Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Evropské Automobily roku: Fiat 500 (2008)

Aleš Dragoun
Diskuze (12)
Fiat 500 navázal designem na stejnojmenného předchůdce vyráběného od druhé poloviny 50. do 70. let minulého věku. Těší se obrovské oblibě hlavně mezi dámami.

„Chystá Fiat nové miniauto?“, ptali se překvapení návštěvníci autosalonu v Ženevě 2004, když spatřili studii Trepiùno. Ta připomínala legendární pětistovku, jen řádně narostla. Zachovala si jediný pár dveří a design z pera Roberta Giolita jasně odkazoval na populárního předchůdce. Jméno znamenalo uspořádání interiéru 3+1, třetí dospělý cestující se vešel za spolujezdce, když si posunul sedadlo z tenkého polyuretanu, čtvrtý (dítě) nouzově i za řidiče. Auto poháněl motor objemu 1,1 l s výkonem 40 kW, mělo už informační systém s velkou centrální obrazovkou v bíločerveném interiéru a postavila jej turínská I.DEA, i když Giolito pracoval ve stylistickém centru Fiatu.

Do série

Že tomu tak skutečně bylo, Fiat oznámil 5. května 2006, o necelý rok později 20. března uvolnil první oficiální fotografie a fanoušci mohli na internetu ovlivnit konečnou podobu výbav. Fiat 500 (Tipo 312) se představil světu přesně 50 let po legendě, 4. července 2007. Ve třicítce italských měst jej vidělo na čtvrt milionu lidí. Datum bylo přesunuto z původního termínu 15. září na jubileum. Přeměně konceptu na produkční auto mimochodem velel Frank Stephenson. Přesněji je už čtvrtým vozem s tímto jménem v historii turínské automobilky, po Topolinu, bestselleru, kterému se říkalo Bambino a hranatém Cinquecentu. Stejně jako v případě posledně jmenovaného modelu ani u moderního retra označení nekoresponduje s objemem motoru. Turín jej však oficiálně považuje za nástupce Seicenta/600 (Tipo 187). které vznikalo ještě tři roky souběžně.

3,55 m dlouhou, 1,63 m širokou a 1,49 m vysokou karoserii charakterizují velká kola a krátké převisy. Městské auto má samozřejmě moderní koncepci se vpředu napříč umístěnými pohonnými jednotkami a přední pohon, zatímco předchůdce Tipo 110 poháněly vzduchem chlazené dvouválce uložené vzadu. Od počátku se pětistovka dodávala s dvouventilovou čtyřválcovou zážehovou klasikou FIRE 1242 cm3/51 kW, kterou doplňoval větší 1.4 16V (1368 cm3/74 kW) ze stejné řady. Příznivce nafty potěšil čtyřventilový turbodiesel 1.3 MultiJet (1248 cm3/55 kW). Všechny musely splňovat emisní normu Euro 5.

Technika z druhé Pandy

Technika vycházela z pětidveřové Pandy druhé generace, méně praktické retro však bylo posazeno cenově výše, u nás začínalo v době debutu na 260 tisících Kč. Fiat chtěl stylovkou konkurovat spíše Mini, ovšem napálit na svoje dítko částky, za které byl k mání britský konkurent, si pochopitelně nemohl dovolit. Malý spoiler na třetích dveřích snížil součinitel odporu vzduchu z 0,40 na 0,32.

Podvozek s nezměněným rozvorem 2,3 m dostal oproti Pandě širší rozchod kol, jinak naladěné tlumiče a pružiny a větší a pevnější stabilizátory. Pouze základní modely měly na zadní nápravě bubny, od 74 kW výše už potřebovaly čtveřici kotoučových brzd. S nimi dokázaly zastavit ze 100 km/h na 38 metrech.

Pět hvězdiček

Bezpečnostní výbava zahrnovala kromě ABS s brzdovým asistentem protiprokluz ASR, ESP, hill holder a sedm airbagů včetně kolenního. Fiat 500 se stal prvním minivozem, který si z bariérových zkoušek Euro NCAP odnesl plných pět hvězdiček. Fiat si dal záležet na individualizaci, poskytl širokou škálu barev exteriéru, materiálů uvnitř a dalších doplňků včetně efektních samolepek, chlubil se až 549.000 kombinacemi.

