Lada 4x4 žije dál v modernizovaném balení. Připomeňte si, jak Niva původně vznikla

Lada 4x4 (známá též jako Niva) je bez diskuze klíčovou součástí sovětského, respektive ruského, automobilového průmyslu. Pro rok 2020 přichází v dalším modernizovaném balení, které ji má oživit pro další léta, a tak jsme se rozhodli připomenout, jak vlastně automobil s interním označením VAZ 2121 původně vznikl.

Dnes už legendární offroad se začal sériově vyrábět 5. dubna 1977, práce na něm ale začaly už na začátku sedmdesátých let. Za myšlenkou stál tehdejší šéfdesignér automobilky VAZ Vladimir Solovjov, který se rozhodl navrhnout bytelný automobil pro venkovské obyvatelstvo Sovětského svazu, schopný zvládnout i podmínky tamějších tuhých zim. Solovjov se přitom nepochybně inspiroval vozidly Moskvič 415 a Iž-14, která se však nikdy nedostala do sériové výroby.

Lada Niva slaví 40 let. Podívejte se, jak se kdysi vyráběla a testovala

Myšlenka se zalíbila i na nejvyšších postech, a tak byla v roce 1970 zadán sovětským automobilkám AZLK, Iž i VAZ zadán úkol postavit terénní automobil, který by byl zároveň pohodlný jako osobní auta. Z toho vycházel i pozdější charakter projektu, kdy byl vyvíjený vůz popisován jako kombinace Renaultu 5 a Land Roveru.

Volžské automobilové závody sice při návrhu prvního sériového vozu, VAZ 2101, využívala spolupráce s Fiatem (šlo o licenční verzi Fiatu 124), novinku si však sovětské automobilky měly už vyvinout vlastními silami.

Začalo to krokodýlem

Původní plány počítaly s využitím rámové konstrukce s tuhými nápravami, tak typické pro tehdejší offroady, uvažovalo se dokonce i nad použitím karoserie vyráběného modelu VAZ 2101 (tedy žigulíku), kterou by jen doplnil pohon všech kol. Nakonec ale byla realizována tehdy revoluční myšlenka mladých konstruktérů v čele s Pjotrem Michajlovičem Prusovem, kteří prosazovali auto se samonosnou karoserií, nezávislým zavěšením přední nápravy a stálým pohonem všech kol. Jelikož podobně koncipované terénní vozy tehdejší doby používaly rámovou konstrukci, je dnes Lada 4x4 v některých kruzích považovaná za první SUV světa.

Podle této myšlenky vznikly už první prototypy z jara 1972, přezdívané krokodýl. Se sériovým autem ale měly funkční vzorky s interním označením VAZ-E2121 (e jako experimentální) společné jen máloco. Šlo totiž o automobil s otevřenou karoserií a zcela jiným designem, definovaným lichoběžníkovou maskou doplněnou o kulaté světlomety.

Tyto prototypy totiž vznikly hlavně kvůli tomu, aby mohla být co nejdříve otestovaná zamýšlená technika. Třeba rozvor se totiž už shodoval s pozdějším sériovým autem.

Takhle se rodí ruský stařeček. Nahlédněte do zákulisí výroby legendární Lady Niva

Přichází Niva

Už o rok později následovaly další funkční vzorky, které už byly sériové Ladě Niva mnohem bližší. Už měly třídveřovou uzavřenou karoserii s charakteristickou siluetou, jednotlivé detaily se ale pořád lišily – jiná byla maska chladiče nebo kulatá koncová světla. Design už zpracovával Valerij Pavlovič Sjomuškin, který prosadil i mezinárodní označení Niva. To v novém tisíciletí koupil Chevrolet, nyní ho však opět vlastní Lada.

Později slavné jméno se už objevilo právě na prototypech z roku 1973 (interně VAZ 2E2121). Vybráno bylo údajně kvůli tomu, že bylo krátké a zvučné, navíc se mohlo bez problémů užívat po celém světě. Jen v SSSR jej už nesl kombajn, na něj se ale rychle zapomnělo.

V následujících letech pokračovalo testování, spolu s tím se i lehce proměňoval vzhled až do známé podoby. V sezoně 1974 tak už dorazily exempláře s typickou černou maskou chladiče (VAZ 3E2121). Koncová světla se ale nadále ladila, zde byly použity lampy z VAZu 2103, sériové auto ale využilo světa z 2106.

V únoru 1976 byl vůz představen při příležitosti XV. sjezdu sovětských komunistů, následovala ověřovací série, která mimo jiné prošla náročnými testy na Uralu. Při nich byla Niva porovnávána nejen s UAZem 469, ale také třeba britským Land Roverem či italským Fiatem Campagnola.

Niva jde do výroby

Během testů Lada zabodovala, a tak mohla být schválena k sériově výrobě. Ta odstartovala 5. dubna 1977. Mezinárodní trhy si ale musely počkat až na premiéru na bruselském autosalonu v lednu 1978. A byly nadšeny, zpočátku se 80 % produkce vyváželo do zahraničí.

Dnes už je v západní Evropě zájem o jiné vozy, v domovském Rusku je ale Lada 4x4 pořád hitem. Navzdory svému stáří pořád patří mezi nejprodávanější auta na ruském trhu, za jedenáct měsíců roku 2019 držela mezi modely krásnou 14. příčku. V náročných podmínkách ruského venkova je zkrátka terénní auto s jednoduchou technikou pořád nejlepší volbou. I proto Lada 4x4 žije dál a do důchodu zatím ani náhodou nemíří. Pracuje se sice na nové generaci, už teď je však jasné, že se ta stávající bude minimálně několik let prodávat po jejím boku.