TEST Mercedes-Benz S vs. BMW 7 - jízda králů

V segmentu luxusních limuzín panuje v Česku relativní klid. Prestižní značky jako Bentley či Maserati oslovují mizivé procento zákazníků, na tuzemských silnicích platí spíše za zjevení než běžný dopravní prostředek manažerů, a tak pokračuje věčný souboj německého tria BMW, Audi a Mercedes-Benz, do něhož někdy více a někdy méně promluví Jaguar (xj) nebo Volkswagen (phaeton). Pozice na stupních vítězů se pravidelně mění, ale zlato nejčastěji míří do Ingolstadtu.

I v loňském roce Audi dokázalo získat největší počet klientů a s 101 prodanými kusy modelu A8 vyhrálo prestižní závod před BMW, které prodalo pouze o šest vozů méně. Na třetím místě tentokrát skončil Mercedes-Benz třídy S, jenž si s však z bronzu hlavu nelámal, neboť se připravoval na převzetí vlády novou generací. Ta dorazila do českých showroomů na konci minulého roku a než se stihla pořádně rozkoukat naznačila, že se spokojí pouze se zlatem.

Kvality nové třídy S, BMW 7 i Audi A8 jsme prověřovali v samostatných testech, srovnávací test zatím chyběl. Když se nám tedy naskytla příležitost postavit proti sobě novou třídu S a nedávno faceliftovanou řadu 7 od BMW navíc v prodloužené verzi (zapůjčena v Rakousku), neváhali jsme ani minutu a zorganizovali velkolepou jízdu králů. Bohužel jsme získali vozy s rozdílnou motorizací, pod kapotou BMW 7 bublal naftový šestiválec, zatímco esko poháněl šestiválec benzínový, proto pohonné jednotky z tohoto srovnání vypustíme.

bmw mercedesbenz testy luxusni srovnavacitesty I tak ale přímý střet automobilů, jež se budou letos zřejmě přetahovat o druhou příčku ve své třídě, poskytlo mnoho zajímavých informací a některá překvapení. Ještě než milionový závod odstartujeme, připomeňme si základní charakteristiku srovnávaných vozů. Mercedes-Benz třídy S se v září 2005 přestavil v nové generaci, která nahradila velmi úspěšného předchůdce. BMW ještě před tím obdařilo řadu sem faceliftem, v jehož rámci vyhladilo problematické partie.

Škarohlídi tvrdí, že sedmička ztratila s usedlejšími tvary kouzlo, ale prodejní výsledky ukazují, že zatažení za brzdu pomohlo. Třída S se nyní nachází ve fázi, kdy se mohou, ač to není pravděpodobné, objevit drobné chybičky. Vlajková loď BMW naopak dosáhla zralosti, elektronika funguje v harmonii s mechanikou a celek pracuje s přesností švýcarských hodinek.

Výměna rolí

Postavte vedle sebe starší BMW, kupříkladu řady pět a Mercedes-Benz třídy E a zeptejte se kolemjdoucích, který vůz se jim zdá sportovnější, dravější. Hodně bych se divil, kdyby někdo ukázal na třídu E. Bavoráky se v průběhu dvacátého století staly synonymem sportovní jízdy a automobilovou ikonou, o které se v noci zdálo klukům i dospělým chlapům. Image nekompromisního sportovního vozu přitom BMW získalo v době, kdy mezi slova design, konzervativnost a sport bylo možné postavit rovnítko.

Na začátku dvacátého prvního století BMW nahradilo konzervativnost futurismem, ale jinak zůstalo starým dobrým bavorákem s vpředu uloženým motorem a zadním náhonem. To Mercedes kráčel vždycky odlišnou cestou. Zákazníkům nabízel stoprocentní konzervativnost spojenou s hladivým luxusem, bezpečností a technickou dokonalostí. Do konce dvacátého století tato strategie fungovala, ale nové milénium a možná i odvážné kroky konkurence změnily preference zákazníků.

