Jaké se kde platí daně na auta? Nejvíce zaplatí řidiči v Belgii, naopak ušetří ve Španělsku

Evropská unie je sdružení opravdu různorodých států. Liší se nejen jazykem, kulturou, používanou měnou nebo ekonomickou situací. To se mimo jiné podepisuje i na jednotlivých automobilových trzích, které jsou ovlivněny také svým zdaněním. Daně na automobily jsou v každé zemi EU trochu odlišné, přičemž Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) nyní ukazuje, jak se toto zdanění napříč Evropou liší.

Už jen daň z přidané hodnoty je rozdílná. Zatímco v Česku je 21%, třeba v Chorvatsku a Švédsku 25% a v Maďarsku dokonce 27%, naopak v Německu 19% a v Lucembursku 19%. Odlišuje se pak i poplatek za registraci, který je v mnoha státech ovlivněn vypouštěnými emisemi oxidu uhličitého daným vozidlem, případně objemem motoru nebo jeho výkonem. Třeba ve Švédsku se ale při registru nic neplatí.

Provozní náklady pak v každém státe ovlivňuje také odlišné zdanění paliv. Třeba v Nizozemí dosahuje spotřební daň u bezolovnatého benzinu 813 eur na 1.000 litrů paliva. V Česku je to oproti tomu 477 eur na tisíc litrů benzinu. Nejnižší spotřební daň se mimochodem platí v Bulharsku, a to 363 eur na tisíc litrů benzinu.

Obecně přitom platí, že benzin je zdaněn výrazněji jen nafta. Výjimkou je jen Belgie, kde jsou spotřební daně pro oba typy paliv shodné (600 eur na 1.000 litrů) a Slovinsko. Tam spotřební daň na bezolovnatý benzin činí 445 eur na 1.000 litrů, zatímco u nafty je to 464 eur na 1.000 litrů.

Na základě těchto čísel ACEA spočítala, že nejvyšší daně za využívání auta platí řidiči v Belgii. V průměru zaplatí na daních 3.187 eur ročně (přes 82.000 Kč), naopak nejméně je to ve Španělsku, kde se v průměru na daních platí 1.068 eur ročně (cca 27.500 Kč).

Ekologická daň za převod ojetého vozidla: Víte, kolik v současnosti zaplatíte?

Celkově na klíčových evropských trzích motorová vozidla podle ACEA přinesou do rozpočtů 398,4 miliardy eur, což je skoro dva a půl násobek rozpočtu Evropské unie. Konkrétně v Německu tento příjem činí 99,9 miliardy eur, což souvisí s tím, že se jedná o největší evropský automobilový trh. Naopak v Irsku je to „jen“ 6,2 miliardy eur.

„Daně z vozidel, silnic a pohonných hmot generují každoročně v EU obrovské částky vládních příjmů,“ zdůrazňuje generální ředitel ACEA Eric-Mark Huitema s tím, že by tento příjem měl pomoci financovat další rozvoj dobíjecích a vodíkových stanic pro elektromobily. ACEA tak už poněkolikáté zdůrazňuje, že EU sice po výrobcích vyžaduje rozvoj elektromobility, avšak dostatečně nepodporuje rozvoj potřebné infrastruktury.

Automobilky vyzývají Evropskou unii: Postavte více nabíjecích a vodíkových stanic

ACEA se mimochodem v krátkosti zabývala i zdaněním automobilů na jiných globálních trzích. Třeba v Číně zákazník neplatí daň z přidané hodnoty přímo, byť je do ceny vozidla započítána - ve skutečnosti je vybírána už v rámci výroby, dovozu auta ze zahraničí či při prodeji. Právě dovozové clo v Číně hodně ovlivňuje ceny aut, u běžných aut činí 15 %, což je důvod, proč přímo v zemi vyrábí tolik evropských či amerických automobilek.

Platí se však daň z nákupu vozidla, kterou do roku 2022 nemusí platit plug-in hybridy a elektromobily, což je důvod jejich dnešního rozvoje na čínském trhu. Speciálně jsou pak od roku 2016 zdaněna superluxusní auta.

To v USA se daně primárně liší stát od státu. Na federální úrovni je tu však už od roku 1978 takzvaná „daň žroutů paliva“ (gas guzzler tax) pro vozy s vysokou spotřebou paliva, která se právě liší podle úrovně spotřeby. Vozy se spotřebou pod 10,45 l/100 km jsou pak z tohoto zdanění vyjmuty.