Mercedes-Benz CLS: První dojmy

Při živém setkání je nový Mercedes-Benz třídy CLS ještě působivější než na oficiálních fotografiích. Veškeré drobné designové nedostatky a disproporce najednou mizí, protože karoserie má komplexně navržený tvar, který nedokáže objektiv dokonale zachytit.

Linie exteriéru působí už na první pohled urozeným dojmem. Lehkou extravaganci minulé generace doplnily tvary, které odkazují na moderní konzervatizmus aktuálních Mercedesů. Celek je promyšlený do nejmenších detailů, snad žádná linka není samoúčelná. Velmi zdařilá jsou zadní i přední diodová světla, jejichž grafika má futuristický nádech a jednoznačně zařazuje novinku do současnosti a blízké budoucnosti.

Už při usedání dovnitř je zřejmé, že u Mercedesu nepřevážil design nad funkcí. Stejně jako je propracovaný vzhled auta, tak je promyšlená jeho praktická využitelnost. Klenutý oblouk střechy by dost dobře mohl být překážkou při nastupování, ve skutečnosti se ale do CLS usedá téměř tak snadno jako do třídy E.

Na předních sedadlech je dominantním pocitem coupé-feeling. CLS nevyvolává dojem překarosovaného sedanu, způsob jakým interiér obklopuje řidiče, relativně malá výška posazu a vysoká palubní deska navozují atmosféru sportovně-luxusního GT. Tyto promyšlené parádičky přitom opět nepopírají funkci: výhled ven je jen o málo horší než u éčka.

CLS je ale příjemnější nejen než sourozenec z vlastní stáje, ale jeho interiér překonává prakticky všechny konkurenty ve vyšší střední třídě. Jednotlivé části interiéru sice připomínají třídu E, ve skutečnosti ale člověk vnímá více to, čím se oba modely liší a co posouvá CLS na vyšší úroveň. Působivý je jak krémovo-šedý interiér s matným dřevem, tak tmavý s karbonovým dekorem. Obě konfigurace známe již z oficiálních fotek a právě taková auta Mercedes přivezl do Paříže.

Přední sedadla mají překvapivě dobré boční vedení – ale to platilo už pro předchůdce. Oblouk palubní desky nad přístrojovým štítem je menší než dříve, naopak středový tunel je širší. Prostoru v příčném směru je ale stále požehnaně, Mercedes jen podpořil lehce sportovní notu, na kterou hrají tvary interiéru. Tunel se navíc směrem dopředu postupně rozšiřuje, takže řidiče přirozeně vede k bezpečnější pozici s nataženýma, jen mírně pokrčenýma nohama.

V zadní řadě sedadel se Mercedes dopustil odzkoušené finty – sedadlo je umístěné více vpředu. Díky tomu mají pasažéři nad hlavou právě tolik prostoru jako v třídě E. Obloukem klesající střecha tedy nepředstavuje problém.

Problém ale vzniká v prostoru pro nohy. Ten je jednoduše příliš krátký a neskýtá zrovna ukázkové pohodlí. Když je přední sedadlo odsunuto více směrem dozadu, cestující ocení vybrání v zadní straně předního sedadla, které zachraňuje prostor v oblasti kolen.

Pokud bychom měli zvolit příměr od mnichovské konkurence, na zadním sedadle se sedí spíš jako v sedanu řady 3, než v řadě 5. Trojce je také bližší sportovní nádech interiéru, u CLS je ovšem na kvalitativně vyšší úrovni (vzhledem ke stáří a třídnímu zařazení řady 3 je to samozřejmé). Při statickém seznámení ale CLS pocitově překonává i řadu 5. Je paradoxem dnešní doby, že precizně navržené čtyřdveřové kupé, jakým je nové CLS, vyrábí právě Mercedes. Zájemci o BMW se i nadále musí pokojit s usedleji působícím sedanem řady 5.

Mercedes-Benz CLS: Nové fotky a informace o motorech