TEST Honda Civic 5D 1,6i LS - velikost XXL s automatem

Před rokem jsme měli možnost vyzkoušet třídveřový Civic, se zážehovým motorem 1,6i a manuální převodovkou a protože náš "starý známý" je i po roce bez výrazných změn, byl náš test cestou jak si připomenout několik výjimečných vlastností nového Civicu, tentokrát v pětidveřové variantě. Teprve na druhý pohled se objeví další odlišnosti testovaného modelu: je to vyšší základní cena, která je způsobena montáží automatické převodovky s typickou kulisou řazení neobvykle umístěnou přímo na přístrojové desce.

Honda láká na premiéru závodní verze nového Civicu Type R TCR

Máte-li příležitost přiblížit se k Civilu z boku, připomíná automobil svými proporcemi vysokého jezevčíka. Navrhnout rozvor 2685 mm a výšku 1495 mm, byly ty dvě nejlepší věci, co mohli konstruktéři Hondy udělat pro maximální prostor uvnitř vozu pro všechny cestující bez rozdílů. Ač se majitel Hondy asi málokdy dostane jako cestující na zadní sedadla, bylo by v případě kupců Civicu vhodné doporučit zásadu firmy Rolls-Royce, že vlastníkovi automobilu náleží místo na zadních komfortních sedadlech, protože teprve tam může docenit geniální prostornost tohoto automobilu.

Vzhledu přídě dominují velké světlomety a dynamicky profilovaný nárazník, jehož součástí je i maska chladiče. Boční pohled zaujme dlouhým rozvorem, ale také efektně navrženým posledním sloupkem karosérie s několika kontrastními křivkami, díky kterým si Civic nespletete s jiným automobilem třídy. Nižší, do boků zabíhající zadní okno, opticky snižuje karosérii při pohledu zezadu. Zadní výklopná stěna sice zasahuje až do nárazníku, ale přesto není nakládací hrana v rovině zavazadlového prostoru. Také vzadu jsou dominantním prvkem velké svítilny trojúhelníkového tvaru.

Prostor uvnitř automobilu je jistě tím největším trumfem Hondy a tak jej pojďme více prozkoumat. Zavazadla najdou své místo v zavazadlovém prostoru o objemu 370 litrů. Jeho hloubka je větší díky menším rozměrům neplnohodnotného rezervního kola umístěného pod podlahou. Sklopením zadních sedadel získáme téměř rovnou ložnou plochu a pohled z předních sedadel dozadu připomíná spíše prostor nějakého kombi. Neobvykle velký prostor pro cestující a rovná podlaha nabízejí komfortní cestování dospělým a vzrostlým jedincům i na zadních sedadlech. Místo řidiče je snadno dostupné a díky mírně vyššímu posazu je z Hondy dobrý výhled. Pohodlné cestování mají na svědomí i příjemně tužší, dobře tvarovaná sedadla. Pracoviště řidiče je po ergonomické stránce výborně navrženo a umístění voliče režimů automatické převodovky na výběžku přístrojové desky je zajímavým a praktickým řešením. Ačkoli řidičova ruka nemusí s pákou automatu příliš často manipulovat, potvrzuji v minulém testu popsané intuitivní sklouznutí ruky z volantu na řadící páku. Nejen absence středového tunelu způsobuje handicap v nedostatečném počtu oblasti malých skrýší v interiéru, protože v současných konkurenčních modelech již nalezneme větší množství odkládacích ploch a schránek na drobnosti. Přesto alespoň nalevo od volantu jsou dva menší odkládací prostory na drobné předměty a vysouvací držák na nápoje. Na přístrojovém panelu najdeme uprostřed rychloměr, po stranách pak otáčkoměr a dva menší ukazatele informující řidiče o stavu paliva a teplotě chladící kapaliny. Vedle nich je ukazatel momentálně zvoleného režimu automatické převodovky. Střední část, která oživuje přístrojovou desku je obložena plastovým dílem imitujícím hliník. Celkově lze kladně hodnotit vysokou kvalitu zpracování i když v oblasti použitých materiálů je dnes nejlepší konkurence dále.

TEST Honda Civic 2.0 i-MMD (135 kW) Sport – Něco na Silvestra

Motor Hondy se systémem VTEC o objemu 1590 ccm má maximální výkon 81 kW/110 k při 5600 otáčkách za minutu a největší točivý moment 152 Nm při 4300 min-1. Sladění motoru s automatem se Hondě povedlo a hlavně ve městě člověk, zvyklý na manuální převodovku, rychle zleniví a nechává za sebe pracovat Hondu. Automatická převodovka má čtyři stupně, přičemž při jízdě na vyšší převody je vyřazen z činnosti hydrodynamický měnič, kvůli úspoře paliva. S touto převodovkou můžete jezdit sportovně neustálým sešlapováním akcelerátoru až na podlahu, (pak řadí až v nejvyšších otáčkách) nebo volit klidnou úspornou jízdu, při které řadí automat kolem 4000 otáček motoru za minutu. Při jízdě ve městě je akcelerace více než dostatečná, i když papírová hodnota zrychlení z 0 na 100 km/h za 11,9 s není ohromující. Automat je v tomto sprintu o celou 1,7 sekundy pomalejší než stejné provedení s manuální převodovkou. Při jízdě na dálnici je třeba si zvyknout na delší prodlevu v akceleraci při předjíždění. Motor by zrychloval, ale převodovka chvíli řadí a cenný pomalu běžící čas v těchto kritických chvílích hraje proti vám. S manuální převodovkou byste zřejmě předjeli rychleji. My jsme s Civicem najeli přes 800 km, z čehož více než polovina byla v městském provozu. Režim popojíždění v městských zácpách a využívání akcelerace na pražských křižovatkách vyústil v rozumnou průměrnou spotřebu těsně nad devítilitrovou hranicí. Vraťme se však ještě k automatické převodovce. Ta umožňuje zvolit vysunutím voliče doprava režim D3, který řadí pouze první tři rychlostní stupně (umožňuje účinnější brždění motorem), dále režim 2, který vnucuje automatu neustále dvojku a je vhodný kupříkladu v zimě při rozjíždění na kluzkém povrchu a konečně jednička omezí rychlost automobilu jízdou výhradně na první převodový stupeň. Ve chvíli, kdy vám ve městě začne chybět řazení rychlostí, můžete tedy přesunout volič doprava a pak diktovat automatu, kdy on bude na vaše pokyny řadit.

Svižně projížděnými zatáčkami jede Honda s větším náklonem, ale ten je vzhledem k výše položenému težišti pochopitelný. Dlouhý rozvor a patnáctipalcová kolahrají důležitou roli v komfortním překonávání nerovností vozovky a také jízda po pověstných kočičích hlavách je klidná.

Premium

Martin Vaculík a ojetá Honda Civic 8G: Svou…

Honda Civic 5D 1,6i LS s automatickou převodovkou se v České republice prodává za 549.000,- Kč a na tento automobil je poskytována pětiletá (!) záruka s omezením na ujetí 100.000 km.