Mazda potvrdila návrat rotačního motoru. Do elektromobilů...
Částečně elektrická budoucnost nemine ani japonskou Mazdu. První dva elektromobily chce uvést již v roce 2020. Akční rádius takových vozidel je však stále nedostatečný, takže jednomu z nich pomůže překonat větší vzdálenost nová generace motoru s krouživým pístem. Sporťáku, který by nesl označení RX plus číslo a měl v přídi zamontován pouze tento agregát, se tak nedočkáme... Sportovních ambicí se ale v blízké budoucnosti Mazda nevzdá. No uvidíme. Jaká je současná realita?
Elektrickou pohonnou jednotku prvního modelu napojí jen baterie, rotační agregát bude součástí soustavy druhého. Automobilka jej slibuje malý, lehký a výkonný (takový už z principu je), ale také mimořádně tichý. Dokonce může spalovat i zkapalněný ropný plyn (LPG). Samozřejmě za jízdy dobije vyprazdňující se články. Podle průzkumů mají za 12 let tvořit auta párující motory s vnitřním spalováním a jakoukoli formu „elektrifikace“ 95 % produkce Mazdy, zbytek připadne na zmíněné bateriové elektromobily. Samotný zážehový, případně vznětový nebude mít žádný model.
Vývoj benzinových jednotek Skyactiv-X pochopitelně poběží dál s ohledem na co největší úsporu paliva a maximální možnou účinnost. Průměrné emise CO2 na značku se mají do zmíněného roku 2030 snížit o polovinu oproti přelomu této probíhající dekády. Do půlky tohoto století pak mají činit jen 10 % čísel z roku 2010.
Motorů s vnitřním spalováním se v však dohledné době určitě nezbavíme, jak zastánci elektromobility prorokují. Dostupnost elektrické energie se přece v jednotlivých regionech po světě liší. Hybridy představují jedno z řešení, vodíkové palivové články jsou stále příliš drahé a není vyřešeno skladování. A zkapalněné plyny včetně zemního (CNG)? Ty se přece nacházejí u ložisek ropy, nebo se z ní získávají. Mazda však chce využít LPG i při výrobě elektrické energie a své vozy s „range extendery“ dodávat do míst zasažených přírodními katastrofami. Nejspíš pouze v Japonsku...
Také se zabývá myšlenkou použití obnovitelného kapalného biopaliva z mikroorganismů místo paliv fosilních. Ve vývoji, který je podle ní k klíčový k dosažení „uhlíkové neutrality“ stávající techniky, spolupracuje s tokijským technickým institutem a univerzitou v Hirošimě. Pohonné jednotky využívající benzinů z recyklovatelných přírodních zdrojů přece nepotřebují budování složité infrastruktury dobíjecích a skladovacích stanic...