Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Koncepty automobilky Lada: S Žigulíky za zády

Jakub Sochor Jakub Sochor 2. 9. 2012 • 03:34
11
Sedany vyráběné v licenci s italským Fiatem jsou veřejnosti dobře známé. Co ale studie, které nezřídka zapadly prachem bez výraznějšího vlivu na sériovou výrobu?

Design vozidel Lada představuje svébytnou alternativu k ostatním evropským značkám. Velmi často jsou jeho nositelé odlišní pro svůj tradicionalistický charakter, který se časem mění v kultovní design (autentickým příkladem je Niva), jindy zase častými modernizacemi letitých automobilů, o jejichž tvarové aktuálnosti lze polemizovat. Čas od času se ale objeví studie s příslibem nového pojetí či směřování designu, jejíž sláva však za nějaký čas vyhasne a případný vliv na produkční automobily se neuskuteční.

Avšak na základě nejnovější studie XRAY můžeme říci, že ruský design nachází novou tvář, což způsobuje vliv designera Steva Mattina. Připomeňme si některé koncepty, které, ač nepatří mezi ty nejznámější, zasluhují zmínku – ať už z důvodu věhlasu jména autora či projevené kreativity.

Gorbi (1987) – Vizionářův všeuměl

Studie Gorbi je jedním z ryze experimentálních projektů, nesoucích označení Lada. Zároveň se jedná o méně známý koncept, který v době vzniku představoval alternativní pohled na terénní vozidlo.

Výrazné tvary nezapřou osobitý a zcela nezaměnitelný rukopis autora vozu, jímž je průkopník organického designu Luigi Colani. Páteří karoserie jsou tedy oblé prvky, postihující většinu všech použitých dílů. Orientace na bio-design je nejvíce patrná při pohledu na uspořádání oken, jemuž dominuje oblé čelní sklo. Po něm následuje velmi krátká příď, z jejíž plochy vystupují samostatně situované světlomety. Originalita vozidla vyniká také při čelním pohledu, kde zaujme velmi atypická kompozice přídě, jíž dotváří dynamicky tvarované blatníky.

Avšak pozorujeme-li kreaci Gorbi jako celek, nutno zmínit jednu ze zvláštností jejího designu – citelný rozdíl mezi ryzí účelností bytelného podvozku a jemnými, leč dynamickými linkami organicky pojaté karoserie.

Gnome a Elf (1990 a 1991) – Předvoje městské mobility

Počátkem devadesátých let byl prezentován čtyřmístný prototyp, u kterého se předpokládalo, že nezůstane jen v koncepční podobě. Nakonec je však vize Gnome pozoruhodným příkladem dobového myšlení v oblasti městských automobilů, která postupem času zapadla prachem.

Dvoubarevná karoserie je zhotovena z plastu a kovu, což eliminovalo hmotnost. Samotné tvary reagují na tehdy módní odklon od hran a pracují s měkčími prvky, než tomu bylo u sériové produkce téže firmy. Krom barevné kombinace (která pokračuje také v interiéru, kde najdeme pestrobarevný vzor potahu sedadel a části přístrojové desky) je jedním z výrazných rysů designu jistá asymetrie, jež ovlivnila ztvárnění přídě (se zakončením kapoty formou křivky či maskou s nepravidelně tvarovanými průduchy) a profilu (částečné skrytí zadních kol a geometricky nesouměrné prosklení).

O rok později jsou motivy Gnome rozpracovány na odlehčené téma – otevřený automobil, mezi jehož teritoria patří sportovní či rekreační oblasti. V takovém prostředí by se uplatnil ekologický provoz, způsobený elektrickým pohonem.

Rapan (1998) – Dadaista

Radikální změny v designovém myšlení signalizovala kreace Rapan, uvedená roku 1998 na autosalonu v Paříži. Automobilka Lada zde prezentovala unikátní vizi elektrického automobilu, který dnes patří mezi méně známé prototypy. Vzhledem k použitým řešením vně i uvnitř lze říci, že neprávem.

Design v sobě kombinuje měkké přechody mezi plochami, dynamický průběh linek, nezvykle řešená okna a převážně osobitě rozvržené proporce – zatímco nárazníky, které jsou plně integrovány do karoserie, vyčnívají do prostoru, světlomety jsou zapuštěny do konkávní prohlubně, po níž následují sportovně zkosená okna. Při pohledu z profilu vyniká prostor pro cestující vpředu, který má oproti druhé řadě sedadel zvýšenou střechu. Zvenku je tento prostor zvýrazněn oválnými dveřmi, které jsou ozvláštněny nezvykle členitým oknem.

Zaoblené plochy pokračují v kabině, kde je kladen důraz na ergonomii. Do interiéru se rovněž promítá motiv kruhu, užitý na vnějšku. Zde jsou do něj zakomponovány přístroje, tlačítka a airbag, přičemž takto řešený celek je umístěn v pevném středu dvouramenného volantu.

V neposlední řadě je důležité poukázat na vizuálně čistou příď, jejíž elementy (světlomety se směrovkami protaženými ke zpětným zrcátkům, dvojice nasávačů v nárazníku) vytvářejí dramatický a velmi pronikavý výraz.


Peter Turbo (2000) – Revolucionář v konzervativní třídě

O rok později byl na témže místě vystavován sedan Peter Turbo, u kterého velmi záleží na úhlu pohledu, jímž se na automobil díváte. Zatímco při pohledu z boku se jedná o prostorově relativně klasicky řešený sedan, čelní pohled boří dosavadní mýty o stavbě tříprostorového automobilu – spodní část čelních partií s napojením na blatníky poutá pozornost pozorovatele svou masivností (se kterou kontrastuje jemný proklad masky), po které následuje o poznání subtilnější kapota, propojená se zpětnými zrcátky. Tento neobvyklý tvarový postup vyústil v jeden z nejvýraznějších rysů exteriéru.

