TEST Kia Stonic 1.0 T-GDI 7DCT MHEV – Vydařený crossover

Kia Stonic, malý crossover technicky odvozený od modelu Kia Rio, měla svou premiéru během frankfurtského autosalonu v roce 2017 a během uplynulých let se dokázala vypracovat na pozici jednoho z nejprodávanějších modelů jihokorejské značky na evropském trhu.

V srpnu minulého roku pak Kia představila modernizovanou verzi modelu Stonic, který se ovšem na první pohled zvenčí příliš nezměnil. Zajímavé změny se však objevují v interiéru a ty největší se odehrály pod kapotou. Vezměme to ale tradičně od exteriéru, kde se ale moc dlouho nezdržíme.

Na prstech jedné ruky

Změny totiž nejsou příliš výrazné a nejspíš bychom je napočítali na prstech jedné ruky. K těm nejzajímavějším patří jistě nová grafika LED světlometů, nové chromované dekory přídě, 16“ hliníková kola s novým designem a nabídka barev se rozrostla o dva odstíny.

Konkrétně testovaný vůz přitom zdobila šedá barva Perennial Grey, kterou navíc doplňovala oranžově lakovaná střecha a zpětná zrcátka (+19.000 Kč). Přídi dominují příplatkové LED světlomety a v podbězích jsou 17“ hliníkové disky – obojí vůz získal v rámci paketu Premium (+30.000 Kč).

Výsledný design podle mě patří k tomu lepšímu, co můžeme v segmentu malých crossoverů potkat. Výrazné oplastování karoserie se totiž krásně ztrácí v tmavě šedé barvě, vyšší průměr kol podtrhuje světlou výšku, oranžová barva přidává autu na lehké výstřednosti a LED světlomety vpředu a vzadu pak zdůrazňují jeho modernost.

Vůz přitom vycházel z prostředního výbavového stupně TOP, který standardně nabízí 16“ hliníkové disky a projektové světlomety s přísvitem do zatáček. Lakování metalízou v pouze jednom odstínu pak vyjde na 13.000 Kč. Částečně oranžová karoserie ovšem zajímavě ladila i s oranžovou barvou v kabině.

Kia Stonic 1.0 T-GDI 7DCT MHEV

Moderní, útulný…

Interiér totiž zdobil Paket Color „Oranžová“, který propůjčil kabině svěží vzhled. Stonic tak dostal sedačky v kombinaci látka/kůže s oranžovými prvky, dvoubarevnou přístrojovou desku s oranžovým dekorem nebo oranžové lemování středového tunelu. Černo-oranžovou kombinaci navíc rozbíjí i pár světlých prvků a lepší dojem z kabiny umocňuje také výraznější použití měkčených plastů.

Celkově přitom kabina působí útulně a uživatelsky vstřícně. Většina ovládacích prvků je přímo na očích a dobře dostupná. Vypnutí stop-startu je záležitostí jednoho tlačítka, spodní stranu obrazovky infotainmentu lemuje přehlídka tlačítek i otočných voličů a stejně jednoduše se ovládá i krásně blbuvzdorný panel klimatizace s velkými voliči, velkými tlačítky a dobře čitelným displejem.

V rámci modernizace přitom Stonic dostal také nový 4,2 palcový barevný displej, umístěný mezi jednoduchými analogovými budíky, který plní roli palubního počítače. Nová je ovšem i obrazovka infotainmentu, která má standardně 8“ obrazovku a ve výbavě TOP nabízí kromě navigace a bezdrátové připojení Apple Car Play nebo Android Auto i konektivitu UVO.

Právě díky telematice UVO přitom Stonic dokáže poskytovat ty nejaktuálnější informace, včetně informování o dopravě, předpovědi počasí nebo cenách paliva. Displej má navíc příjemné rozlišení, svižné reakce a celkem rozumně nastavené menu. Připojení a integrace systému Apple Car Play pak byla hračka a auto si s telefonem bez problému rozumělo.

TEST Kia Stonic 1.0 T-GDI 7DCT MHEV vs. Opel Mokka 1.2 Turbo AT8 – Přidaná hodnota

… a prostorný

Sedadla jsou sice nastavitelná pouze ručně, jsou však pohodlná, příjemně se na ně usedá (i sesedá) a od výbavy jsou navíc vpředu vyhřívaná, stejně jako je od výbavy Top vyhřívaný i volant. Vpředu přitom o místo rozhodně není nouze, což platí i pro slušně dimenzované odkládací prostory.

Při své výšce 183 centimetrů jsem si pak celkem pohodlně sednul i sám za sebe, přičemž mi před koleny i nad hlavou zbýval ještě kousek místa. Lidé vyšších postav už by ale mohli bojovat s elegantně se svažující střechou. Ta má sice nad zadní lavicí decentní vybrání, přesto už si vyšší kolega nemohl vzadu moc vyskakovat.

Zavazadelník nabízí standardní objem 352 litrů, respektive 332 litrů s rezervou, jejíž místo ovšem u hybridního vozu zaplňuje akumulátor. Po sklopení zadních opěradel pak vznikne téměř ložná nákladová plocha a objem zavazadelníku vzrůstá na 1.155 litrů, respektive 135 litrů s rezervou. Bavíme se přitom stále o měření dle VDA.

Zavazadelník má přitom poměrně jednoduché tvary, nechybí háčky po stranách a ve standardu je také praktická síť pro uchycení nákladu. Páté dveře se otvírají příjemně vysoko a nákladový otvor je skutečně velký, snad jen škoda, že sedadla zůstala u dělení 60:40.

Kia Stonic 1.0 T-GDI 7DCT MHEV

Srdnatý mild-hybrid

Pod kapotou testovaného stonicu byl stejný 1,0litrový 48V mildhybridní tříválec s řemenem poháněným startér-generátorem, přímým vstřikováním benzínu a filtrem pevných částic, jako v nedávno testované Kia Rio. Navíc i ve shodném naladění na nejvyšší výkon 88 kWh při 6.000 otáčkách.

Stonic ovšem posílal výkon na přední kola přes sedmistupňovou automatickou dvouspojkovou převodovku DCT a sliboval nejvyšší točivý moment až 200 Nm v rozmezí 1.000 až 3.500 otáček. Akcelerace z 0 na 100 km/h by měla crossoveru s provozní hmotností 1.185 až 1.288 kg trvat nanejvýš 10,4 sekundy a jeho maximální rychlost činí 185 km.

Sladění motoru s převodovkou je přitom velice solidní. Jedinou vadou na kráse pro mě zůstává neustále startování v jízdním režimu Eco, který jako jediný umožňuje plachtit s vypnutým motorem. Jeho nevýhodou jsou ale velmi letargické reakce na plyn a snaha motor podtáčet, což ve výsledku vede k dunění – stejně jako u Ria. Naštěstí však stačí jednou stisknout volič jízdních režimů před převodovkou a přepnout auto do režimu Normal.

V ten moment pohonné ústrojí citelně ožije a začne předvádět velice pěknou práci. Změny převodů jsou většinou plynulé a předovka už nemá takovou potřebu držet otáčky nesmyslně nízko. Čas od času mi ale přišlo, že při prudší akceleraci převodovka nezvládala podřazovat plynule a bylo cítit lehké škubnutí. Šlo však o sporadickou záležitost při opravdu důrazném zrychlení, případně při prudkém zrychlení krátce po aktivaci stop-start systému.

V režimu sport pak motor ožívá ještě výrazněji a předvádí docela slušnou chuť jít do otáček. Ve vyšším spektru otáčkoměru už ale do kabiny výrazněji proniká projev tříválce, který není zrovna libozvučný. Jeho maximálních 120 koní navíc díru do světa také neudělá, přesto působil Stonic s testovanou pohonnou jednotkou srdnatě a rozhodně mu nelze upřít snahu nabídnout i trochu zážitků z dynamického svezení.

Nejlépe ale vůz funguje při poklidnějších přesunech, kdy jsem neměl nejmenších výtek k převodovce, odhlučnění a vlastně ani spotřebě. Automobilka sice udává kombinovaný průměr v rozmezí 5,1 ž 5,6 l/100 km, osobně jsem ale jezdil spíše v rozmezí 6,2 až 6,5 l/100 km, což mi přišlo stále přijatelné. Dynamičtější jízda pak spotřebu vyšponovala lehce nad 7 l/100 km.

Kia Stonic přijíždí ve verzi GT Line. Sportovní je jen na oko

Do města i na výlety

Podvozek působí i na 17“ hliníkových kolech obutých do pneumatik o rozměru 205/55 celkem komfortně, jakkoliv už se na větších nerovnostech uměl ozvat. Celkově je ale vůz stabilní a má příjemně lehké řízení, které oceníte zejména ve městě. Mimo město přijde vhod světlá výška 183 mm (u menších kol 165 mm), pohon 4x4 ovšem Stonic nenabízí.

Místo něj má ale poměrně bohatou technologickou výbavu, kterou s modernizací doplnil například systém automatického brzdění s detekcí chodců i cyklistů nebo inteligentní tempomat, který v kombinaci s aktivním vedením v jízdních pruzích výrazně usnadňuje zdolávání delších tras. Mimo dálnice jsem však varování před opuštěním jízdního pruhu opět pravidelně vypínal, za což ale může především stav českých silnic. Při parkování potěší nové přední parkovací senzory (Paket Premium) a před vystoupením z vozu se objevuje varování na kontrolu zadních sedadel.

Skvělý balíček, ale umí se prodražit

Musím přiznat, že po společném týdnu na mě Kia Stonic udělala velice dobrý dojem. Ve zvolené barevné kombinaci, která nechávala zmizet oplastování prahů, lemů a nárazníků, totiž vůz vypadá elegantně a současně trochu hravě. Podobný dojem pak vytváří kabina s příjemně zvolenými materiály, zajímavými barvami, bohatou výbavou a velmi zdařilou ergonomií.

Vůz potěší také moderní výbavou, včetně rychlého a přehledného infotainmentu, nespočtu bezpečnostních systémů a jízdních asistentů. Navzdory pozici malého crossoveru, který by měl trávit většinu času ve městě a jeho blízkém okolí, se tak Kia Stonic nezalekne ani delších cest, na kterých bude příjemným společníkem.

Radost tak může pokazit snad jen pohled do ceníku. V základní verzi Comfort  s hodně osekanou výbavou a 1,2litrovým čtyřválcem DPI (66 kW) sice vůz začíná od cenovky 359.980 Kč, jenže v testované verzi TOP, s testovanou nejvýkonnější motorizací a sedmistupňovým automatem už jsme na ceně 534.980 Kč. K tomu přihoďte pár paketů s technologiemi, lakem a barvami exteriéru i interiéru a najednou jsme na částce 614.980 Kč. A to už na malý crossover není zrovna málo.

Kia Stonic 1.0 T-GDI 7DCT MHEV

Plusy

• Design
• Výbava
• Spotřeba
• Ergonomie
• Zpracování

Minusy

• Vyšší cena lepší výbavy
• Občasné cukání převodovky