Interiér se také odkazoval na půlstoletí starou ikonu, hlavně centrálním sdruženým „budíkem“, designem některých ovladačů, chromovanými vnitřními klikami dveří a prvky v barvě slonové kosti. Zavazadelník pojal minimálně 185 l bagáže, sklopením zadní lavice se zvětšil na 610 l. Podlaha sice nebyla zcela rovná, ale to nikomu nevadilo.

Výbava

Nejlevnější úroveň výbavy Pop (někde Naked) obsahovala kromě výše zmíněných prvků i posilovač řízení, elektrická okna, centrální zamykání a rádio s CD přehrávačem. Lounge přidala klimatizaci a litá kola, Sport výraznější zadní spoiler, širší boční prahy, přepracované nárazníky se vstupy vzduchu, tónovaná zadní okna a chromovanou koncovku výfuku. Za příplatek bylo možné zvolit elektricky otevíratelnou skleněnou střechu Sky Dome, či pevné panoramatické sklo, jakož i krycí plachtu imitující starou 500.

Výroba se rozběhla v srpnu 2007, prodej na konci října. Titul Automobilu roku 2008 získala záhy 500 zcela po zásluze, Fiat minivozy prostě umí. Z nejrůznějších anket a soutěží si odnesla další více než čtyřicítku ocenění. Zaznamenala okamžitý úspěch, plánovaná kapacita polské továrny v Tychách 120 tisíc aut ročně přestala stačit, čekalo se na ně až osm měsíců, poté byla v únoru 2008 zvýšena na 190.000 vozů.

Se štírem

O půl roku později se začal vyrábět první ostrý Abarth s přeplňovanou čtrnáctistovkou FIRE TurboJet o výkonu 99 kW a pětistupňovou manuální převodovkou. Turbodmychadlo dodává japonské IHI. Pochopitelně má upravený elektrický posilovač řízení Dualdrive s režimem Sport, tvrdší podvozek a přístrojový panel doplněný o nutné ukazatele.

Nejvýkonnějším modelem z celé řady moderních pětistovek se stal v Paříži 2008 představený Assetto Corse se 150 kW. V lednu 2009 přišel konverzní kit „esseesse“ (SS jako Super Sport) s výkonem 118 kW. Byl určen hlavně pro závody na okruzích. Abarthy 500 jezdí ale i soutěže ve skupině R3T. Ostřejší verze mají přímo řazené skříně se šesti rychlostmi.

C jako (polo)kabriolet

Třídveřový hatchback doplnil v Ženevě 2009 model 500C (Cabrio). Nešlo však o klasický kabriolet, dostal pouze shrnovací plátěnou střechu, kterou vyrábí Magna - podobnou měly i originály a také předchozí „myška“ (Topolino). U moderny byla ovšem vybavena skleněným zadním oknem, spoilerem a elektrickým ovládáním, buď na dálku, nebo tlačítky. Sloupky karoserie i rámy oken zůstaly pevné, auta však byla ještě zpevněna dodatečnými výztuhami.

Oproti hatchbackům přibrala 40 kg, pětistovky jinak začínaly na 865 kg. Střecha jde shrnout jen nad předními sedadly, i nad zadními nebo úplně. Dodnes ji lze zvolit černou, hnědou nebo rudou, zavazadelník se ovšem ještě zmenší, ale stále jde sklopit zadní sedačky. 500C dostala kvůli horšímu výhledu vzad už od začátku i parkovací senzory.

MultiJet, MultiAir a TwinAir

V prosinci 2009 se dočkala rozšíření nabídka turbodieselů 1.3 MultiJet o výkonnější provedení II se 70 kW, filtrem pevných částic a standardním start-stopem. Ten mohla mít také benzinová dvanáctistovka. Nezapomínejme na motory MultiAir 1.4 Turbo s hydraulickým ovládáním proměnného časování ventilů bez nechanické vazby. Inovativní techniku odměnila porota ziskem titulu Nejlepší nový motor v anketě o Mezinárodní motor roku 2010. Od června téže sezóny byl k dispozici polokabriolet 500C také se štírem ve znaku, v říjnu následoval Abarth 695 (1368 cm3/132 kW). Naopak se do historie odporoučel slabší diesel.

