Mercedes 190 E 2.5-16 Evolution II: Extrémní Baby-Benz za... Moc!

Stuttgartská automobilka s trojcípou hvězdou si troufala na angažmá v rallye, když FIA vypsala skupinu B. Poměrně kompaktní, 4,42 m dlouhý sedan série W201, obchodně označený trojčíselným kódem 190 a důvěrně přezdívaný Baby-Benz, se pro soutěže hodil více než větší modely. Všechno začalo na podzim 1983, kdy byla představena první ostrá verze 190 E 2.3-16. Řadový čtyřválec M 104 ladil britský specialista Cosworth, litinový agregát s mechanickým vstřikováním vybavil čtyřventilovou hliníkovou hlavou a dvojicí vaček. Podařilo se mu z něj vymáčknout 136 kW.

Jenže nadvláda Quattra od Audi s pohonem obou náprav znamenala pro potenciální soupeře rychlé vystřízlivění, bez čtyřkolky by neměli valnou šanci. Decentně ospoilerovaná „dva-trojka“ i přesto dostala do vínku pětistupňovou přímo řazenou převodovku od Getragu, tvrdší podvozek, samosvorný diferenciál a strmější řízení, Mercedes-Benz 190 E mimochodem používal vždy maticové kuličkové. Dnes má první 16V verze kultovní statut.

Dvouapůllitr

Partnerství mezi slavnou firmou z Albionu a Němci ale pokračovalo i dále. V roce 1988 následovala dvouapůllitrová verze s výkonem 143 kW (opět se jednalo o produkční model). Homologace pro německý šampionát cestovních vozů (DTM) si vyžádala nejprve příchod první evoluce s revidovanou karoserií, ještě tvrdším šasi, většími brzdami, širším rozchodem kol, lepšími pneumatikami, výše nastaveným omezovačem otáček, stálým převodem zadní nápravy 3,27:1 a hlavně výkonem 152 kW z objemu lehce sníženého na 2,46 l. Později přišla na řadu druhá, ta nás zajímá nejvíce. Speciál vznikl v pouhých 502 exemplářích - stejně jako „jednička“.

Je k poznání na první pohled podle aerodynamického kitu: obřího zadního křídla a vytažených blatníků, agresivnější přední lízátko už pouze dotváří výraz. Skvostný čtyřválec přesného zdvihového objemu 2463 cm³ dává 235 koní, tedy 173 kW. Podvozek s rozvorem 2665 mm využíval nezávislé závěsy, vpředu se spodními příčnými rameny a vzpěrami McPherson, vzadu prostorovou pětiprvkovou soustavu. Uvedení vozu do klidu měla na starosti čtveřice patřičně velkých hydraulických kotoučových brzd Brembo. Tohle byl skutečný závoďák pro běžné silnice.

Arizonská dražba

RM Sotheby's nabídnou jeden exemplář na aukci v arizonském Phoenixu, která se koná 19. a 20. ledna 2017. Jde o zajímavé auto, protože je vůbec první, které se dostalo do USA, konkrétně s VINem WDB2010361F734005. Většinu svého života však prožilo v Japonsku. Navíc má najeto jen 5.258 km (přístroje VDO jsou v metrických jednotkách, nikoli v imperiálních). Takže se jedná o mimořádně zachovalý kousek, prakticky ve stavu, ve kterém opustil továrnu, jen s drobnou patinou.

Technika ovšem není zcela původní. Předchozímu majiteli totiž nepřišel dost hardcore, takže dostal skutečně závodní výfuk i upravené sání, větší vstřikovače, řídicí jednotku Motec, další modifikace podvozku a místo šestipaprskových kol jiná dobová značky OZ v DTM specifikaci. Změny tedy zůstaly většinou skryté i pozornému oku, takže je odhalí jen opravdový znalec...

Evolution II je dnes cenově srovnatelná s věčným soupeřem ze závodních tratí: BMW M3 E30, pokud se některá v nedávné době objevila v dražbě, stála nového majitele v přepočtu vždy kolem 5 milionů korun. Oproti konkurentovi s modrobílým logem je navíc o dost vzácnější a sběratelé se o ni určitě porvou. Aukční rozmezí popisovaného kusu bylo stanoveno ještě výše: na 225-275 tisíc dolarů (5,8-7,1 milionu korun)

Vítězství

Mercedes-Benz se závodními stodevadesátkami mimochodem triumfoval v DTM v roce 1992, kdy jezdecký titul získal Klaus Ludwig. Značkové patřily trojcípé hvězdě dokonce třikrát po sobě (1991-1993), v poslední sezóně ale už byly vozy upraveny dle nové třídy 1.

Foto: Robin Adams/RM Sotheby's