TEST Mazda 6 Wagon 2.5 Skyactiv-G Edition 100 – Více než důstojná oslava jubilea

Design, interiér

Mazda je dnes respektovaný výrobce automobilů, který si dělá věci po svém, ať už ve vztahu ke spalovacím motorům (propagovaným turbodmychadlům neholduje), elektrickému pohonu (vidí ho jen jako řešení do města) nebo k automatizované jízdě (vedení tvrdí, že by pořád měl řídit především člověk za volantem). Osobní automobily vyrábí od počátku 60. let minulého století, historie samotné firmy se ale datuje až do roku 1920.

Počátky japonské automobilky však s automobilovým průmyslem nejsou spojeny ani zdaleka, ve svých počátcích se Mazda (tehdy ještě Toyo Cork Kogyo) zabývala výrobou korku. Sto let je každopádně už pěkné jubileum, a tak se ho Mazda rozhodla oslavit jubilejní edicí svých aut. Verze 100th Anniversary se tak dočkal i nejstarší zástupce evropské nabídky značky, model Mazda 6. Jak ale vůz v týdenním redakčním testu dokázal, do starého železa rozhodně nepatří. Byť od nástupce s avizovaným pohonem zadních kol hodně očekáváme.

TEST Jízdní dojmy s Mazdou 6: Nejkrásnější auto třídy zraje jako víno

I po letech fešanda

Aktuální generace Mazdy 6 se vyrábí již od roku 2012, ale na jejím vnějším vzhledu byste to ale dost možná ani nepoznali. I po letech vůz vypadá prostě fantasticky, a tak navzdory jen několika málo stylistickým retuším v průběhu životního cyklu pořád patří mezi nejhezčí zástupce střední třídy. Není-li pořád ten vůbec nejhezčí...

Šestce navíc náramně sluší zvolená kombinace pro edici 100th Anniversary (v českém ceníku Edition 100). Ta sice slaví loňské jubileum 100 let od založení japonské automobilky, samotná barevná kombinace se však inspirovala prvním sériovým vozem firmy, kei carem R360. Karoserie tak odívá bílý perleťový lak, přičemž celek doplňují emblémy 100th Anniversary včetně těch na středových krytech kol.

Mazda 6 Wagon 2.5 Skyactiv-G Edition

Povedená kabina s několika drobnostmi

Bílá se dostala také dovnitř, na vybrané části palubní desky. Elegantně s tím kontrastuje kožené čalounění sedadel ve vínově červené barvě, která byla použita také na koberečcích. Právě taková barva už se objevovala kdysi na R360. Opět pak nechybí loga edice, například v podobě reliéfů na hlavových opěrkách sedaček. Zákazník navíc k autu dostane i speciální fotobook nebo zmenšený model R360.

Hlavně se ale majitel uvnitř dočká příjemného interiéru. Automobily obvykle nejvíce stárnou uvnitř, jenže dnes se stále častěji ukazuje, že tradiční koncepce není na škodu, ba naopak. V průběhu životního cyklu několikrát přepracovaný interiér šestky tak dnes působí vzdušně a díky vybraným materiálům a pečlivému zpracování honosně.

Mazdu 6 už pořídíte výhradně s benzinovými motory. Jsou tu ale limitované edice

Hlavně ale nabízí intuitivní ovládání. Obrazovka multimediálního systému na vrchu středového panelu je tak dotyková jen při zastavení, primárně k ovládání slouží ovladače na středovém tunelu. Otočný volič a několik tlačítek okolo je kombinace známá z BMW, která i v Mazdě léta ukazuje, že je prostě nejintuitivnější.

Rychle se tak v ovládání zorientujete a můžete infotainment obsluhovat prakticky poslepu i během jízdy. Stejně tak klimatizace si uchovává klasická tlačítka nebo otočná kolečka pro nastavení klimatizace. Jak osvěžující proti některým dnešním vozům... Ve výsledku vám tak vůbec nevadí, že osmipalcový displej infotainmentu na dnešní dobu není z největších, protože v praxi stejně postačuje, nebo že grafika multimediálního systému je už poněkud zastaralá a rozlišení není kdovíjaké. Hlavně že systém funguje bez sekání...