Pozornost také zasluhuje architektura zádě, jejíž horní panel vytváří pole pro horizontální pás svítilen. S nimi kontrastují dvě vertikální lampy, jež se nacházejí níže v klenutém prostoru.

Roadster (2000) – Design By Sbarro

Tentýž rok obohatil experimentální řady sportovní vůz Roadster, zhotovený firmou Sbarro. Oproti ruským projektům je jeho design – s orientací na jednoduchost a ostré hrany - zcela odlišný. Prosklená střecha po sklopení dosedá na zadní část – nepotřebuje tedy prostor pro mechanické složení, jak je tomu u produkčních kabrioletů.


Carat (2002) – Moderní subkompakt

Hatchback Carat byl vystaven v roce 2002 na autosalonu v Ženevě. Ukázal se však již o rok dříve na autosalonu v Moskvě, kde získal ocenění za design - ten lze považovat za první moderní představu o subkompaktní karoserii nové éry, která posunula dosavadní hranice a vytvořila pomyslný odrazový můstek pro další projekty.

Vozidlo o délce 3500 mm, šířce 1520 mm, výšce 1610 mm a rozvoru 2300 mm pracovalo s hranami, které byly využity i pro ztvárnění podběhů kol. Zajímavostí tvarosloví jsou horizontálně vedené prvky, užité na exteriéru (maska chladiče) i v kabině (barevné členění přístrojové desky, sdružené přístroje).

Siluet (2004) – Nová doba

Po uvedení sedanu Siluet bylo patrné, že hranatá forma tvarosloví je perspektivní a lze ji zpracovat pro rozličné spektrum karoserií. Kabina modelu, představeného na moskevském autosalonu, reflektovala ztvárnění vnějšku – snad kromě volantu, který oproti přístrojové desce nebyl hranatý. Vůz se stal základem pro další vývoj v podobě Projectu C z roku 2006.

C (2007) – Hledání nové tváře

Ženevský koncept C, kompaktní hatchback stříbrné barvy, působil v době prezentace moderním dojmem. Automobil, na jehož vývoji se podílela firma Magna, měl být v případné sériové verzi poháněn agregáty o objemech 1,6 a 2,0 l.

C Cross a Revolution (2008) – Záblesk budoucnosti

Kompaktní crossover C Cross byl představen v roce 2008 v Moskvě. Design vozu, jenž je postaven na platformě Renaultu Mégane, zpracoval tým sedmdesáti mladých designérů. Na karoserii se objevily nově řešené díly, kupříkladu menší maska chladiče či zadní lampy, výrazně napojené na nárazník.

Zůstaňme v roce 2008 a pro zajímavost uveďme sportovní koncept Revolution 3, představený v Paříži. Vůz je založen na prostorovém trubkovém rámu, jehož karoserii tvoří plastové panely. Pro pohon byl zvolen čtyřválcový motor od Renaultu s výkonem 180 kW (245 koňských sil) a maximální rychlostí 250 km/h.

XRAY (2012) – Transformace hodnot

Zatím posledním evolučním článkem vývoje designu firmy Lada je studie XRAY, za jejíž tvarový vývoj je zodpovědný Steve Mattin, současný šéfdesigner společnosti AvtoVAZ. Britský tvůrce má zkušenosti z automobilky Mercedes-Benz (kde působil sedmnáct let), pracoval též u Volva, kde stál u zrodu nového pojetí designu, reprezentovaného vozidly XC60 či novou generací S60.

Studie má průkopnickou roli – měla by ukázat, jakým směrem se bude ubírat design svého výrobce. V porovnání s dřívějšími koncepty lze hovořit o jiném přístupu k originální karoserii, který je slučitelný se sériovou výrobou. Klasická maska se zde nachází v poli, které opticky zušlechťuje motiv písmene X. Dochází tedy k novému členění přídě, u kterého lze předpokládat, že se objeví na dalších modelech značky – můžeme také očekávat přehodnocení dosavadní unifikace modelů a rozpracování zmíněného prvku.

Karoserie je třídveřová a představuje sportovní crossover, jehož originalitě sekundují výrazné prolisy pontonu a sportovně se svažující zadní okno s plynulými svítilnami.

Témata
3. 9. 2012 20:48
LADA
Keby to nemalo na čumáku plachetnicu, tak sa nad tým rozplývate
3. 9. 2012 20:45
Re: IIpoekt "C"
Namiesro "hlbokého restylingu" rady 10 mohli radšej pustiť do výroby 2116,
Avatar - Well-being
2. 9. 2012 19:38
Konceptů od Lady
jsme už viděli tři (_|_)e. Aby se však něktrerý dostal z rýsovacího prkna až do prodeje, to tu ještě nebylo.
Avatar - Aladeen
2. 9. 2012 17:04
Re: okrem studie XRAY
Škoda a VW to tiež nie su žiadne dizajnové kúsky .... :-)
Avatar - Pekelná Micinka
2. 9. 2012 13:49
Togliatti
Gorbi a Rapan jsou naprosto úžasné. Peter má zajímavá řešení. A Carat, ten měli začít vyrábět, vypadá zajímavě a pokud by byl optimalizován pro ruské klimatické podmínky, mohl na tamějším trhu zaujmout. Naopak Lada C je obludnost, která zejména zezadu vypadá, jako když zadání znělo: "trochu jako Volvo C30, ale aby tam bylo i něco z toho Migu 25". Ona i ta sací díra vepředu, celé je to takové "neotesané, hrubé a masivní", kdyby to aspoń jezdilo rychle jako stíhačka...

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku