Jak se u auta počítá totální škoda? Někdy stačí i malý ťukanec
Spolu s nástupem elektromobility se proces opravy automobilu stává výrazně komplikovanější a nákladnější. Dokonce i relativně malá nehoda tudíž může znamenat totální škodu. Co to vůbec je a jak se „totálka“ určuje?
Zažít by to nechtěl nikdo z nás, rizika provozu na silnicích ovšem nedokážete zcela vymýtit ani novými auty se záplavou bezpečnostních systémů. Navíc škoda na vozidle může vzniknout i bez vlastního přičinění či kvůli ostatním řidičům. Stačí silný déšť, krupobití nebo bouřka se silným větrem, který na vaše auto shodí statný strom.
Pokud vás taková nepříjemná záležitost potká a škoda na automobilu je už na první pohled větší, může se ve výsledku jednat o tzv. totálku. Ta se dělí na technickou totální škodu, která nastává v případě, že vůz kvůli míře poškození není možné opravit (například po nárazu do stromu).
Druhým typem je ekonomická totální škoda, kdy náklady na opravu dosahují určité procentuální hodnoty konkrétního vozu (u havarijního pojištění je limit obvykle stanoven na 80 %).
U klasického povinného ručení většinou dosahuje 100 %. U starších aut přitom náklady na opravu byť i menších nehod klidně mohou přesáhnout zmíněných sto procent. Nový náhradní díl na 15 let starou ojetinu totiž může stát podobně či dokonce více než na zánovní automobil.
Problém může nastat také u elektromobilů. Pokud je při nehodě poškozena dobíjecí infrastruktura uvnitř vozu, případně narušen akumulátor, může i na pohled bezvadné auto pojišťovna zcela odepsat. V takovém případě doporučujeme havarijní pojištění, které řidiče chrání i v případě, že k poškození vlastního vozu dojde jeho vinou.
Rozsah škody určuje likvidátor pojišťovny, přičemž náklady na opravu se poměřují s obvyklou cenou vozidla. Ta představuje částku, za jakou bylo možné vozidlo pořídit před škodní událostí. V potaz se samozřejmě bere motorizace, výbava, kilometrový proběh, míra opotřebení a případná poškození v minulosti.
Hodnotu svého auta můžete v očích pojišťovny zvýšit například výměnou převodovku nebo generálkou motoru. V takovém případě si raději uschovávejte všechna potvrzení, kterými podobné úkony můžete pojišťovně doložit.
Jakmile pojišťovna rozhodne, že je automobil neopravitelný, stává se z něj vrak. I v tomhle případě ovšem nabouraný vůz nemusí automaticky zamířit na šrotiště.
Různí „koumáci“ taková auta skupují, za pomocí levných dílů opraví a následně prodají. Setkat se s tím v hojné míře můžete například u novodobých amerických „muscle cars“, které ze Spojených států zamíří do Polska či Pobaltí, kde dostanou novou fazónu a následně proudí na evropský trh. Signifikantním znakem takových aut je podezřele nízká cena. U ojetiny si proto vždy zkontrolujte původ (pokud to jde) a nezapomeňte na předkupní prohlídku v servisu. Poctivý prodejce by vám ji měl bez problémů umožnit (byť na vlastní náklady).
