GM splatila půjčku od vlády, aby získala další úvěr

Ukazuje se naopak, že od GM to byl jen trik, jehož cílem je výhodně refinancovat vládní dluh jiným vládním dluhem. Napsala to v magazínu Forbes analytička Shikha Dalmiová.

Šéf GM Ed Whitacre minulý týden oznámil, že firma splatila dluhy v hodnotě 8,1 miliardy dolarů (přes 150 miliard Kč), které získala od vlád Spojených států a Kanady, a dokonce nechal vyrobit televizní reklamy, které zadal do všech hlavních amerických stanic. Vládní činitelé začali mluvit o nepopulární sanaci GM a Chrysleru jako o dokladu předvídavé politiky prezidenta Baracka Obamy.

Je samozřejmé, že GM nesplatila celý objem pomoci, jak by podle Dalmiové neznalý divák mohl z reklam a novinových titulků pochopit, protože celková pomoc jen od americké vlády činila 52 miliard dolarů. Půjčky tvořily z této částky pouze 6,7 miliardy dolarů a za zbývající peníze získala vláda 61 procent akcií firmy, která se tím stala největší státní automobilkou na světě.

Otázkou ovšem je, z čeho vlastně GM úvěr splatila, když je nadále hluboce ztrátová a ve druhé polovině loňského roku po odchodu z bankrotového režimu utrpěla ztrátu 4,3 miliardy dolarů. Dalmiová zjišťuje, že peníze přišly z vázaného účtu, který tvořil třetí díl státní pomoci. Obamova vláda půjčila automobilce v době bankrotové ochrany celkem 13,4 miliardy dolarů, které byly určeny jako provozní kapitál, a firma nyní právě tyto vládní peníze použila ke splacení státní půjčky.

GM může tvrdit, že i tak by použití dočasně svěřeného provozního kapitálu ke splacení úvěru znamenalo, že firma směřuje k oživení. To je jistě pozitivní vývoj, stěží však takový, aby si zasloužil opěvování v novinách a televizích, píše Dalmiová. Podle ní je zde ještě jedna věc, která pohled na celou záležitost značně mění.

Hlavní ekonom výzkumné firmy Centre for Automotive Research Sean McAlinden poukázal na to, že GM si u ministerstva energetiky podala žádost o nízkoúročený úvěr deseti miliard dolarů na reorganizaci a modernizaci svých závodů tak, aby mohly splnit nové vládní požadavky na spotřebu paliv. Pro Obamovu administrativu by však další úvěr pro firmu, která dluží už tolik, byl politickou katastrofou a pro GM mediálním debaklem. Mnohem průchodnější tak bylo splatit menší úvěr a dostat místo něj větší, navíc s nižší úrokovou sazbou. Zatímco splacený úvěr byl na sedm procent, nový úvěr bude mít sazbu jen pět procent.

GM tak využila peněz od vlády ke splacení vládních peněz s cílem získat od vlády ještě víc peněz a navíc levnějších. "To ovšem není nic jiného než mazaný plán, jak refinancovat vládní dluh GM, ne jak jej splatit," píše Dalmiová.

Whitacrův trik se splacením úvěru je podle Dalmiové "zoufalým pokusem získat si zpět zákaznickou veřejnost, která je hluboce znechucena pohledem na to, jak GM chřestí žebráckou miskou před strýčkem Samem". Pravda je podle ní taková, že firma je stále v hlubokém propadu a "je předčasné, aby její propagátoři v médiích otevírali šampaňské a zamlčovali podstatná fakta".

Vláda využila oznámení GM k vlastní propagaci, přestože musela vědět, jak se věci mají. "Tento obrat nebyl nějakou dějinnou náhodou," prohlásil podle agentury AP po oznámení GM šéf ekonomických poradců Bílého domu Larry Summers. "Byl to výsledek uváženého a politicky obtížného rozhodnutí prezidenta Obamy poskytnout GM a Chrysleru, vlastně celému automobilovému průmyslu, záchranné lano, pokud prokážou vůli transformovat se".