Jak se recyklují akumulátory? Použít se dá úplně všechno!
Co se stane se startovací baterií, když umře? Místo ráje na ni čeká reinkarnace. Byli jsme se podívat, jak se recyklují staré olověné baterky. Znovu použít se z ní dá překvapivě úplně všechno.
I když je startovací baterie plná jedovatého olova a kyseliny, je to paradoxně velmi ekologická záležitost. Dá se totiž ze sta procent recyklovat. A díky starým akumulátorům tak možná váš obývák zdobí polička s křišťálem a poslední věc z plastu, kterou jste před chvílí drželi v ruce, ať to bylo cokoliv, je možná taky z vaší bývalé baterky.
Startovací baterie obsahuje vlastně jen tři druhy materiálu. Zaprvé je to olovo. Těžký kov, jedovatý, chemická značka Pb. To si asi pamatuje každý ze školy. Podobně jako jiné kovy se i olověné věci, když doslouží, dají roztavit a použít znovu. A platí to i pro desky z akumulátorů. Druhým materiálem, který najde nové využití, je elektrolyt. To je kyselina a na tu čekají skláři. Na leptané sklo je starý elektrolyt ideální. A recyklovat se dá i plastový obal, ve kterém je ten elektrolyt s olověnými deskami. Umělá hmota se rozemele na granulát a z něj se vyrobí nová plastová věc.
Z Lince do světa
Rakouský Linec je sídlem firmy Banner, která ročně vyrobí přes čtyři miliony akumulátorů do aut, motorek, autobusů, traktorů a dalších strojů, jako jsou různé ještěrky a vozíky ve skladech.
Firma vznikla ve Vorarlbersku na západě Rakouska, konkrétně v Rankweilu. Po válce se přestěhovala do Lince. „Z dnešního pohledu je ten důvod možná už těžko pochopitelný. Ale oni tehdy byli úplně na západě Rakouska, a měli to tak na řadu míst včetně Vídně daleko,“ líčí Peter Angerer, který má v Banneru na starosti východní trhy a ve firmě pracuje 46 let. „Dnes, když jsme na globálním trhu a všude jezdí kamiony a vedou dálnice, už poloha v rámci Rakouska nehraje zásadní roli,“ dodává Angerer.
V současné době na akumulátory startují auta skoro ve všech zemích Evropy.
Banner nenaskočil na vlnu lithiových baterií do elektromobilů a zůstává věrný olověným akumulátorům. Ty se příliš nemění, i když jistým vývojem taky prošly. Jednak se objevily suché baterie AGM, kde je elektrolyt nasáklý do textilní výplně, takže nehrozí jeho vylití při poškození obalu nebo převrácení. A s nástupem systému start-stop se do akumulátoru musí vejít víc elektřiny. Toho se docílí změnou počtu olověných desek a jejich tloušťky. Baterky pro auta se start-stopem jsou ale dražší. „Přicházejí lidé, co si koupí levnější verzi, i když se stejnou kapacitou v ampérhodinách. Nevidí rozdíl, myslí si, že je chci okrást, když jim nutím tu dražší, jenže ona ta slabší za pár měsíců odejde,“ líčí jeden z prodejců svou zkušenost při debatě po exkurzi v linecké továrně.
Přímo v továrně se moc debatovat nedá. Je tam hluk a kvůli práci s kyselinou a taky olovem se v řadě hal chodí v respirátorech.
Hurá na sběr!
Cena olova sice zdaleka nedosahuje takových výšin jako měď, ale nějakou korunu za něj ve sběru utržíte. Zašli jsme do sběrny a pro zajímavost našli tyto ceny: lesklé měděné dráty se vykupují za 190 korun kilogram, olověné akumulátory za 15 korun. To je sice skoro třináctkrát méně, ale pár stovek za starou baterku dostat lze.
Pokud by tedy na vás někdo zkoušel, že mu máte zaplatit za ekologickou likvidaci starého akumulátoru, je sběrna lepší varianta.
Pokud jste se sběrem byli naposledy ve škole, tak je dobré vědět, že dnes už se neplatí hotově. Kvůli potřebě identifikovat prodávajícího barevných kovů se peníze posílají na účet nebo složenkou.
Nejjednodušší cesta, jak se zbavit staré baterky, je její výměna za novou. „Zákazníkům baterky nejen prodávám, ale i měním. Za to si nic neúčtuji, když mi tu starou nechají,“ říká prodejce Bohdan Vízner. „Neřeším, jak dlouho tu výměnu dělám. U francouzských aut se s tím patlám půl hodiny, u německých a českých je to otázka pár minut. Ale já za tu baterku pak mám podle hmotnosti dvě tři stovky, tak se mi to vyplatí,“ dodává Vízner. Na závěr můžeme ještě trochu polechtat národní hrdost. Významným zpracovatelem olova jsou Češi, konkrétně Kovohutě Příbram, které ročně produkují okolo 50.000 tun tohoto kovu. Jméno podniku tak často najdeme i na štítcích palet s olovem v továrně Banneru v Linci.
Jak zpeněžit baterku
Pokud si starou startovací baterii nevezmou v prodejně nebo servisu, kde pořizujete novou, jeďte do sběrných surovin. Nejenže za ekologickou likvidaci nic nezaplatíte, ale ještě něco utržíte. Za běžné baterky z osobních aut, které mají 44, 56 nebo 60 Ah, dostanete kolem dvou stovek. Silnější akumulátory s kapacitou 77 nebo 85 Ah se vykupují za částky kolem 300 korun. Za akumulátor, který má 180 Ah a váží skoro 50 kil, můžete dostat osm stovek.
Údržba bezúdržbového
I když slovo bezúdržbová nebo bezúdržbový vyvolává pocit, že se nemusíme o nic starat, opak je pravdou. Řidiči by měl, pokud nemá akumulátor AGM, jednou za pár týdnů zkontrolovat hladinu elektrolytu a dolít ho. Ideální je zkontrolovat i správnou hustotu. U AGM je kyselina v textilii vložené mezi olověné desky a nic se tam nedolévá. Pokud autem nebo motorkou jezdíte krátké trasy nebo jen občas, změřte i stav nabití. Pokud naměříte méně než 12,4 V, je potřeba akumulátor dobít. Aby baterka neodešla za pár měsíců nebo jeden rok, je potřeba při výměně dát typ, který tam byl. Například auta se systémem start-stop mají vyšší odběry, a proto se do nich dávají dražší akumulátory s upravenou konstrukcí. Kdo koupí levnější s tím, že to stačí, neušetří. Výrazně zkracuje životnost baterky.
