Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Historicky první pokuta za rychlost zahrnovala čtyřnásobné překročení limitu a honičku s policí

Filip Melich Filip Melich 21. 1. 2023 • 05:24
23
3
Zobrazit náhledy (23)
Benz Velo Benz Velo Benz Velo Benz Velo Benz Velo Lieferwagen (1897) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo (1894) Benz Velo South Africa (1900)

Historicky první pokutu za rychlost si vysloužil Brit, který uháněl čtyřnásobkem limitu, a zahrnovala dokonce honičku s policií. Pokuta ale byla mírná.

Walter Arnold zdědil rodinnou strojírenskou firmu William Arnold and Sons se sídlem ve vesnici East Peckham v hrabství Kent rozkládajícím se na jihovýchodě Anglie, kterou později po spojení sil s Henrym Hewetsonem proměnil v londýnskou společnost Arnold Motor Carriage Co. V roce 1985 získali licenci na výrobu vozů Benz Velo a mezi lety 1896 a 1898 vyrobili 12 exemplářů s motory vlastní konstrukce.

V roce 1895 si Walter Arnold rovněž z Německa dovezl originální vůz Benz, za jehož volantem si brzy zasloužil první udělenou pokutu za rychlost, když se po venkovských cestách proháněl rychlostí 8 mil v hodině (cca 12,9 km/h). Maximální povolená rychlost přitom v té době byla pouhé 2 mph (3,2 km/h). Limit tudíž překročil čtyřnásobně.

Video se připravuje ...

Maximální povolená rychlost byla tehdy součástí sbírky zákonů nazvané Locomotive Acts, někdy také přezdívané Red Flag Acts. Locomotive Act 1865 říkal, že silniční lokomotivy, mezi něž se dle všeobecného chápání řadily také první automobily, mohou mimo město jezdit maximální rychlostí 4 mph (6,4 km/h), ve městě pak platil výše zmíněný poloviční limit.

Další součástí zákona, na kterou Walter Arnold pozapomněl, bylo nařízení, že každou silniční lokomotivu musí obsluhovat alespoň tři osoby. Je-li lokomotiva v pohybu, jeden člověk má jít pěšky minimálně šedesát yardů (cca 54,9 metrů) před vozidlem a červenou vlajkou varovat ostatní účastníky provozu, především chodce a jezdce na koních, před přijíždějící lokomotivou.

Porušení předpisů si 28. ledna 1896 všiml policista, který měl na starosti hlídání pořádku v městečku Paddock Wood v hrabství Kent. Následovala zhruba 8 kilometrů dlouhá stíhací jízda, než se policistovi na kole podařilo Waltera Arnolda dohonit a zastavit. Podnikatel byl následně předvolán k soudu, a to k podání vysvětlení hned ve čtyřech záležitostech.

Jedním prohřeškem pana Arnolda bylo, že používal lokomotivu bez koně od místní rady (County Council), druhým, že na dané lokomotivě nebyly alespoň tři osoby, třetím jízda překračující limit 2 mil v hodině a čtvrtým, že na stroji neměl uvedeno své jméno a adresu.

Zástupcem Waltera Arnolda byl pan Cripps, který argumentoval, že platné Locomotive Acts byly přijaty v době, kdy se s existencí vozu podobného tomu, který řídil Walter Arnold, zkrátka nepočítalo. Dále poukazoval na případy známých osob, jež podobná vozidla provozovala bez postihu. Pokud by soud přeci jen usoudil, že je motorový kočár pana Arnolda lokomotivou, požádal o vyčíslení pokuty.

Dobový novinový výstřižek říká, že soud za všechna čtyři porušení Locomotive Acts po Walteru Arnoldovi požadoval celkem 4 libry a 7 šilinků. Tato částka by se dle Bank of England měla rovnat dnešním téměř 570 librám, tedy zhruba 15,4 tisícům korun. Za vysokou rychlost z toho bylo účtováno jen 10 šilinků, tedy necelých 53 liber, respektive zhruba 1.430 korun. Představa, že byste dnes za jízdu ve městě rychlostí 200 km/h dostali podobně nízkou pokutu, je přinejmenším úsměvná.

Pouhých deset měsíců poté vstoupila v platnost upravená legislativa Locomotives on Highways Act 1896, která vytvořila novou kategorii vozidel, takzvané lehké lokomotivy. Na ty se nevztahovala povinnost obsluhovat stroj třemi osobami a mohly jet rychlostí až 14 mph (cca 22,5 km/h).

Tahanice se zákonem Waltera Arnolda neodradily a v rychlé jízdě pokračoval. Ještě v roce 1896 se zvládl zúčastnit prvního ročníku závodu z Londýna do Brightonu. Další ročník závodu se sice konal až v roce 1927 a dal si přestávku během druhé světové války, ale i tak je označován za nejdéle pořádanou motoristickou akci na světě. Dnes se jezdí pod názvem London to Brighton Veteran Car Run.

Video se připravuje ...

Snaha o nastavení rozumných pravidel pro účastníky silničního provozu je nedílnou součástí historie motorismu. A tou se stal i Walter Arnold. Jeho vozy vycházející z Benzova patentu byly jedněmi z prvních aut v Británii. Sám Walter Arnold je pak zapsán v Guinnessově knize rekordů jako první člověk, který byl pokutován za vysokou rychlost. Popisek rekordu spekuluje, že rychlá jízda mohla být marketingovým tahem, aby Walter Arnold upozornil na začátek výroby svých licencovaných vozů.

Doporučujeme

Témata
21. 1. 2023 10:16
Re: Opět zajímavé čtení
takyto druh clankov ma nieco do seba. Na youtube som jeden cas sledoval aj videa v metropol z roku 1900 a nieco. Mozem odporucit tiez
Avatar - Jenda Kudera
21. 1. 2023 09:33
...
a jak mu tu překročenou rychlost zjistili?
21. 1. 2023 09:30
Opět zajímavé čtení
:yes: