Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Isotta Fraschini Tipo 8C Monterosa: Podoba s Tatrou 87 čistě náhodná?

Ondřej Pavlůsek Ondřej Pavlůsek 13. 3. 2017 • 10:24
49
1
Zobrazit náhledy (49)
Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra
Italská Isotta Fraschini se ve druhé polovině čtyřicátých let chtěla vrátit mezí výrobce luxusních automobilů. Návrat na výsluní měl zajistit model inspirovaný proudnicovými vozy značky Tatra. Jak to dopadlo?

Tatra na jaře roku 1934 představila model 77, který svým vzhledem, koncepcí i použitou technikou zapůsobil jako blesk z čistého nebe. Nástupcem tohoto vozu se stal již o pouhé dva roky později model 87.

Proudnicové automobily z Kopřivnice inspirovaly řadu konstruktérů a i mladoboleslavská Škoda ve třicátých letech zkoumala možnosti výroby aerodynamicky tvarovaného automobilu s motorem uloženým vzadu. Výsledkem jejího vývoje se stal prototyp s označením 935 Dynamic.

Velmi často je v souvislosti s kopřivnickými vozy Tatra 77 a 87 zmiňován i americký Tucker Torpedo, který se představil v červnu roku 1947. Inspirace zde možná byla, ale Preston Tucker chtěl na severoamerický trh uvést především vůz budoucnosti, u nějž se zaměřil na bezpečnost posádky a zvolil koncepci s motorem vzadu.

Isotta Fraschini byla založena v roce 1900 v Miláně a nejprve se věnovala prodeji a opravám osobních vozů. První vlastní automobil představila v roce 1905, ale největší slávu této značce ve světě luxusních vozů přinesly její modely Tipo 8, Tipo 8A a Tipo 8B z let 1919 až 1936 s řadovými osmiválci o objemu 5,9 až 7,4 litru uloženými podélně vpředu.

Tyto vozy patřily ve své době k nejluxusnějším na trhu, ale velká hospodářská krize na začátku třicátých let spolu s fašistickým vedením Itálie a jeho dobyvačnými válkami stála za koncem osobních vozů Isotta Fraschini a přednost dostala výroba nákladních vozidel spolu s produkcí leteckých motorů, jejichž vývoji a výrobě se společnost věnovala od první světové války.

Isotta Fraschini Tipo 8B ovšem neměl zůstat posledním osobním vozem v historii značky, protože Giuseppe Merosi, ředitel výroby nákladních vozidel a Fabio Rapi, mladý a talentovaný inženýr, se pustili do návrhu sedanu s moderním třílitrovým šestiválcem. Ten měl být výrazně dostupnější než jeho předchůdci, ale i práce na jeho vývoji musela být zastavena.

Fabio Rapi se ovšem nevzdal a s malým týmem spolupracovníků se v roce 1938 pustil tajně do dalšího vývoje. Ten nakonec vyústil v automobil, který se sice nestal úspěšným pokračovatelem tradice slavné značky, ale i dnes zaujme a to nejen díky svému designu nebo technice.

Isotta Fraschini Tipo 8C Monterosa

Na počátku vývoje navazoval připravovaný model Isotta Fraschini Tipo 8C Monterosa na techniku a konvenční koncepci předchozích modelů značky, ale Fabio Rapi chtěl zkonstruovat skutečně moderní automobil.

Konec třicátých a první polovina čtyřicátých let dvacátého století omezoval možnosti tohoto inženýra na výměnu zkušeností a nejnovějších poznatků z konstrukce osobních vozů prakticky jen na Itálii a Německo včetně okupovaných zemí. Podle dostupných informací se právě díky tomu dostal až do tehdy bývalého Československa a automobilky Tatra.

Proudnicové automobily se vzduchem chlazenými motory italského inženýra údajně ohromily a ukázaly mu cestu, kterou se následně vydal při dalším vývoji svého vlastního vozu. Novinka značky Isotta Fraschini již neměla mít klasickou koncepci s motorem vpředu a pohonem zadních kol, ale stejnou jako vozy značky Tatra.

Fabio Rapi se ovšem nevydal cestou pouhého kopírování a výsledek jeho vývoje je především vozem Tatra 87 skutečně jen inspirován. Základem pro Tipo 8C Monterosa se stala na dobu vzniku velmi tuhá platforma s motorem za zadní nápravou, která měla umožnit stavbu vozů s uzavřenými i otevřenými karoseriemi a byla dokončena roce 1943.

Práce na vývoji byly v červenci roku 1943 ohroženy stoupenci fašistického vedení Itálie, protože ti tehdy likvidovali téměř vše, o čem byli přesvědčeni, že nesmí padnout do rukou spojenců postupujících od jihu. Fabio Rapi údajně plány nového automobilu zachránil díky tomu, že je vydával za výkresy motorové člunu.

