Nenosíte reflexní prvky? Vystavujete se smrtelnému nebezpečí
Chodci bez reflexních prvků jsou pro řidiče téměř neviditelní, a to nejen mimo město. I pásek na ruku za pár korun může zachránit život.
Dny se od konce září zkracují a teď, na konci listopadu, je už běžné, že jezdíme z práce za tmy. Řidiči aut mají na obou koncích auta a někdy i ze stran osvětlení, takže vidí na cestu a sami jsou dobře vidět. Cyklisté, alespoň ti zodpovědní, jsou na tom stejně – mají své nemotorové vozidlo vybaveno světly a odrazkami, a tak je ostatní účastníci provozu včas vidí.
Kdo je však často neviditelný, jsou chodci. Oblečeni do elegantních tmavých barev se proplétají osvětleným provozem často tak, jako by byli reflexním materiálem potaženi od hlavy k patě, nedbaje smrtelného nebezpečí, které na ně může čekat. Jen vzácně potkáte chodce, který si počíná s vědomím, že ho řidiči nemusí vidět, a do vozovky prostě nevstupuje ani na přechodu, dokud auto téměř nestojí.
Podle BESIPu je potřeba nejméně 1,5 sekundy na to, aby řidič stihl zareagovat na chodce a vyhnul se mu. Při rychlosti jízdy 90 km/h to znamená 38 metrů, při městské padesátce 21 metrů. Chodce bez reflexních prvků oblečeného do modrých šatů však je ve tmě vidět na pouhých 18 metrů – to nestačí k reakci ani ve městě.
A to se bavíme pořád o ideálních podmínkách – řidič není ničím rozptýlen, neprší a protijedoucí vůz řidiče neoslňuje. V neposlední řadě také má správně seřízená světla. Velmi často přitom vidíme světlomety ostatních aut svítit jen pár metrů před auto. Dokonce i některé novinářské vozy dostáváme s obdobně špatně seřízenými světly.
„Pro řidiče není nic horšího, než když neosvětleného chodce či cyklistu zahlédne na poslední chvíli, v takových případech to může samozřejmě skončit i fatálně,“ připomíná Tomáš Neřold, vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy. „Řidiči, kteří zranili chodce, se shodují na tom, že ho neviděli vůbec nebo příliš pozdě,“ uvádí policie.
„Reflexní materiál je v noci vidět na 3× větší vzdálenost než bílé oblečení a více než na 10× větší vzdálenost než oblečení modré,“ uvádí dále BESIP. „Pouze s reflexními materiály chodci a cyklisté dají dostatek času“ řidiči na to, aby se včas vyhnul, dodává oddělení. Chodec s nimi je vidět až na 200 metrů, resp. 8 sekund při devadesátikilometrové a 14,4 s při padesátikilometrové rychlosti.
Pomůžou i ve městě
Od začátku roku 2016, tedy téměř devět let, mají chodci povinnost používat reflexní prvky. „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu,“ stojí v odst. 9 § 53 zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích.
Zákon myslí jen na neosvětlené úseky mimo obec, tedy třeba návrat ze zábavy z vedlejší vesnice poté, co odjel poslední autobus. Reflexní prvky však mají smysl i ve městě. Tam toho svítí všude spousta – semafory, jiná auta, odlesky pouličního osvětlení – a tmavá postava se v tom všem snadno ztratí.
Rozdíl, který reflexní prvky ve tmě či za jinak zhoršených podmínek udělají, je až neuvěřitelný. Člověk se nemusí rovnou navlíkat do reflexní vesty, velkou pomocí je i retroreflexní pásek nad zápěstím či na kotníku chodce.
Test Světa motorů v minulosti zjistil, že i takovýto pásek – často rozdávaný jako reklamní předmět – je vidět ve světle halogenových žárovek na 135 metrů. Chodec sám přitom splynul s okolím už ve vzdálenosti 55 m, a to má červenou, nikoliv černou bundu. A ta reflexní vesta? Tu je, má-li řidič rozsvícená dálková světla, vidět na několik stovek metrů.
Tím samozřejmě neříkáme, že by chodci měli po městě chodit v reflexních vestách. Stačilo by, kdyby si byli vědomi, že je řidič může snadno přehlédnout i na přechodu a nevrhali se do vozovky, jako by byli nesmrtelní.
zdroj: Autorský text, BESIP, Svět motorů | foto: BESIP, Svět motorů | video: Auto.cz/Asistenční systémy
