Design po generacích: Seat Leon

Hatchback Leon je důležitým modelem nabídky španělského výrobce Seatu, jehož design již po tři generace tvoří sportovnější alternativu ke koncernově spřízněnému a spíše konzervativně pojatému Golfu. V čemž tkví designové trumfy jednotlivých generací a s jakými estetickými zbraněmi vyráží do boje s konkurencí? Vydejme se po stopách Seatu Leon, jehož podoba je průběžně tvořena celou řadou zajímavých – a možná poněkud pozapomenutých – studií. Zaměřme se tedy i na ně, čímž trochu ozvláštněme běžný mezigenerační přehled. Díky připomenutí důležitých konceptů budeme každé generační vydání Seatu nižší střední třídy vnímat komplexněji a v důležitých souvislostech.

Design po generacích - Speciální příloha Auto.cz

Bolero 330 BT (1998) – GT trochu jinak

První impulsy nového designu, který se posléze promítl do karoserie kompaktní velikosti, jsme zaznamenaly v roce 1998 na autosalonu v Ženevě, kde byla vystavena kreace uhlazených tvarů a sportovních proporcí. Studie Bolero je křížencem sedanu a GT – díky této kombinaci je karoserie žluté barvy reprezentativní, uhlazená a zároveň temperamentní. Jedná se také o první Seat, pracující s rozvržením prvků na přídi, jíž dominuje malá (ale výrazná a velmi originální) maska chladiče, v níž se nachází logo výrobce. K masce po stranách přiléhají rozměrné světlomety, které jsou patrně nejvýraznějším rysem čelní partie studie. Kromě toho Bolero opouští schéma rozvržení prvků přídě, užité na dvou pozoruhodných vizích s designem od studia ItalDesign - Proto C, která je předvojem sériové Ibizy, a Proto TL, koncepčním předobrazu liftbacku Toledo. Dodejme, že plné jméno studie je Bolero 330 BT - název zahrnuje počet koňských sil pod kapotou (330) a použitou technologii Bi-Turbo (BT). Vůz je poháněn šestiválcovým motorem objemu 2,8 l.

Boční část karoserie opouští rozvržení hmoty, jak jej známe z běžných vozů. Příď překvapí zajímavým zkosením, kladoucím důraz na sportovní sklon světlometů a mohutnost nárazníku. Dynamickému pojetí přídě sekunduje elegantní křivka v horní části pontonu, ústící do zadní (poměrně vysoké) části karoserie. Vůz rovněž zaujme systémem dveří, které se otevírají proti sobě. Vraťme se ale k zádi s velmi jednoduchými a zároveň propracovanými tvary, jimž dominují dvě dvojice trojúhelníků – dva v podobě sdružených svítilen, další dva jako atraktivní koncovky výfukové soustavy.

Sportovní styl proniká také do interiéru, jehož nejvýraznější částí je kreativní přístrojová deska. Její středový panel je ztvárněný pomocí dvou vzpěr, na nichž se nacházejí výdechy ventilační soustavy, tlačítka a řadicí páka. Členitost této atraktivní kompozice je vyvážena volantem, jehož postranní ramena tvoří dva tmavé trojúhelníky. Kabina jako celek působí technicistním dojmem, který je umocněn minimalisticky pojatými ukazateli přístrojů.

I přes to, že jde o tříprostorový automobil, je studie Bolero v rámci historie modelové řady Leon důležitým produktem, neboť v době vzniku názorně ukázala, kterým směrem se bude design (nejen) budoucího kompaktního hatchbacku ubírat. Při navrhování Leonu první generace bylo využito kompozice přídě, zejména z hlediska hmotnostnímu poměru mezi maskou chladiče a světlomety.

Leon 1. generace (1999-2005) – Za hranicemi běžného kompaktu

První Leon vychází z druhého generačního vydání sedanu Toledo, s nímž sdílí příď a ztvárnění profilu. Právě relativně dlouhá čelní část a štíhlé boky jsou jedny z nejvýraznějších rysů exteriéru vozu, který svým designem překračuje kategorii dobových kompaktních hatchbacků. Odlišnost vzhledu je navíc umocněna vysokou zádí s plynulou návazností sloupku C na zadní okno, což v praxi znamená elegantní prvek, mírně zasahující do kategorie kupé. S tím souvisí tvarově čistá záď s minimem dekorací a líbivé svítilny s nekomplikovanou optikou.

