Jak je to s pokutami ze zahraničí: Na co si dát pozor?
Ať už jedete v zimě na hory, nebo v létě k moři či za památkami, nastudujte si dobře tamní předpisy, a především zvláštnosti. Jinak se lehce stanete lovnou zvěří – ve schránce vám přistane výzva k zaplacení přestupku, kterého si vůbec nejste vědomi.
Pryč jsou doby, kdy udělat přestupek v jedné zemi EU neznamenalo žádný postih. To skončilo už v polovině minulého desetiletí. Unijní státy tehdy přijaly směrnici o vymáhání pokut za přestupky v zahraničí. Od té doby postihem trefených řidičů přibývá. Do schránky prostě spadne obálka, kde je delikt zdokumentován, a je tam i suma a datum, dokdy je třeba pokutu uhradit.
Legalizovaná zvůle
Když se jedná o velmi sledované přestupky, takzvaných osm hříchů – překročení nejvyšší dovolené rychlosti, jízdu bez zapnutých pásů, s mobilem v ruce, nebo na červenou, pod vlivem alkoholu nebo drog, na motocyklu bez ochranné přilby či použití zakázaného jízdního pruhu –, asi žádný soudný řidič by neprotestoval a bez řečí pokutu uhradil. Zvlášť když výzvu doplňuje snímek z kamery, kde je vyznačena dosažená rychlost nebo nezapnutý pás či telefonování při řízení.
Jenže existují i jiné přestupky, u nichž už je postih sice asi právně v pořádku, ale přinejmenším co do lidského rozměru diskutabilní. Jak nám napsal čtenář Jiří Vykus, pokuty za průjezdy ulicemi měst vyhrazenými jen pro rezidenty v Itálii ho vyšly na tisíce korun (více v textu Z dopisu čtenáře). Stojí za tím značky „Zona Traffico Limitato“, tedy oblast s vjezdem jen pro místní, na který je potřeba zvláštní povolení. Navíc značka podle něj mnohdy bývá umisťována tak, že si jí nemáte možnost všimnout. Nebo ji sice zaregistrujete, ale pozdě – kamera už to zabrala a pokuta vás stejně nemine. Obrana není žádná. „Na moje argumenty tamní úředníci nijak nereagovali, a tak jsem raději pokutu uhradil,“ smutní po našem následném dotazu na vyústění celé kauzy čtenář.
Z dopisu čtenáře: Jiří Vykus, Staré Ouholice
Loni v létě jsme chtěli se ženou trochu poznat italské Toskánsko. Projeli jsme mnoho krásných míst od Livorna přes Pisu, Florencii a Luku po Boloň, ale nevšimli si tamních pastí. Po půlroce mi totiž začaly z Itálie chodit „pozdravy“ od městských policií – za průjezd ulicemi, kam smějí pouze rezidenti. Funguje to tak, že tam označí ulice značkami, nainstalují kamery a úředník jen sleduje, kdo tam vjede, a od stolu vypisuje pokuty. Nic bych nenamítal proti zaplacení závažného přestupku, ale v Livornu jsem do ulice sice vjel, ovšem zastavil a šel se podívat na značku. Po zjištění zákazu vjezdu s dodatkovou tabulí jsem z ulice vycouval a zaparkoval jinde na parkovišti. Přesto pokuta přišla a úředníka mé argumenty o vycouvání nezajímaly. Ve Florencii mě do stejného zákazu vjezdu pro nerezidenty navedla navigace při cestě do hotelu. Značky si nebylo možné všimnout, protože byla umístěna na levé straně na zdi domu ve výšce, a navíc s množstvím dodatků, takže nebylo možné je při odbočení z kruhového objezdu registrovat. Přístupem italských úředníků jsem dost znechucen – nejde jim o bezpečnost provozu, ale o to, jak naplnit pokladny měst. Pokuty navíc chodí s půlročním zpožděním, ale zároveň s urgencí, že je třeba zaplatit do pěti dnů, jinak se částka bude zvyšovat. Jsem proto pořádně naštvaný a chci varovat ostatní, kteří se snad budou chystat na cestu do Itálie.
Všichni radí zaplatit
Je ale potřeba i na takovou výzvu reagovat? Kam se obrátit pro radu? Když jsme se zeptali například na ministerstvech dopravy nebo zahraničních věcí, úředníci buď krčili rameny, odkazovali nás na tamní ambasádu, nebo rovnou doporučovali právníky. Ale radí i takové případy zaplatit do určeného termínu. „Vzhledem k tomu, že pokuty za nedodržení pravidel provozu na pozemních komunikacích jsou v zahraničí často vysoké a postup úřadů při jejich vymáhání nekompromisní, doporučujeme uhrazení pokuty neodkládat,“ uvádí například Martin Brychta z ministerstva dopravy.
