Elektrický koncept Nissanu z roku 1991 by měl být oprášen

Dnešní ekologické okénko retrospektivně připomíná autosalon v Tokiu, kde se před 31 lety představil první moderní elektromobil. V roce 1991 Nissan prezentoval konkurenceschopnou alternativu spalovacím motorům, zatímco dosud existovala malá bezemisní auta zvládající sotva objet město na jedno nabití.

Nissan Future Electric Vehicle (FEV) zůstává průkopníkem dostatečným dojezdem, i když je tato položka relativní pojem, tokijský koncept umožňoval opustit město výjezdem na dálnici pomocí přítomné technologie rychlého dobíjení. Nadčasová architektura elektrických systémů i po třech dekádách kvalifikuje FEV na dnešní trh s daleko novějšími elektromobily.

TEST Maxus Euniq 5 (52,5 kWh) – Když potřebujete velké MPV na elektřinu

Japonský prototyp nevypadal typicky jako nevzhledný vozík s baterkami, naopak připomínal stylové kupé opatřené některými prvky sériových Nissanů. Známé z cest byly například světlomety zapadající do designu ustupujícího aerodynamice. Vývoj ve větrném tunelu dosáhl extrémně nízkého koeficientu odporu vzduchu Cd 0,19.

Marketingové materiály z autosalonu zmiňují cíl automobilky „vytvořit elektromobil, který lze běžně používat v každodenním životě“. Denní báze v praxi měla znamenat dojezd 250 km, což evokuje dosah současného Nissanu Leaf. Inženýrům stačilo obsáhnout trasu z Tokia do oblíbené horské destinace Hakone maximální rychlostí 130 km/h. Jedinou přiznanou slabinou FEV bylo zrychlení, protože z 0 na 100 se přikrčený uhlazený experiment rozjížděl 20 sekund.

Nový Nissan Z čeká závodní premiéra, pojede vytrvalostní závod ve Fudži

Energie pocházela z nikl-kadmiového akumulátoru spojeného s novým vysokoindukčním kompaktním elektromotorem a rekuperačním brzdovým systémem. Průlomovou technologií bylo zmíněné nabíjení SQC neboli Super Quick Charge, které dokázalo urychleně naplnit 40 % kapacity baterie za pouhých šest minut. Běžné nabíjení na maximum ze standardního (polovičního) zdroje japonských domácností trvalo osm hodin. Úsporu spotřeby energie sliboval solární panel umístěný na střeše. Jednotlivé články mohly utáhnout napájení audiosystému anebo ovládání klimatizace.

Nejpřekvapivější fakt pokrokového elektromobilu byl vzhled velice podobný běžným kompaktům s benzínem či naftou. FEV vozilo dvě pohodlná sedadla a zadní lavici uvnitř prostorné kabiny a bezpečný výhled ven se dařilo udržet přes rozmanité prosklení (přední okno s ochranou proti UV záření). Lehce mimozemské tvary vznikly z hliníku a ekologii přidávaly pneumatiky s nízkým valivým odporem, jinak se jednotlivé prvky blížily běžné automobilové konfekci z 90. let.

Použitelné plány zůstaly na papíře, zkušební kusy nerozšířilo portfolio sériově vyrobené modelové řady. Projekt nestárne, dnes FEV stále vypadá neotřele a mohl by být oprášen už jen z důvodu rozředění doby dominance zprofanovaných SUV.