Podíváme-li se na příď, spatříme zřetelnou návaznost na studii Bolero. Vůz pracuje se dvěma horizontálními díly, zahrnujícími světlomety a nasávače, mezi nimiž se nachází drobná maska chladiče s logem výrobce. Tento prvek se během času stal hlavním identifikačním znakem Seatu, jímž je – po sérii modifikací, ke kterým se postupně dostaneme – dodnes.

Salsa a Salsa Emoción (2000) – Tvořivý experiment

Příchod Waltera de Silvy do Seatu znamenal výrazné změny, jež se plně promítly do estetiky. Avšak více než samotné tvary byl přehodnocen přístup k designu, který začal být vnímán komplexněji než kdy předtím – na scénu přišla řada multifunkčních studií, kombinujících konvenční karosářské třídy, které představují alternativy pro běžně stavěná vozidla. Typickými experimentátory tohoto období jsou vize Salsa, představená v roce 2000 v Ženevě, a studie Salsa Emoción, uvedená téhož roku na autosalonu v Paříži.

Salsa, předvoj donedávna aktuálního designového směru, je založena na koncepci MDC (Multi Driving Concept). Ta spočívá ve schopnosti vozu měnit svou charakteristiku, do jejíhož rámce patří jízdní vlastnosti, atmosféra v kabině či vnější tvary.

První zdání většinou klame – studie Salsa není emocionálně ztvárněným hatchbackem kompaktní velikosti, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale pozoruhodným křížencem, který kombinuje karoserie MPV a kupé. Mezi nejdynamičtější části vozu patří nízká příď se zcela novou architekturou – oproti starším (ať už sériovým či koncepčním) Seatům je čelní část Salsy tvořena několika plochami, mezi nimiž dominuje kapota zasahující do předního nárazníku. V ploše tohoto dílu najdeme masku chladiče, jejíž tvar je jedním z mála odkazů na studii Bolero (případně na progresivní koncept Formula z roku 1999). Silueta je zdobena prolisem v podobě křivky, jejíž počátek kopíruje přední podběh, načež linka ústí volně do prostoru – jedná se (spolu se stavbou přídě) o prvek, jímž je Salsa průkopnická. V obou případech jde o atypická řešení, jejichž vzhled se v době vzniku vymykal nejen vozidlům koncernu Volkswagen, ale i automobilové produkci jako celku. Další neobvyklé řešení nás čeká na zádi se zavazadlovým prostorem, který je přístupný skrze dělené zadní dveře.

SEAT Salsa - "ostré" auto

Kabina s uspořádáním 2+2 je vybavena ovladačem systému MDC, jimž lze, jak jsme již řekli, měnit charakteristiku vozidla, které jsou celkem tři. Při aktivaci první z nich (Sport) se před řidičem (jehož sedadlo se posune do nejnižší polohy) objeví klasické, sportovně vyhlížející ukazatele. Převodové ústrojí pracuje v režimu Tiptronic, umožňujícím manuální řazení. V režimu Comfort je palubní deska, v jejímž středu najdeme multifunkční obrazovku, částečně zakrytá, s čímž koresponduje její tmavší osvětlení. Klidnější atmosféře odpovídá také snížení hluku v kabině a přepnutí převodovky do režimu automatického řazení. Volbou charakteristiky City je vůz uzpůsoben pro jízdu ve městě – multifunkční obrazovka přináší údaje o dopravní situaci (prokládané informacemi o různých prodejnách či restauracích), přičemž převodovka zůstává v režimu automatického řazení.

O rok mladší studie Salsa Emoción kombinuje odkaz Salsy s karoserií sportovního křížence SUV a MPV. I ona používá systém MDC, ovšem s pozměněnými módy (Street, Sport a Off-Road). Design vychází z téže filozofie, je však mohutnější a zdobí jej poměrně decentní oplastování.

Salsa 2, Leon Prototype a sériový model (2002, 2005) – Po proudu evoluce

V roce 2002 byl na autosalonu v Madridu představen koncept Salsa 2, který přepracoval motivy studie Salsa a prezentoval tvary, které výrazně ovlivnily koncepční předobraz sériového Leonu, představeného o tři roky později.

