Kostky za čelním sklem: Jedna z nejstarších dekorací souvisela s válkou i závoděním

Pro někoho naprostá klasika mezi dekoracemi automobilových interiérů, pro jiné naprostý kýč. Názory na kostky zavěšené u zpětného zrcátka se mohou různit, jejich historie však byla vcelku zajímavá a pestrá. Psát se totiž údajně začala již za dob druhé světové války, kdy si američtí piloti brali do kokpitů svých letadel různé talismany.

Podle jedné teorie si před startem pokládali na palubní desku v kokpitech dvě klasické hrací kostky, které ukazovaly „šťastnou“ sedmičku. Další teorie zmiňuje hrací kostky jako jeden z mnoha talismanů spojených s hazardem, ve kterém vojáci potřebovali štěstí – stejně jako ve válce.

Trochu temnější teorie pak říká, že hrací kostky měly být upomínkou hraní kostek se smrtí, která byla mezi letci všudypřítomná. Ostatně ztráty spojeneckých pilotů se v některých obdobích pohybovaly ve stovkách týdně. Každý bojový let byl hazard a k bezpečnému návratu byla potřeba i trocha štěstí.

Když se letci vrátili z války domů, přivezli si kromě jiného i nové talismany. Konec čtyřicátých a začátek padesátých let se přitom v zámoří nesl ve znamení zlatých časů, což platilo i pro motorismus. Americké automobilky v té době vytvářely nádherné stroje s burácejícími motory, které byly populární i mezi mladou generací.

Český tuzing: Vybrali jsme ty nejhorší úpravy, na jaké u nás narazíte

V té době se rostoucí popularitě těšily také tzv. Hot rody a jiné úpravy automobilů. Ostatně při jejich úpravách mohli lidé využít technické znalosti, které často získávali právě během služby v armádě. S rostoucí popularitou úprav navíc rostla i popularita silničních závodů, přičemž někteří jezdci doufali, že by jim trochu štěstí opět mohly přinést jejich dříve oblíbené talismany – včetně kostek.

Ty postupem času rostly a měnil se i materiál, ze kterého byly vyráběny. Nešlo přitom jen o estetiku, ale i o praktičnost. Po určitou dobu se kostky vyráběly například z plastu, ten však ve vyhřáté kabině automobilu nemusel dlouho vydržet.

Naprostou klasikou se pak staly výrazné chlupaté kostky v nejrůznějších barvách o stranách cca 8 centimetrů, které se staly v padesátých letech naprostým hitem mezi americkými řidiči. Vysoké popularitě se však těšily například i ve Velké Británii. Navíc šlo údajně o jednu z prvních dekorací, která vznikla speciálně pro zkrášlení vozu zavěšením kolem zpětného zrcátka.

Z talismanu se tak postupně stal především estetický doplněk, který byl dostupný v různých barvách, velikostech i provedeních. Ovšem zatímco mnozí považovali kostky za další způsob vyjádření svého stylu, který mohly reprezentovat i různé úpravy vozu (například grafiky, divoké barvy, atd.), pro některé řidiče mohlo jít o speciální znamení.

Podle jedné pouliční legendy totiž kostky zavěšené na zpětném zrcátku znamenaly, že je řidič vozu připraven na silniční závod. Řidič tak totiž dával najevo, že je ochoten a připraven „Zahrát si kostky se smrtí,“ což byl opět odkaz na legendy z druhé světové války. Nutno však dodat, že samotné silniční závodění ve svých počátcích také nebylo žádnou bezpečnou zábavou.

Retro tuning na prodej. Ano, i takhle se upravovaly škodovky

Kostky pro štěstí se z kabin stylových automobilů a automobilů pouličních závodníků postupně přesunuly i do závodních speciálů v organizovaných automobilových soutěžích. Během osmdesátých let však začala jejich sláva pomalu pohasínat a začaly být vnímány spíše jako kýč. Při současné popularitě retro designu, který se výrazně projevuje i v automobilovém průmyslu, však není vyloučeno, že se popularita kostek vrátí.

V mnoha koutech světa by však jejich návrat mohly zkomplikovat zákony a nařízení, která mají předcházet omezení viditelnosti z kabiny. Velké a barevné kostky, které se pohupují pod zpětným zrcátkem, ale mohou řidiči omezovat výhled a současně ho rozptylovat.