženevě o rok později.
Vůz na první pohled připomíná vesmírné lunární vozítko, a to především díky unikátnímu podvozku z ocelových komponentů s dlouhými rameny a centrálním uchycením. Každé rameno bylo na sobě nezávislé díky elektrohydraulickému systému, což mu propůjčovalo značnou přizpůsobivost na nezpevněném povrchu. Kabina tak mohla zůstat ve vodorovné pozici i na nakloněné cestě. Stisknutím tlačítka pak šla regulovat světlá výška.
Nečekejte titěrný spalovací nebo elektrický pohon, jak je tomu u crossoverů dnes. Kola Racoona roztáčel třílitrový vidlicový šestiválec s dvojitým přeplňováním, naladěný na výkon 200 kW a točivý moment 363 Nm. Šestirychlostní manuální převodovka přenášela výkon na všechna čtyři kola. Design vozu navrhl Patrick Le Quément, který zvolil moderní zaoblené tvary s bohatým bublinovým prosklením.
Racoon neměl klasické dveře. Do třímístného interiéru se dvěma sedadly vpředu a jedním vzadu uprostřed se nastupovalo dálkově ovládaným odklopením velkého čelního okna s rámem směrem vpřed, druhá část situovaná nad hlavami cestujících se vyklápěla dozadu. Tento koncept byl nejen atraktivní, ale také účelný. Šlo totiž o obojživelné vozidlo vyžadující vysoké boky. Díky dvojici hydromotorů uměl Racoon plavat rychlostí 5 uzlů, což na výlet po jezeře stačilo. Na souši ho spalovací motor rozjel až na 155 km/h.
Interiér využíval moderní šedé a namodralé plasty kombinované s oranžovým čalouněním sedadel. Pro snadnější nastupování se spolu s čelním oknem vyklápěl také volant s plochou spodní částí a palubní deska vybavená dvěma budíky a třemi kontrolkami. To je minimalistické řešení, ale Racoon byl ještě vybaven head-up displejem, který promítal informace na zaoblené sklíčko. Stejný systém se používal ještě před pár lety u produkčních aut. Další futuristickou vymožeností byla navigace a použití kamer místo zpětných zrcátek, což je v sériové výrobě novinka posledních let. Pro maximalizaci prostoru vynechal Patrick Le Quément klasický středový tunel a řadicí páku s ovládáním ventilace přesunul k levé ruce řidiče.
Je zajímavé srovnat současnou podobu automobilů s futuristickými vizemi starými přes třicet let. Ne, nemáme obojživelná auta, zůstali jsme u klasických bočních dveří a podvozku s nápravami, a třílitr v crossoveru je také nemyslitelný. Nutno však ocenit, jakého technického pokroku dosáhly multimediální systémy, cloudové navigace, head-up displeje a kamerová zpětná zrcátka. Racoon byl bláznivou vizí, ale hodně z toho si dnes můžeme v autě skutečně užít.
Zdroj: Renault,
