EV nejsou vhodné do hor? V Nepálu mají jiný názor, spalováky už téměř nekupují
O elektromobilech se říká, že nejsou moc vhodné do hornatých oblastí. Opačný názor má země, kde se nachází ty vůbec nejvyšší hory světa. Velmi chudý Nepál letos podílem prodaných elektromobilů předstihl naprostou většinu světa.
Od elektromobilů se očekávalo, že nejrychleji budou růst v těch nejbohatších zemích. Vedle Norska a zbytku Skandinávie také třeba v Nizozemsku, Německu, Kalifornii a podobně. Realita je podstatně jiná. Skandinávie nezklamala, ale třeba bohaté Japonsko nebo Jižní Korea dnes elektromobily téměř ignorují. V Kalifornii se letos lépe než elektromobily prodávají hybridy a zbytek Spojených států je také za očekáváním.
Místo toho je největším trhem s elektromobily Čína, která je také jejich zdaleka největším producentem. Podílu přes 30 % letos dosáhl Vietnam, přes 20 % se dostalo Thajsko a přes 15 % Indonésie. Jasným asijským rekordmanem je ale Nepál, kde se letos podíl prodaných osobních EV dostal na 76 % a užitkových na 50 %. A to přesto, že jde dlouhodobě o jednu z nejchudších zemí světa, která se v žebříčcích zemí dle HDP na osobu pohybuje kolem 165. místa.
Nárůst byl v horské zemi v pohoří Himaláje velmi rychlý. Ještě před pěti lety elektromobily v zemi v podstatě neexistovaly, například mezi roky 2019 a 2020 bylo do země dovezeno jen 236 takových vozů. Pak ale začala silná státní podpora elektrických vozidel a znevýhodnění dovozu těch spalovacích. Při dovozu elektromobilu ze zahraničí zaplatí importér na daních a dalších poplatcích 40 % hodnoty. U spalovacích vozů je to ale 180 %. A protože Nepál vlastní výrobu aut v podstatě nemá, je to velmi silný argument pro EV. Mimochodem, jediná domácí automobilka Hulas vyrábí pouze malinký elektromobil Da Vinci s výkonem 5 kW.
Státní distributor energií v zemi postavil 62 nabíjecích stanic. Aby se síť více rozšířila, zrušily se cla na dovoz dobíjecích stojanů a zadarmo se rozdávaly transformátory. Stát pak nastavil cenu energie pro dobíjecí stojany pod běžnou tržní hodnotu, takže provoz spalovacích vozů je dnes na kilometr až patnáctkrát dražší. Soukromé firmy v zemi instalovaly dalších asi 1200 nabíječek. Krom osobních a užitkových vozů se podpora vztahuje také na tříkolky a skútry.
Důvod podpory elektromobilů je stejný jako třeba v Etiopii, která už dovoz spalovacích vozů zakázala úplně. Nepál nemá vlastní zdroje fosilních paliv, která musí dovážet z okolních zemí. Ale může mít dostatek elektřiny získané z vodních elektráren. Těch dnes země stále moc nemá, ale díky řekám proudícím z Himalájí má obrovský potenciál do budoucna, který chce využít a staví nová vodní díla.
Stejně jako v mnoha jiných zemích Asie, i v Nepálu pochází naprostá většina elektromobilů z Číny. Jako jeden z mála sousedů nemá Nepál s Čínou žádné zásadní neshody o území, i když zcela vyřešená situace také zatím není. V listopadu 2020 tvrdili nepálští politici, že Čína anektovala více než 150 hektarů nepálského území na západě země. Neshody má Nepál i s Indií a roztržka na hranici v roce 2015 dokonce vedla k omezení importu ropy, čímž vznikla jedna ze záminek budoucí podpory elektromobilů.
Krom zmíněné podpory nepálská vláda také přímo vyplácí peníze na nákup některých elektromobilů. Platí to třeba pro dopravce, kteří chtějí nakoupit nové elektrické autobusy. Některé regiony Nepálu mají totiž nastavenou maximální cenu, jakou může dopravce svým pasažérům účtovat. Elektrické autobusy jsou i přes zvýhodněná cla stále dražší než ty dieselové, a protože by se jejich nákup dopravcům nemusel vyplatit, dostávají na ně od vlády dotace. Nedávno také Nepál dostal darem 100 elektrických autobusů od čínské vlády. Stejně se mimochodem země dostala ke svým prvním „elektromobilům“. V roce 1975 totiž Čína věnovala Káthmándú flotilu trolejbusů.
Statistiky prodejů automobilů v Nepálu nejsou veřejně dostupné. Dříve tam dominovaly levné spalovací vozy indických značek, dnes je to obvyklá směs čínských elektromobilů. Jednou z nejúspěšnějších značek je BYD, který má v zemi o 31 milionech lidí osmnáct dealerů a letos plánuje prodat 4000 vozů. V nabídce má šest elektrických modelů a třeba sedan Seal, který je u nás za 1.114.800 Kč, tam stojí téměř 1,7 milionu korun. Během posledního fiskálního roku, který skončil 16. července, Nepál importoval 16.701 elektromobilů.
Najít se dají i méně obvyklé modely. Například SUV LS Auto LEV01, které se prodává pouze v Nepálu a Arabských Emirátech. Jde o produkt čínské automobilky JMEV, který ale na domácím trhu ani není schválený pro prodej a vyrábí se pouze pro export. Vůz s výkonem 99 kW a baterií o kapacitě 67 kWh tam vyjde v přepočtu na 950.000 Kč. Nejlevnějšími elektromobily v Nepálu jsou dnes malinký dvoudveřový Seres E1 za asi 250.000 Kč nebo pětidvéřový BAW Brumby za asi 305.000 Kč.
Zdroj: NYTimes, zdroj foto: LS Auto, BAW, Seres, zdroj videa: LS Auto
