Emise oxidu uhličitého: Je horší auto, letadlo, nebo sopka?
Sledování produkce emisí oxidu uhličitého je dnes velmi populární. Přitom jeho limitní množství nestanovuje žádný z evropských emisních standardů. Proč se tedy CO2 tolik řeší? Důvodem je postupné oteplování naší planety, ke kterému značnou měrou tento plyn přispívá. Pokud se v atmosféře nahromadí ve zvýšeném množství, zabraňuje přestupu tepla ze zemského povrchu a atmosféry dále do vesmíru. Působí tedy jako jakýsi izolátor planety země od chladného meziplanetárního prostoru. Jedná se o jev známý jako skleníkový efekt.
Porušená rovnováha
Oxid uhličitý ale neprodukují pouze věci vyrobené člověkem, ale také sama příroda. A to dokonce ve značném množství. I člověk, který dýchá, vydechuje oxid uhličitý. Stejně tak činí zvířata. Rostliny naopak CO2 přijímají jako potravu, přičemž za působení světla a vody jej v zelených částech, chloroplastech, přeměňují na kyslík. Jedná se o biochemický proces známý jako fotosyntéza, který je základem života na Zemi.
Dle zprávy agentury Next Green Car činila koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře před průmyslovou revolucí méně než 300 ppm (parts per milion – částic na jeden milion). V dubnu letošního roku to bylo ale 410 ppm. Navíc se množství ppm neustále zvyšuje. Rozdíl, který z obou údajů vyplývá, je údajně způsobem činností člověka.
Kdysi byla produkce CO2 a jeho spotřeba na naší planetě v rovnováze. Dnes s rozvojem průmyslu jeho produkce nad spotřebou převažuje, čímž se porušuje rovnováha našeho ekosystému.
Letadlo, auto nebo vlak?
V roce 2015 činila průměrná hodnota vypuštěných emisí CO2 u nových aut v EU 119,6 g/km. Uváděla to evropská agentura pro životní prostřední EEA. Automobilová produkce CO2 bývá porovnávána s leteckou dopravou. Na rozdíl od aut máte u letadel problém najít, jaké množství oxidu uhličitého produkují. Záleží totiž na celé řadě parametrů. Od použitých motorů, přes verzi letounu, až po kapacitu, která je variabilní. Dle odhadů vypustí letadla do atmosféry každý rok 800 miliónů tun oxidu uhličitého. To představuje asi 2 procenta CO2 vypouštěných člověkem. Jak je to se spotřebou? Odborný server czechairliners.net uvádí na trase Praha (letiště Václava Havla) – Paříž (letiště CDG) spotřebu paliva na osobu u Airbusu A319, který používají také ČSA, 27,74 litru. Po silnici jsou obě letiště vzdálené 1015 km, vzdušnou čarou 853 km. To znamená, na sto kilometrů je spotřeba paliva „na hlavu“ 3,25 l (při plné vytíženosti letadla a tedy při obsazení 145 míst). A protože CO2 je vázané na spotřebu paliva, v daném případě by se při porovnání s autem, obsazeným pouze řidičem, jevilo moderní letadlo jako šetrnější vůči životnímu prostředí.
Jinak tomu je při porovnání letadla s vlakem. Dle údajů cestovního vyhledávače GoEuro se při cestě vlakem z Londýna do Paříže (tedy přes Eurotunel) uvolní do atmosféry přibližně o 160 g CO2 méně, než při stejné cestě letadlem. Vzhledem k tomu, že trať mezi Francií a Velkou Británii je elektrifikovaná, to asi není nijak překvapující. Také zůstává otázkou, v jak velké míře uvedený údaj o rozdílu zahrnuje prostředky na výrobu elektrické energie. Pokud by vznikala v jaderných, vodních či větrných elektrárnách, pak by ten vlak byl skutečně o dost lepší. Pokud by se tak dělo v tepelných elektrárnách při spalování uhlí, mohlo by to celé vypadat i jinak.
Lodě zdaleka nejhorší
Všechny uvedené dopravní prostředky jasně vítězí při porovnání s loděmi. Právě ty zatěžují prostředí emisemi oxidu uhličitého asi nejvíce, jak dokazuje studie dánské vládní agentury pro ochranu životního prostředí. Ta tvrdí, že pouhých 15 největších lodí světa zatěžuje životní prostředí více než všechny automobily na světě, kterých v té době bylo asi 760 milionů. A to není řeč o sice menších, ale stále velice „špinavých“ lodí, kterých plují tisíce.
Jen pro srovnání, chodec, který jde rychlostí 5 km/h, vydechne do atmosféry na vzdálenosti dlouhé 10 km asi 122 g/CO2, tedy přibližně desetinu toho, co, moderní osobní auto, které vykazuje obdobné číslo na jeden kilometr.
Zajímavé jsou údaje o aktivní vulkanické činnosti. Činné sopky uvolní do ovzduší ročně asi 300 milionu tun oxidu uhličitého. Jde o pouhé jedno procento produkce CO2 od lidí. Navíc dle vědců lidská činnost uvolní do atmosféry množství oxidu uhličitého, které odpovídá produkci 8000 velkých sopek. Zajímavé srovnání.
Na závěr malé zamyšlení. Ano, emise CO2 jsou problém, ovšem zdaleka nepředstavují takovou hrozbu pro lidské zdraví jako oxidy dusíku, pevné částice či emise uhlovodíků. A to je třeba si uvědomit při té neustálé honbě automobilek za snížením CO2