Donald Frey: vedoucí muž vývoje Fordu Mustang zemřel

Donald Frey se narodil 13. března 1923 v St. Louis v Missouri. Ve stejném roce jeho otec Muir L. Frey navrhl traktor John Deere model D, který se ve výrobě udržel až do roku 1953.

V roce 1940 začal Donald Frey se studiem na Michiganské státní univerzitě. Během druhé světové války pracoval na leteckém motoru Packard V-1650, který byl americkou verzí britského Rolls-Royce Merlin. V letech 1942 až 1946 byl povolán k armádě.

Po návratu z armády začal pracovat na dokončení svého studia. V roce 1947 získal titul Bakalář věd, v roce 1949 se stal inženýrem a v roce 1951 dokončil svůj doktorát z metalurgie.

Od roku 1950 pracoval pro Ford a vedl pro automobilku metalurgické oddělení. Později byl jmenován viceprezidentem a šéfinženýrem. Kromě vývoje mnoha průmyslových inovací měl Frey na starosti i vedení vývoje vzhledu prototypu a sériového provedení Fordu Mustang.

Donald Frey tvrdohlavě prosazoval Mustang i po té co byl čtyřikrát zamítnut Henry Fordem II., jehož děsily živé vzpomínky na totální selhání projektu Edsel. I když, nebyl Mustang oficiálně schválen pracovalo se na jeho vývoji dál a Frey se scházel s Lee Iacoccou a dalšími inženýry v motelu, kde pokračovali ve své práci.

Výsledek jejich práce předčil všechna očekávání a Ford Mustang se stal ihned po svém představení v roce 1964 prodejním trhákem. Jeho popularita u zákazníků začala klesat až na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy se musel potýkat s početnou konkurencí od GM a značek koncernu Chrysler.

Frey opustil Ford v roce 1968 a za jeho odchod byly zčásti zodpovědné neshody s Lee Iacoccou. Po svém rozloučení s modrým oválem se stal viceprezidentem General Cable Corporation. Zde se zaměřil na vývoj nových metod recyklace mědi.

V roce 1971 byl jmenován předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Bell & Howell, kde v sedmdesátých letech zahájil éru videokazet a v osmdesátých letech se zasadil o využití CD-ROM jako nosičů dat.

Donald Frey byl mimo jiné nositelem Národní medaile za technologii a členem výkonné rady Světové banky. Do důchodu odešel v roce 1988. Příčinou jeho úmrtí začátkem letošního března se stala mozková mrtvice.