Co mi však vadilo, bylo nízké rozlišení kamer parkovacího systému, který kvůli nekvalitnímu obrazu ztrácí i na dnes mnohem levnější auta. Jaký kontrast proti head-up displeji, který informace promítá hezky na čelní sklo a ne na nepraktické sklíčko na vrchu kapličky přístrojů jako kdysi.

Mazda 6 Wagon 2.5 Skyactiv-G Edition

Celkově je to interiér, na který si rychle zvyknete. Plusem je příjemný sportovní posaz, stejně jako pohodlné sedačky s dostatečně podpírajícím sedákem, což u vozů japonské provenience nebývá vždy zvykem. Jediným negativem je pouze příliš vzad umístěná středová loketní opěrka, o níž se tak moc pohodlně neopřete.

Pochvalu zaslouží rovněž přehledný digitální přístrojový štít převzatý z modelu 3, který díky kovovým rámečkům vypadá až luxusně. Budu se opakovat, ale proč takové budíky nemohou mít aktuální BMW?

Místa tu není přebytek, v rámci střední třídy je to takový průměr, také dospělý se však dozadu naskládá bez zásadního omezení. To samé platí také pro zavazadelník. Objem 522 litrů dnes v rámci kategorie nevyrazí dech, pravidelné tvarování ale usnadňuje jeho využitelnost. Nemile mě však překvapilo chybějící elektricky ovládané víko kufru, to bych u auta této kategorie bral jako samozřejmost.

Motor, jízdní vlastnosti

Osobitý motor

Jako samozřejmost v této třídě beru také možnost pohonu všech kol, byť z nabídky zástupců segmentu postupně mizí. Postihlo to bohužel i šestku, která s novým modelovým rokem z nabídky vyškrtla vznětové motory, s nimiž přišla právě také o možnost čtyřkolky. A nutno říct, že by se hodila, vrcholný motor v podobě 2.5 Skyactiv-G si v zimních podmínkách často prohrábne předními koly.

Zážehový čtyřválec si uchovává atmosférické plnění, Mazda tudíž nadále razí motto, že objem ničím nenahradíš. Podepisuje se to tudíž na parametrech, výkon 143 kW už je na vrchol nabídky důstojná hodnota, naopak 258 N.m je v dnešní době spíše průměr. Moderní technologie ale nechybí, dvaapůllitr je kvůli snížení spotřeby paliva vybaven systémem vypínání poloviny válců.

Nejsilnější čtyřválec v nabídce šestky se v praxi ukazuje jako povedený motor. Je pečlivě odhlučněn, byť při vytočení nad 3500 otáček už se začíná projevovat, zvukový doprovod je nicméně příjemný a kultivovaný. S ohledem na atmosférické plnění pak lineárně táhne a okamžitě reaguje na pokyn plynovým pedálem. Dynamika je ale i vzhledem k točivému momentu nejvýš nadprůměrná, kolem 140 km/h nicméně ještě obstojně zrychluje, dech ztrácí až okolo 160 km/h. Práci vypínání válců pak přece jen zaznamenáte, občas se projeví lehounkým cuknutím.

Mazda 6 se loučí s turbodieselem. Nafta zůstane pod kapotou jediného modelu

Motor je standardně spárován se šestistupňovým automatem s hydrodynamickým měničem. Žádný technický zázrak to není, modernější auta sice mívají více převodů, Mazda ale dokazuje, že i tato postarší technika spolehlivě funguje. Automat řadí možná trochu pomaleji, ale naprosto hladce. Nepodtáčí však motor, ani ho zbytečně nevytáčí, když to není potřeba. Sport ale logicky drží vyšší otáčky pro větší elán. Navíc rychle reaguje také na manuální pokyn řadicí páčkou pod volantem.

Spotřeba pak opět dokazuje, že také velkoobjemový čtyřválec se umí držet v mezích. Celkový průměr se zastavil na hodnotě 7,7 l/100 km. Konkrétně ve městě šestka zvládá jezdit za 7,5 l/100 km, okreskový výlet rychlejším tempem znamenal zhruba devítilitrovou spotřebu, stejně jako dálniční přesun. Při 140 km/h mimochodem Mazda točí 2900 otáček.  

Příjemně jezdící auto

Právě na dálnici se začne projevovat, že šestka je nadále v rámci segmentu pořád spíše hlučnější auto. Šum větru vanoucího větru kolem karoserie je pořád znatelný. Na druhou stranu je však znát, že se v průběhu let v této disciplíně šestka hodně zlepšila.

Stejně tak si z dřívějších zkušeností nepamatuji, že by šestka byla tak komfortní jako dnes. To však neznamená, že by ztratila něco ze svých jízdních schopností. Nadále zůstává v oblouku velice jistá, její chování je i díky komunikativnímu řízení naprosto čitelné, a tak vás jízda s ní baví a těšíte se na další ujetý kilometr.

Vlastně atraktivní cena

Je logické, že sto let své existence nebude Mazda oslavovat nějakým laciným automobilem, jenže když přihlédnu k tomu, co Edition 100 nabízí, je její cenovka stanovena vlastně lákavě.

Stojí 1.056.800 korun, a to u Mazdy 6 tradičně shodně pro sedan i kombi, přičemž za tuto cenovku dostanete po střechu výbavou napěchované auto, kterému nechybí elektricky ovládané ventilované přední sedačky, vyhřívání volantu i předních a zadních sedadel, adaptivní diodové světlomety, digitální přístrojový štít nebo hudební systém Bose s 11 reproduktory.

TEST Alfa Romeo Giulia 2.2 JTDM 180 vs. Mazda 6 2.5 Sky-G – Volba srdcem

Ano, volbou rozumu je spíše stupeň Takumi Plus za 990.900 korun, protože 100th Anniversary proti němu přidává vedle elektricky ovládaného střešního okna vlastně jen stylové prvky, jako je to unikátní červené kožené čalounění, loga edice nebo bílý perleťový lak. Šestce to ale v bílé perleti neskutečně sluší a navíc si pořídíte zajímavý unikát, k němuž dostanete osobité prvky jako fotobook a miniauturu první sériové Mazdy.

Mazda 6 Wagon 2.5 Skyactiv-G Edition

Závěr

Závěr

Střední třída sice dnes už nedosahuje takového renomé jako kdysi, po zkušenosti s Mazdou 6 Wagon si ale říkám, co více než středně velký kombík zákazník v praxi opravdu potřebuje. Je to jednoduše skvělé auto, byť některé drobnosti dokazují jeho pokročilý věk. Vnější zpětná zrcátka nemají samozatmavování, parkovací kamera má naprosto mizerné rozlišení a dveřím zavazadelníku chybí elektrické ovládání.

Jinak ale Mazda 6 dokazuje, kterak ji konstruktéři v průběhu let vycizelovali. S aktuální šestkou jsem už jezdil před lety, rozhodně si ale nepamatuju takový komfort, hezky zpracovaný interiér nebo tak příkladnou spolupráci motoru s šestistupňovým automatem. Zároveň však neztratila nic ze svých sportovních vlastností, a tak vás jízda s ní baví.

Ojetá Mazda 6 první generace (GG/GY): Skvělé auto, ale pohřbené korozí

Mazda 6 možná u nás nedosahuje takových prodejů jako CX-5 (206 proti 429 registrovaným kusům za rok 2020 podle SDA), já bych ji ale bral všema deseti. A klidně i v povedené jubilejní edici Edition 100. Za zhruba milion dostanete výbavou nabité a dobře jezdící auto, které i po letech vypadá skvěle.

Plusy

• Hezky zpracovaný interiér
• Komfortní podvozek
• Sladění motoru s automatem
• Jisté jízdní vlastnosti
• Hodně výbavy za slušnou cenu

Minusy

• Chybějící čtyřkolka
• Mizerné rozlišení parkovací kamery
• Průměrný vnitřní prostor