Dvouválec TwinAir Turbo 85 objemu 875 cm3 získal absolutní titul Mezinárodní motor roku 2011. Byl uveden v Ženevě 2010, do prodeje se dostal v říjnu v základní verzi s výkonem 63 kW, stejně výkonná na zemní plyn přišla na řadu v červnu 2011. Na alternativní palivo ujela 300 km, celkově až 1000 km. Prototyp, taktéž ze Ženevy 2010 přitom poháněl čtyřválec 1.4 Natural Power Turbo/85 kW. Malý motor šlo kombinovat také s poloautomatem Dualogic, stejně jako zážehové agregáty 1,24 a 1,37 l.

V Americe

Zatímco pro Evropu se vyrábí výhradně v polských Tychách, Američané kupují od jara 2011 vozy z mexického závodu Chrysleru v Toluce. Fiat se po dlouholeté, skoro tři dekády trvající odmlce vrátil do USA. Ale nejen ti severní a Kanaďané, prodává se pochopitelně i v „domácím“ Mexiku a v Brazílii a Argentině nahradil polský import. Americké verze poháněl čtyřválec 1.4 MultiAir/75 kW vyráběný továrnou GEMA v Dundee (Michigan). Fiat 500 Turbo s vyššími 99 kW stál v zámořské hierarchii pod Abarthem. Právě ty s manuálními převodovkami disponovaly 119 kW, od loňska se nabízí i o 2 kW slabší šestistupňový měničový automat od Aisinu a čtrnáctistovka MultiAir může mít v místní specifikaci 101 kW.

Na IAA 2011 se představil atmosférický TwinAir 60. Dvouválec však nemá objem 875 cm3 jako ten přeplňovaný, nýbrž větších 964 cm3 díky nárůstu vrtání i zdvihu a k nim ještě 44 kW. Abarth 595 Turismo se chlubil od června 2012 stejným motorem jako esseesse (1368 cm3/118 kW), varianta Competizione ze závěru následující sezóny disponovala vyššími 132 kW.

Tichošlápci a sportovci

V Los Angeles 2012 představil Fiat tovární elektrickou verzi 500 Elettra (codename FF), coby 500e s výkonem 83 kW se začala nabízet v srpnu 2013. Má jednostupňovou převodovkou, přepracovanou příď kvůli aerodynamice, svébytná patnáctipalcová kola a v Evropě ji nekoupíte, je určena pouze pro zámoří. Předznamenával ji koncept BEV (Battery Electric Vehicle) z NAIAS 2010.

V Německu prováděly již dříve konverze na tento druh pohonu firmy Karabag GmbH a Mk-group (CARe 500). Švédská společnost EV Adapt nabízela na starém kontinentu svou verzi 500 EV s LFP bateriemi a dojezdem 120 km. Prototyp Micro Vett od NICE Car Company byl napájen pro změnu lithium-polymerovými akumulátory s kapacitou 22 kWh, které se dobíjely minimálně šest hodin. Akční rádius měl o něco nižší, rychlost nepřekročila stovku na rozdíl od 120 km/h v případě EV. „Americký“ elektromobil s lithium-iontovými články o kapacitě 24 kWh ujede mimochodem až 160 kilometrů na jedno nabití.

Konec roku 2013 přinesl sportovní verzi Fiat 500S, stejně jako výkonnější dvouválec TwinAir Turbo 105 0,88 l se 77 kW, představený ve Frankfurtu. Skončila naopak nepřeplňovaná benzinová čtrnáctistovka FIRE. Prosinec 2014 znamenal debut skutečně ostrého dvoumístného Abarthu 695 Biposto, který měl pod kapotou opět motor 1,37 l naladěný na 140 kW .

Diodová plastika

Jak modernizovat úspěšný model? Fiat stál před nelehkým úkolem. Změny provedl přesně po osmi letech, 3. července 2015 věru decentní. Upravil příď s druhou blyštivou lištou navíc a novými elipsovitými denními LED, zadní, taktéž diodové reflektory nyní tvoří obdélník a přišly o chrom, střed je plechový v laku karoserie. Změnil se design patnácti- a šestnáctipalcových kol, poprvé od modelového roku 2013 byla doplněna paleta laků karoserie. Ve středu palubní desky se objevila standardní velká obrazovka informačního systému, úpravou prošly ovladače i volant. Motory TwinAir Turbo, FIRE i MultiJet II byly uzpůsobeny normě Euro 6, atmosférický dvouválec se nabízí jen někde, v České republice nikoliv. Základní ceny se u nás pohybují na 290 tisících.

Showcary a limitky

Miliontý exemplář vznikl před čtyřmi lety v listopadu, ten s pořadovým číslem 1.500.000 loni. Pětistovka patří spolu s aktuální Pandou k nejpopulárnějším minivozům v Evropě a oblíbily si ji zejména ženy. Prodává se i v Austrálii. Moderní interpretace legendy se za devět let příliš neokoukala. Vznikla neuvěřitelná spousta studií, showcarů a prototypů, nemluvě o akčních modelech na základě fiatů i výkonnějších abarthů. 500 Aria ze Ženevy 2008 poháněl diesel 1.3 MultiJet, měla start-stop, gumovou podlahu a čalounění sedadel z recyklovatelných materiálů. Rinspeed ukázal na tomtéž místě o rok později studii E2 s přepínatelnými režimy výkonu motoru 1.4 Turbo mezi 44 a 118 kW.

Speciální série Diesel (2008) a Gucci (2011) byly vytvořeny ve spolupráci s módními značkami, s ostatních jmenujme Ferrari, PUR-O2, Felipe Massa a F1 Limited Edition (2008). růžovou Barbie, Speed Grey a Da Zero a Cento (2009), Pink, BlackJack a Matt Black (2010), dvoubarevnou Bicolore, Italia, Prima Edizione pro USA, TwinAir Plus, Pink Ribbon a čínskou First Edition (2011), Stinger od Moparu, America, Colour Therapy, Liberty Art Fabrics, Edizione Maserati a Happy Birthday (2012), Sole, GQ, Rock Millionaire, Cattiva, 50 Anniversario (2013) La Petite Robe Noire a Cult (2014), Yamaha Factory Racing, Ribelle, Ron Arad a Record (2015). Objevilo se několik retro edic vztahujících se k roku 1957, ať už v Evropě, či za oceánem.

Po faceliftu přišly Camouflage, Collection, Lord, Serie 4 a nejnovější je „jachtařská“ Riva. Karosárna Castagna umí na podvozku pětistovky vyrobit prakticky cokoliv, od plážových vozítek po prodloužené limuzíny, američtí Scagliarini Motorsports zase postavili čtyřkolku na základě zvláštního kupé od Zagata ze Ženevy 2011! To mělo sedmnáctipalcová kola a motor 0.9 TwinAir/77 kW, ale nakonec se sériově nevyrábělo, i když jeho produkce byla potvrzena. Tuningem se zabývaly firmy Romeo Ferraris, Zender, Aznom, Hamann, Lester, Novitec, Rieger, MS Design, H&R, Mcchip-DKR, Pogea Racing a SR Auto.

Aleš Dragoun
Diskuze (12)
Avatar - Ja Prvni 123
30. 8. 2016 20:08
Re: Dělo
Jo jo, a takhle 500 to umí taky.
Umí to dokonce i Panda...

Ale dokonce i to, že je na dálnici nepoužitelný by se mu dalo odpustit, kdyby aspoň v tom městě excelovalo!
Bohužel ani to ne...

:-(
30. 8. 2016 14:56
Re: Dělo
Budeš se možná divit, ale spousta uživatelů minivozů v jižní Evropě nemá na druhé auto, takže přivítají, když jejich vozítko bez problémů zvládne i dálnici. A to třeba i10 nebo Citigo umí... :-!
30. 8. 2016 14:10
Re: citrónik bude ok
myslím, že tie spodné verzie budú C3 klasika, ale je možné, že nadupaná verzia, v ktorej sú všetky vizuálne fičúrky bude vyššia - otázka je o koľko, no treba počkať. Ale je fakt, že ten dojem, keď som ho zbadal (aj za jazdy aj na parkovisku) bol úžasný. Normálne som to nepochopil, že čo chcú robiť s ds.
Avatar - LuCZiano
30. 8. 2016 12:37
Re: citrónik bude ok
No tak hlavně, aby to nepřepálili s cenou...
30. 8. 2016 12:19
citrónik bude ok
trochu väčší, ale myslím, že nová C3 narobí vietor vtejto kategórii pekných menších imidžoviek. 2x som ho videl naživo (v plnej palbe) a musím povedať, že 2x mi oči vyliezli, modro biely a cierno biely a nemá chybu, myslím, že jediny dôvod na ds3 môže byť motor, ale to je otázne, inak dizajnovo je to taká pecka, že to som dlho nevidel. Ten zachráni citóna.