Další vývoj vozu bohužel zpomalil nedostatek potřebných materiálů na výrobu prototypů i kvalifikovaných pracovníků. Fabio Rapi i přesto zvládl se svými kolegy sestavit minimálně jeden kompletní podvozek s kapalinou chlazeným vidlicovým osmiválcem. Ten navrhl Aurelio Lambredi, který nejprve zvolil rozvod OHV a objem 2,5 litru a následně motor upravil na objem 3,0 l a později až na 3,4 l s rozvodem OHC.

Podvozek s motorem byl údajně doplněn pouze o jednoduché blatníky, čelní sklo a Fabio Rapi i jeho spolupracovníci s ním najeli stovky mil.

První karoserii na platformě Isotta Fraschini Tipo 8C postavila až po druhé světové válce karosárna Zagato a právě tento automobil ve své původní podobě se třemi světlomety na přídi a plynule klesající linií střechy spolu se zvolenou koncepcí nejvíce připomínal Tatru 87.

Isotta Fraschini Tipo 8C Monterosa se od svého vzoru ovšem v mnoha ohledech lišila a jednou z nejvýraznějších odlišností bylo kapalinové chlazení motoru. První kompletní automobil s karoserií Zagato měl dva chladiče pokrokově umístění v bocích před zadními koly. Toto řešení bylo bohužel málo účinné. Do přídě vozu se proto nastěhoval jeden jediný chladič, který nahradil dvojici v bocích.

V této podobě byl automobil údajně odhalen v rámci Mille Miglia v roce 1947 zástupcům tisku, zatímco veřejnosti se nový model značky Isotta Fraschini představil v říjnu stejného roku na autosalonu v Paříži, kde ovšem byla vystavena Isotta Fraschini Tipo 8C Monterosa s novou dvoudveřovou karoserií Touring. Ta již nepřipomínala vozy značky Tatra, ale svým tříprostorovým řešením plně odpovídala tehdejší módě a navozovala dojem, že vůz má motor uložen vpředu.

Isotta Fraschini Tipo 8C Monterosa s rozvorem náprav 3100 mm představovala velký a luxusní automobil, jehož hmotnost se ovšem pohybovala kolem hodnoty pouhých 1450 kg. Motor s dvojicí karburátorů disponoval výkonem okolo 92 kW (125 k) a spolu s pětistupňovou převodovkou umožňoval dosáhnout rychlosti okolo 170 km/h.

Moderní konstrukce vozu a ani jeho módní a líbivé karoserie spolu s nabízenými jízdními výkony nestačily k obchodnímu úspěchu. Podle nejoptimističtějších odhadů bylo vyrobeno maximálně šest kompletních vozů.

První z nich nesl aerodynamicky tvarovanou karoserii Zagato a dodnes se neví, jestli byl jediný, který byl pouze upravován při přemisťování chladičů z boků do přídě nebo se dočkal ještě jednoho sourozence s chladičem rovnou umístěným v přídi.

Další vozy měly opustit brány karosárny Touring a v jejím případě se má jednat o již zmíněné dvoudveřové kupé, které měl později doplnit stejně tvarovaný čtyřdveřový sedan. Karosárna Boneschi pak stojí za vznikem dvoudveřového kabrioletu a údajně se postarala i o stavbu luxusního čtyřdveřového kabrioletu.

Fabio Rapi chtěl se svým vozem dobýt severoamerický trh, ale jednou z hlavních překážek se stala cena vozu, která se pohybovala kolem 10.000 amerických dolarů a byla téměř dvojnásobkem částky, za níž bylo v roce 1947 možné získat luxusní limuzíny značky Cadillac a to bylo i na bohaté Američany příliš.


Tatra 87

Tatra 87, kterou se Fabio Rapi inspiroval, se představila v roce 1936 a dále rozvíjela myšlenku aerodynamicky tvarovaného automobilu. Od svého předchůdce se Tatra 87 odlišovala kratší samonosnou karoserií oblejších tvarů a výkonnější pohonnou jednotkou.

V zádi tohoto modelu s rozvorem náprav 2850 mm pracoval vzduchem chlazený vidlicový osmiválec o objemu 3,0 l, který disponoval výkonem 55,2 kW (75 k). Prostřednictvím mechanické čtyřstupňové převodovky byla poháněna zadní kola a osmdesátsedmička dosahovala maximální rychlosti okolo 160 km/h.

Vedle své aerodynamické karoserie se mohla Tatra 87 pochlubit i na svou dobu velmi moderním a komfortně zařízeným interiérem. Palubní deska například disponovala i hodinami. V letech 1936 až 1950 opustilo brány kopřivnické automobilky celkem 3023 vozů.

Tatra 87 představovala sice luxusní limuzínu, ale zároveň byla spolehlivým automobilem snášejícím bez větších problémů provoz na špatných cestách a v nepříznivých klimatických podmínkách.

Potvrdily to v plné míře výpravy inženýrů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda do Afriky a Jižní Ameriky, které podnikli se stříbrnou Tatrou 87 v letech 1947 až 1950.


Foto: Zagato, Auto.howstuffworks.com, Autowp.ru

Související články

Témata
Avatar - netcar.xx
13. 3. 2017 19:06
Ten modrej
v galerii z bocniho pohledu je jak predchudce Panamery

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku