Fiat vytvoří v Srbsku se Zastavou společný podnik

Fiat Automobili Srbija, jak se bude jmenovat, bude založen 10. listopadu 2009. Italská společnost zde pochopitelně bude vlastnit majoritní balík akcií – 67 %, zbylý podíl připadne Srbsku.

Fiat v podstatě Zastavu převezme, a to jak továrnu v Kragujevaci, tak i ostatní výrobní zařízení. První investice spolyká 100 milionů eur, které budou použity jako základní kapitál nové společnosti.

Fiat měl zcela převzít Zastavu již na začátku letošního roku, ale celosvětová hospodářská krize byla proti. Italský koncern hodlá dále investovat zhruba 800 milionů eur, srbská vláda pak dalších 300 milionů. Vložené prostředky jsou sice menší, než bylo původně plánováno, neznamená to ale jejich krácení, ale veškeré platby budou postupné dle situace v nové společnosti.

V příštích dvou týdnech budou probíhat jednání o počtu pracovníků, kteří budou zaměstnaní. Dle smlouvy jich má být celkem 2433, ovšem budou zaměstnáni v několika fázích. Nejprve jich práci najde tisícovka, dalších 700 za půl roku a zbytek se vrátí do práce do jednoho roku. Zastava v současné době zaměstnává 2700 lidí, zbylých 300 by mělo najít práci v italské společnosti, která bude pro Fiat v Srbsku vyrábět díly.

Tovární odbory však požadují, aby bylo 1740 pracovníků převedeno do nové společnosti již během listopadu. Většina ze zbývajících 1000 by měla během příštího roku rozmontovat zbytek původních výrobních linek Zastavy a postavit místo nich nové. Jednání o těchto záležitostech začala tento týden a budou minimálně ještě několik dní trvat.

Fiat v současné době vyrábí v Srbsku Punto druhé generace v podobě po faceliftu z roku 2003, který na evropských trzích nese název Fiat Punto Classic. Srbové a obyvatelé některých dalších balkánských zemí jej od začátku roku 2006 do konce roku 2008 znali jako Zastavu 10, poté proběhla první fáze modernizace továrny, která skončila letos v březnu. Od té doby vzniklo již více než 10.000 kusů starého Punta s logem Fiatu.

Pohled zpět

Původně zbrojovka s názvem Crvena Zastava (Rudá vlajka, jméno bylo tedy poplatné době) zahájila v roce 1953 licenční výrobu Willysu Jeep. O rok později podepsala smlouvu s Fiatem a z výrobních linek začaly v listopadu 1954 sjíždět vozy řad 1400/1900 a terénní Campagnola. Ty o rok později doplnily malé Zastavy 600, které se od roku 1964 vyráběly jako typ 750 a jejich produkce byla ukončena až v roce 1982. Mezitím se na silnicích tehdejší Jugoslávie objevily také Zastavy 850, které se vyráběly pět let - 1980-1985. Zbývá dodat, že se jednalo o legendární Fiat 600, který motorizoval celou zemi jižních Slovanů a vysloužil si přezdívku fićo.

V šedesátých a sedmdesátých letech Zastava vyráběla i větší Fiaty 1100 R a 1300/1500, od roku 1971 pak model 101, který byl odvozen od Fiatu 128, ale měl šikmou záď. Ten se dovážel jako Zastava 1100 i do bývalého Československa. Existovala též dvoudveřová verze Mediteran. Stojadin zaznamenal opravdu dlouhou kariéru, projevily se na něm veškeré změny – během let získal označení Skala i značku Yugo, kterou firma používala v letech 1980-2000. Objevila se také varianta 128 Skala, která tvarem zádě odpovídala zcela původnímu vzoru. Výroba skončila až v listopadu 2008, tedy po 37 letech (!) s 1.273.532 kusy na kontě.

Dalším modelem bylo Yugo 45, vyráběné od roku 1980, které mělo mechanické skupiny Fiatu 127 a vlastní karoserii. Zákazníkům byly postupně nabídnuty výkonnější verze 55 a 65 (číslo znamenalo výkon motoru v koních), typové označení bylo později změněno na Koral. Známá je anabáze na americkém trhu, kde značka působila v letech 1985-1991 a Yugo tam bylo nejlevnějším automobilem s cenou 3.990 dolarů. Vznikl dokonce i kabriolet, ale automobily měly nevalnou technickou a kvalitativní úroveň, což automobilce vyneslo velmi nelichotivou image a z USA se stáhla. Tato řada se s výrobními linkami rozloučila také až v listopadu 2008, vzniklo jich celkem 794.428.

Jen epizodou v počtu kusů byla Florida, která měla premiéru v roce 1987. Na svou dobu moderní automobil s designem od Giugiara a motory z Fiatu Tipo se ovšem obliby nedočkal. Za 21 (!) let jich vzniklo jen necelých 30 tisíc, přesně 29.950.

Zastava doplatila na situaci v bývalé Jugoslávii začátkem devadesátých let, kdy se jí dotkl nejen rozpad původních trhů, ale i pozdější sankce, uvalené na režim Slobodana Miloševiće. Výroba spadla na minimum, přesto se značka ve druhé polovině devadesátých let vrátila na nějaký čas také na náš trh. Korunu všemu pak nasadilo bombardování ozbrojených sil NATO v době kosovské krize roce 1999, kdy byla továrna v Kragujevaci značně zničena. Výrobu se však podařilo obnovit již po půl roce.

Doufejme, že srbskou automobilku čekají v budoucnu lepší časy, byť už neponese název Zastava, ale bude v podstatě jedním ze závodů italského Fiatu. O dalších modelech, které by měly vznikat pouze zde, se zatím i nadále pouze spekuluje.