Zatímco Salsa 2 vychází z emocionálních křivek stejnojmenné studie první generace, Leon Prototype (2005) přistupuje k designu mnohem racionálněji – i přes atraktivní zevnějšek pracuje s konvenčnějším rozvržením hmoty, které je (oproti Salse 2) více zaměřeno na druhý karosářský prostor. I přes zmohutnění a tradičnější formu se však podařilo skloubit praktičnost s temperamentními křivkami. Nosnými prvky přídě je maska chladiče a originální světlomety, jejichž spodní linka tvoří základ pro výrazný boční prolis, známý z předchozích studií. Právě tento rys je jedním z nejpozoruhodnějších znaků exteriéru, který měl lví podíl na vytvoření nového trendu v podobě přetváření bočních linek z dříve spíše přímo vedených tvarů do podoby všemožných křivek. Sériový model se od Leonu Prototype liší jenom v drobných detailech – tvarový základ konceptu se v takřka nezměněné podobě dostal do sériové výroby.

Nový Seat Leon: První informace a fotografie

Leon, ačkoli navazuje na již několikrát zmíněné studie Salsa, však není prvním vozidlem nového tvarového směru. Průkopníkem, jenž předvedl světu takřka sériové tvary, je vize Altea (2003) a o rok mladší koncept Toledo, který – kromě atypické zadní části s konvexně klenutým oknem – zaujal odvážným dvoubarevným provedením exteriéru.

IBE (2010) – Dvojí tvář pokroku

Pro aktuální generaci kompaktního Seatu je důležitý rok 2007, kdy byl ve Frankfurtu představen koncept Tribu. Žluté třídveřové SUV přišlo s tvary, jež ohlásily razantní změnu designového diskurzu značky. Ta souvisí s novým šéfem designu, jímž se stal Luke Donkervolke. Rukopis tohoto stylisty – ačkoli jím navázal na směr Waltera de Silvy – je ostřejší a věcnější. Seat postupně přestal experimentovat, čemuž odpovídá odklon od smělých a tvořivých koncepcí karoserie po vzoru již zmíněného multifunkčního systému MDC, a začal více sázet na jistotu.

Vraťme se však ke kompaktnímu modelu Leon. Tvary jeho současné generace nastínila ženevská studie IBE (2010), jejíž karoserie nahradila dříve běžné rozverné křivky chladnější a ostřeji řezanou formou, čímž se automobil poněkud germanizoval. Kapotu zde již netvoří zakřivená plocha s prohlubní uprostřed, nýbrž mnohem běžněji vyhlížející díl, na který navazuje maska chladiče. Ta opustila původní tvar a roztáhla se, díky čemuž je příď IBE opticky širší a masivnější.

Seat IBE: Španělská značka posiluje image

Vcelku mohutné proporce jsou vizuálně odlehčeny diodovými pásy vpředu i vzadu. V obou případech se jedná o dynamické a subtilní útvary, jejichž pojetí se o rok později uplatnilo u prototypů IBL a IBX. Zůstaňme však v roce 2010, kdy byla v Paříži představena druhá verze IBE – tentokrát v červeném laku a v mírně přepracovaném designu, poháněná elektromotorem s výkonem 75 kW.

Leon 3. generace (2012-) – Posílení image

Při příchodu vizí IBE bylo zřejmé, že nejde o běžné výstavní studie s úkolem oslnit a prezentovat nejnovější tvarová řešení ve vyumělkovaném balení. Studie totiž představily celou řadu prvků, jež byly zanedlouho použity v souvislosti s třetí generací Leonu, který – i přes pragmatičtější a méně temperamentní vzhled – stále tvoří v rámci kompaktních hatchbacků koncernu Volkswagen tu emocionálnější variantu.

Leon od konceptu IBE přebírá masku chladiče ve tvaru čtyřúhelníku, k níž po stranách přiléhají dynamické světlomety. Ty mají oproti minulé generaci vozu složitější tvar, jenž opustil přímočarost a vsadil na prolnutí několika motivů do jednoho celku – členitost dílu je umocněna diodovým pásem, který nezasahuje do ostrého výběžku směrem k masce chladiče a tvoří originální čtyřúhelník.

TEST Seat Leon 1,4 TSI (90kW) – El Golfiňo

V profilu nalezneme evoluční pokračování prolisu, plynoucího ze světlometů a volně splývajícího s plochou zadních dveří. V jeho novém provedení má však tato křivka kultivovanější průběh – netvoří dominantu boční části karoserie, neboť je doplněna podobně navrženým útvarem, jehož počátek můžeme vysledovat nad zadními svítilnami. Záď jako taková je pak, stejně jako celý automobil, hranatější a klade větší důraz na propracovanost nárazníku.