Martin Vaculík a ojetý VW Tiguan II: Auto bez blbostí

Když v letech 2009 a 2016 dělal Volkswagen první generaci modelu Tiguan, šlo o jasně lepší auto než domácí Škoda Yeti. Nejen prostorem a pohodlím na zadních sedačkách, velikostí zavazadelníku, ale i podvozkem. Zatímco yeti musel vystačit se závěsy z golfu a octavie, tiguan si vypůjčil díly spíš z passatu a leccos měl zcela specifické. Převodovky silnějších čtyřkolek byly rovnou největší v celém koncernu VW určené pro příčnou zástavbu: MQ 500 a DQ 500. Auto od pohledu ne o moc větší než golf tak budilo na evropských dálnicích pozornost, když běžně táhlo středně velkou jachtu, což mu povolených 2500 kg skutečně umožňovalo.

TEST Volkswagen Tiguan 2.0 TDI (110 kW) – MPV do terénu

První už dožívá

Jinak si ale první generaci neidealizujme. Zle ji postihla kauza dieselgate. Nejde o samotné oxidy dusíku, které navíc ani nebyly vyšší než u naprosté většiny konkurentů. S odstupem času se velmi pomstily softwarové úpravy, kterými se výrobce pokusil emise starých motorů EA 189 snížit. Způsobily totiž vyšší namáhání ventilu EGR a posunem kompromisu NO_x/PM na stranu sazí pak i vyšší zanášení a častější regenerace filtrů pevných částic. Obě součástí začaly hromadně odcházet. Nabízet filtry pevných částic za výhodných 16.900 Kč výrobce vydržel jen chvilku, aby jej původní zákazníci nekamenovali.

Dnes stojí opět přes 30.000 Kč, což je pro kupující ojetin moc peněz. A u auta, s nímž začnou být potíže, klesá ochota zákazníků i k běžným nutným investicím, takže většina prvních tiguanů jsou dnes servisně zanedbané kusy, které marně čekají na zázrak. Motivace dávat do nich desetitisíce je slabá už proto, že designový jazyk VW se sakra změnil a všem sousedům je jasné, že je to prostě staré auto. To druhá generace z prvního ročníku 2016, jejíž ceny nyní startují někde na 450.000 Kč (původní byly kolem milionu), nabízí dnes úplně jiný poměr ceny a společenské prestiže.