EU financuje stavbu nabíječek s megawattovým výkonem. Česku to moc nepomůže
Evropská komise rozdělí více než 600 milionů eur, tedy zhruba 14,5 miliardy korun, na novou infrastrukturu pro alternativní pohony. Vzniknou tisíce rychlonabíječek, vodíkové plničky i elektrifikovaná letiště a přístavy napříč EU. V aktuálním balíku však není jediný projekt přímo pro Českou republiku.
Evropská komise v polovině listopadu schválila další vlnu podpory ve výši přes 600 milionů eur (zhruba 14,5 miliardy Kč) na rozšíření infrastruktury pro vozidla s alternativními pohony. Jde o druhou vlnu dotací z nástroje AFIF (Alternative Fuels Infrastructure Facility) v rámci programu CEF, určeného pro roky 2024 a 2025. Od roku 2021 uvolnil AFIF na podobné účely už 2,5 miliardy eur (přibližně 60 miliard korun).
Podle agentury CINEA bude podpořeno 70 projektů ve 24 členských zemích EU. Výsledkem má být instalace více než 1.000 nových DC stanic pro osobní a lehká užitková vozidla s výkonem minimálně 150 kW, zhruba 2.000 nabíjecích bodů pro těžké nákladní vozy s výkonem 350 kW a dalších 586 ultra rychlých nabíječek s výkonem až 1 MW. Současně vznikne 38 nových vodíkových plnicích stanic pro osobní i nákladní vozy.
Součástí balíku je i elektrifikace 16 evropských letišť, respektive jejich pozemní odbavovací techniky a napájení letadel. Obdobným procesem projde 24 námořních přístavů, kde se k vozům připojí i tankovací technika čpavku, který se začíná prosazovat jako palivo pro lodní dopravu.
Grant navazuje na únorový balík 422 milionů eur pro 39 projektů, zahrnujících výstavbu 2.500 DC stanic pro osobní a lehké užitkové vozy, zhruba 2.400 nabíjecích bodů pro těžká vozidla a 35 vodíkových stanic.
Ještě v roce 2024 získala Tesla téměř 149 milionů eur (cca 3,6 miliardy korun) na vybudování 7.198 nabíjecích bodů s výkonem cca 250 kW v 687 lokalitách 22 zemí EU. To je jeden z důvodů, proč se síť Superchargerů tak rychle zaplnila prakticky po celé Evropě.
Motivace masivního budování nabíjecí sítě vychází z prognóz. Na konci roku 2023 bylo v EU zhruba 632.000 veřejných nabíjecích bodů, přičemž jich ten rok přibylo asi 150.000. Podle studií ACEA a EAFO je ale k dosažení cíle počtu 3,5 milionu nabíjecích stanic do roku 2030 potřeba instalovat kolem 410.000 bodů ročně, tedy skoro trojnásobek současného tempa.
Do toho přibyly od loňského roku nové standardy AFIR nařizující rozmístění alespoň jednoho 150kW rychlonabíjecího stojanu každých 60 km na hlavních koridorech a definující také minimální disponibilní výkon na jeden registrovaný elektromobil v daném státě.
Bohužel ze zmíněného balíku Česká republika zatím přímo nic mít nebude, respektive dosud nebyl schválen žádný projekt na našem území. Podpora české nabíjecí sítě je nepřímá, například skrze projekt ropného giganta Shell, který zahrnuje výstavbu 184 nabíječek ve 46 lokalitách napříč Českou republikou, Slovenskem a Bulharskem, nebo zmíněnou výstavbu nabíječek Tesla.
I tak, pokud má Praha plnit závazná stanoviska AFIR týkající se výkonu a dostupnosti nabíječek, bude muset sáhnout do vlastní kapsy prostřednictvím Národního plánu obnovy, Modernizačního fondu, případně jiných grantů včetně podpory soukromých investorů.
Zde by mohla ležet příležitost pro ČEZ, innogy, E.ON a další energetické společnosti, které by si vlastnictvím a správou nabíjecích míst upevnily postavení. Více nabíječek zároveň znamená, že argument „není kde nabíjet“ bude slábnout a pro firemní flotily bude elektromobilita zase o kus dostupnější. A jak víme, ta zhruba ze 75 procent tvoří registrace nových vozů v ČR.
Zdroj: ACEA, EIA agentura, Electrive, European Alternative Fuels Observatory, Evropská komise, InsideEVs, Mobility and transport, T&E, Tesla
Video: Redakce
