Dopad koronaviru na českou a světovou ekonomiku? Analytik připomíná epidemii SARS
Epidemie nového koronaviru SARS-CoV-2 neohrožuje pouze lidské životy, ale také ekonomiku a průmysl. A to včetně automobilového. Jaké dopady však můžeme očekávat?
Nový druh koronaviru SARS-CoV-2, jež vede k onemocnění označovanému jako COVID-19, se šíří z Číny do světa již od začátku nového roku. Počty nově nakažených by sice měly pozvolna klesat, přesto se bavíme o desítkách nových případů každý den a v různých koutech planety.
Ještě před prvním výskytem koronaviru v Evropě se však začalo mluvit o jeho vlivu na průmysl, nás samozřejmě nejvíc zajímá ten automobilový, a celosvětovou ekonomiku. V provincii Chu-pej, kde se vir objevil poprvé, totiž sídlí několik automobilek i závodů dodavatelských společností.
S šířením virů i do sousedních provincií se však epidemie dotkla celé řady společností, které mají v Číně své výrobní závody. Z minulosti tak máme zprávy o omezování i dočasném pozastavení výroby v řadě podniků. Zastavení výroby se přitom vždy musí podepsat na ekonomice. Co ale můžeme čekat v tomto případě?
Není to poprvé
Analytik České spořitelny David Navrátil, který nás nedávno seznamoval s možným dopadem elektromobility na ceny aut a českou ekonomiku, nám nastínili možný vývoj, který se opírá o data ze starší epidemie koronaviru SARS-CoV, jež způsoboval nemoc SARS. Jeho výskyt byl poprvé zaznamenán v listopadu 2002 v čínské provincii Kuang-tuang a šířil se až do poloviny roku 2003.
Epidemie SARS se podle statistik Brookings Institution nejvíce podepsala na reálném poklesu HDP v Hong-Kongu, který si pohoršil o -2,63 procentního bodu. V Číně pak HDP kleslo o -1,05 procentního bodu a v USA o cca 0,07 procentního bodu. Celkový dopad na světovou ekonomiku se pak pohyboval zhruba okolo -0,1 procentního bodu.
Epidemie koronavirů SARS-CoV a SARS-CoV-2 se však v mnohém liší. Zatímco při epidemii SARS bylo zasaženo cca 8.000 lidí, nyní se počet nakažených nemocí COVID-2019 pohybuje za hranicí 82.000 lidí. Na druhou stranu je však potřeba zdůraznit výrazně vyšší úmrtnost viru SARS, která se pohybovala okolo 10 %. U viru COVID-2019 jde zatím úmrtnost lehce nad 2 %.
Od roku 2002/2003 se navíc mnohé změnilo i na poli ekonomiky. Čína zhruba zdvojnásobila svůj podíl na globálním HDP a současně také výrazně vzrostl podíl světového exportu na světovém HDP. Současná epidemie nového koronavirus SARS-CoV-2 by se tak mohla na Čínském HDP podepsat zhruba dvojnásobným poklesem, tedy o 0,2 procentního bodu.
Vzhledem ke globalizaci a navýšení podílu světového exportu na světovém HDP z 24 % v roce 2003 na 37 procent v roce 2019 lze také předpokládat vyšší dopad na celosvětovou ekonomiku, který by se mohl pohybovat okolo 0,3 až 0,4 procenta.
Jedná se však o první odhady, které počítají s podobným vývojem jako u epidemie SARS. Zůstává však otázkou, jak moc se epidemie SARS-CoV-2 rozšíří a jak dlouho bude činit potíže. Od toho se bude odvíjet její celkový dopad na čínskou i světovou ekonomiku.
Evropa v suchu?
Příjemnou informací je však skutečnost, že Česko by ani v případě poklesu čínské ekonomiky o 2 procentní body nemělo být příliš silně zasaženo. Pokud se totiž podíváme na čínský export, pak zjistíme, že se ve velkém zaměřuje na USA, zatímco Německo, na které je navázané Česko, hraje spíš druhé housle.
Pokud se zaměříme přímo na automobilový průmysl, pak zjistíme, že celkový čínský export motorových vozidel a součástek dosáhl v roce 2018 hodnoty 34,8 miliardy amerických dolarů. Zhruba 11,7 miliardy dolarů však tvořil obchod s USA, 3,2 miliardy dolarů obchod s Japonskem, 2 miliardy dolarů obchod s Mexikem a pouze 1,7 miliardy dolarů obchod s Německem.
Pokud tedy někdo ponese tíhu spojenou s poklesem ekonomiky čínského automobilového průmyslu, pak to budou v první řadě USA. Evropské státy, které jsou s čínským automobilovým průmyslem v kontaktu především přes Německo, by měly utrpět ztráty výrazně menší.
Nyní se bavíme samozřejmě čistě hypoteticky, nicméně pokud by čínská ekonomika klesl o 2 %, pak by mohla česká ekonomika utrpět ztrátu -1,7 miliardy Kč. To je však pouze 0,03 % HDP, což nevypadá příliš drasticky.
Ztrátu by přitom neutrpěl ani tak automobilový průmysl, který využívá pouze cca 2 % komponent dovezených z Číny, jako spíš průmysl zabývající se výpočetní technikou, respektive počítači. Společnosti pohybující se v tomto odvětví totiž z Číny dováží v průměru cca 20 % komponent.
Jak už jsme ale zmiňovali, zatím se jedná pouze o předběžnou analýzu, která se opírá o poznatky z epidemie viru SARS mezi lety 2002/2003. Odhady ohledně dopadů viru COVID-19 budou dále upřesňovány v závislosti na dalším vývoji situace.