Stejně to vidí i autokluby, například ÚAMK nebo Autoklub ČR, které se snaží dát řidičům i nějaké rady. „Dotazy motoristů na pokuty a jejich hrazení jsou časté,“ říká Libor Budina z Autoklubu ČR. A dokáže potrefeným zájmové sdružení pomoci? „Spíše se snažíme řidiče správně navést, uklidnit je a nastínit možnosti. Je lepší, aby pokutu zaplatili,“ dodává Budina. A neotálet s placením radí i advokáti.
Pomůže odvolání?
Institut odvolání je jistě využitelný, ale vede k anulování pokuty? Je to sázka na slabou kartu. „Rozporovat výzvu k zaplacení totiž znamená časové prodlení s nejistým výsledkem,“ tvrdí Budina a dodává: „A i když si řidič myslí, že má jednoznačné důkazy, je potřeba zvážit, zda raději pokutu přece jen nezaplatit. Náklady na rozporování by totiž v konečném součtu mohly být i vyšší než sám finanční postih,“ tvrdí činovník Autoklubu. A přestože jste si jisti a chcete do toho opravdu jít, doporučuje raději ještě kontaktovat tamní právníky. Ti už sami nastíní, zda jsou vůbec nějaké šance. Přestupkové či procesní právo v zahraničí je totiž jiné než u nás.
Stovky, nebo tisíce případů?
Kolik se ročně stane takových ne úplně férových případů, kdy zahraniční úřady vymáhají pokuty od stolu a mají české řidiče za kavky? Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Lenka Do v této věci pomoci neumí: „Žádné statistiky pokutovaných českých řidičů v zahraničí nevedeme.“ Odpovědi jsme se nedobrali ani na resortu dopravy, ani mezi unijními institucemi. Vyhledávací služba evropského parlamentu nám jen potvrdila, že přehledy, kolik kam přišlo z jakých zemí pokut, vůbec neexistují. To je ovšem pro finanční postihy za dopravní přestupky podle místních pravidel velmi příznivé podhoubí. Pokud tedy nebudete dostatečně opatrní a náležitě informováni, skončíte na lopatě městských úředníků podobně jako náš Itálií zklamaný čtenář.
Jak to vidí právník: Neváhejte a plaťte
Po obdržení výzvy k zaplacení doporučujeme pokutu neprodleně uhradit. Nečinnost by mohla vést například k zahájení soudního řízení, navýšení pokuty o náklady řízení či zápis v databázi, který by mohl znepříjemnit příští cestu do zahraničí. Úřady dané země se také mohou případně obrátit na český protějšek s požadavkem uznání a následným vymáháním pokuty. K rozporování pokuty doporučujeme přistoupit pouze v případě, že máte dostatek věrohodných důkazů. Proces odvolání v zahraničí může být zdlouhavý a finančně náročný.
Radíme
Před cestou do zahraničí si například na stránkách autoklubů nebo zastupitelských úřadech zjistěte neobvyklá pravidla silničního provozu dané země. Třeba pro oblasti s povoleným vjezdem jen pro rezidenty, kde se nachází váš hotel, požádejte personál, ať vám takové povolení obstará. Zpětně lze pokutu rozporovat právě na základě vašeho pobytu v zakázané zóně.
Platit, nebo si to odbručet?
Český řidič v Rakousku překročil rychlost a přišla mu výzva k zaplacení pokuty. Zároveň se dočetl, že variantou peněžního postihu je si to takzvaně odsedět ve vězení – na 24 hodin. Šofér nerozporoval, že jel rychle, ale přišlo mu zajímavé, že by si místo pokuty mohl pobýt ve vězení – doptával se, zda by to mohl zkusit. Rakousko tuto možnost opravdu umožňuje, ale jen u řidičů, kteří mají existenční problémy a nemají na zaplacení, což se musí i prokázat. Český řidič tak musel zaplatit.
Víte, že …
… nejčastěji chodí Čechům pokuty z Rakouska, Chorvatska a Itálie? Vyplývá to z poznatků Autoklubu, který si ale podrobnou statistiku všech zaznamenaných případů nevede.
Nejčastější problémy Čechů v zahraničí
- Překročení rychlosti, obecně po celé Evropě
- Špatné parkování, například v Chorvatsku, odkud výzvy chodí mnohdy i s několikaletým zpožděním, a přesto jsou platné
- Průjezdy zakázanými zónami měst
