Experti jsou proti pravidelnému testování řidičských dovedností

Studie z roku 2011 pojišťovny GMAC odhalila nelichotivé výsledky řidičských znalostí. Bohužel se potvrdily denně vídané krizové situace, dle výzkumu totiž každý pátý řidič nebyl schopen projít písemným testem základních řidičských znalostí. Držitelé řidičských průkazů ostudně nedokázali absolvovat stejnou zkoušku předkládanou teprve žadatelům o licenci.

Většina testovaných prošla, ale v kritických tématech bili do očí znalostní nedostatky. Celkem 85 % dotazovaných například nedokázalo popsat správné chování při dojíždění do křižovatky na oranžovou a jeden člověk ze čtyř trefil výpočet bezpečný odstup od následovaného vozidla.

Nové otázky v autoškolách: Průvan, nebo vichřice?

Průzkum sice odpovídá mentalitě USA, nicméně excesy ani na tuzemských silnicích neubývají, a naopak připomínají stejnou problematiku platnou v českých končinách. Pravidelné testování všech řidičů u nás neexistuje, americké státy lokálně provádí opakované zkoušky či náhodně vybrané prověrky, ale obecně platná snaha vzdělávat či prověřovat nefunguje. Například v Iowě mohou být řidiči s platnými řidičskými průkazy požádáni, aby prokázali řidičské schopnosti kvůli změnám v jejich zdravotním stavu, vysvětlila Andrea Henry z ministerstva dopravy. Tamní úřad požaduje splnění fyzických testů doplněných vyšetřením zraku a kognitivních funkcí. Většina řidičských průkazů nezmění držitele, ačkoliv mnozí mají omezená oprávnění (nižší rychlostní limit, jízda pouze ve dne atd.).

Jednou z mnoha překážek pravidelného plošného testování je srovnání úrovně znalostí letitých řidičů s žáky autoškoly. Oficiální přezkoušení by vytvořilo administrativní nápor na úředníky i testovací místa, která v USA sotva stačí pro opakované pokusy nováčků. Studie z roku 2011 ukázala, že nejhůře připravení jsou uchazeči v Missouri, kde vědomostní otázky nezodpovědělo 61,4 % přihlášených.

Jak řídí olympijští medailisté: Tomáš Dvořák – K řidičáku mě donutila tchyně

Dalším důvodem nevěnovat se celoživotnímu vzdělávání řidičů je absence jasných důkazů, že by dodatečné testování v průběhu let nutně zlepšilo bezpečnost na silnicích. Jak vysvětluje institut IIHS (Insurance Institute for Highway Safety), dosavadní zjištění přinesla protichůdné výsledky v souvislosti věku a počtu nehod – v Illinois se vztah prokázal, v New Hampshire nikoliv.

Podle neziskové organizace AAA Foundation for Traffic Safety je míra nehod se zraněním ve skutečnosti nejvyšší mezi mladistvými řidiči. „Ukázalo se, že opakované testování má nulový dopad na bezpečnost zúčastněných řidičů,“ sdělil Jake Nelson z vedení výzkumu dopravní bezpečnosti AAA. Podle Nelsona se snižuje mobilita dobrovolným odevzdáváním licencí kvůli strachu z úřednického odebrání, nikoliv kvůli legitimním obavám z řízení.

Ředitel asociace National Motorists Association jménem Gary Biller je podobně skeptický, pokud jde o význam opakovaného testování zkušených řidičů. „Statistiky trvale ukazují, že nehodovost řidičů ve věku 70 let a více se příliš neliší od množství nehod věkové skupiny 35 až 69. Nejvyšší riziko je u řidičů mladších 35 let, což potvrzuje, že zkušenost za volantem je jedním z nejdůležitějších faktorů bezpečnosti.“ 

Němec přišel o řidičák kvůli nastavování stěračů v Tesle

Odbornicí se shodují v názoru proti pravidelnému testování řidičských dovedností, mezi experty občas kolují návrhy na možnost výběru potenciálně problémových jmen z hlediska zdravotních indispozic. Objektivně vybraná jména by mohla být vyzvána k absolvování standardizované zkoušky. Zaznělo i teoretické zřízení licenční agentury, která by prováděla hodnocení způsobilosti, ovšem plošné povinné prověrky evidentně nemají podporu.