Ve světle bavorského futurismu začala strategie zachování konzervativnosti poněkud blednou. Mercedes-Benz proto modifikoval svou koncepci designu a navrhnul novým modelům moderní konfekci. Když stuttgarší vypustili CLS, málokdo věřil, že tohle auto bude někdo kupovat. Neuplynul ani rok, a netradičně pojatý mercedes zboural žebříčky prodejnosti. Stejný přístup zvolil Mercedes u nové třídy S. Když se podíváte na BMW 7 a třídu S vedle sebe, okamžitě vás napadne, že si Mercedes prohodil s BMW role.

Řada sedm vypadá vedle svěžího eska jako dinosaurus. Ať srovnáte přední světlomety, masku, nárazník, mřížku chladiče nebo mlhovky, třída S oplývá lehkostí a svěžestí. Tentýž dojem přetrvává z boku, esko má více skloněnou přední kapotu a kulatější střechu, a vrcholí vzadu skloněným víkem kufru. BMW ani v jedné ze sledovaných částí nepůsobí sportovněji. I za to asi ale zaslouží ocenění, neboť vytváří třídě S protiváhu.

Pohotovostní hmotnost se u konkurenčních verzí 730d a 320CDI výrazně neliší, bavorák váží 1975 kg, Mercedes potom 1955 kg, tedy o 20 kg méně. Podíváte-li se na zavazadlový prostor, zjistíte, že jsou na tom oba sokové podobně. Podobně dobře. Nakládací hrana leží o dva centimetry níže u Mercedesu, ale například vstupní otvor vytvarovalo o malinko lépe BMW.

bmw mercedesbenz testy luxusni srovnavacitesty V obou případech dovnitř lehce naložíte i velké tašky. Výhoda většího objemu leží na straně třídy S (560 litrů versus 500 litrů), ložný prostor měří v Mercedesu i BMW rovný metr, výška činí shodně 45 cm, více než dvaceticentimetrovou převahu má zavazadelník eska na šířku.

Hodnocení: Nová třída S překvapila atletickou postavou, kterou u vlajkové lodi Mercedesu čekal málokdo. Esko vypadá kompaktnější a hbitější než sedmička, ale zároveň méně přitahuje pozornost, je nenápadnější.

iDrive klub

Zvenčí se třída S a BMW řady sedm zcela rozcházejí, ale uvnitř mají mnoho společného. Sedmička odmítá běžnou automobilovou konfekci a spoléhá na hranatou palubní desku, zároveň však poskytuje většinu z toho, co naleznete v Mercedesu. Tedy co se týče výbavy. O podobnost se přitom postaral hlavně Mercedes. Ten samozřejmě maximálně využil „výhodu“ uvedení nové generace modelu v polovině života modelu konkurence a snažil se kromě technické stránky vyladit estetiku.

Výběr a zpracování materiálů se v podstatě neliší, spáry mezi měkčenými plasty jsou rovnoměrné, výplně dveří a sedadla pokrývá jemná kůže, dřevěný dekor zdobí palubní desku a tvoří podklad středové konzoly, co nezvládne dřevo nebo kůže, dotvoří chrom a hliník. Rozdíl spočíval u testovaných vozů v první řadě v tom, že v třídě S vsadil importér na dřevo leštěné a v BMW na dřevo přírodní nelakované, které vypadalo opravdu realisticky (viditelná struktura dřeva nemusí imponovat každému) a také v tom, že Mercedes si podle mého názoru více pohrál s detaily.

Zatímco v BMW narazíte na tmavé ovládací prvky shodně například s řadou jedna, Mercedes použil unikátní ovladače, které navíc vytvaroval z hliníku nebo alespoň obalil hliníkovou vrstvou. Koncepce rozmístění ovladačů se hodně podobá, třída S se totiž přidala do „iDrive klubu“ a vyrukovala s novou generací systému Command s centrálním otočným ovladačem umístěným na středovém tunelu a velkou barevnou obrazovkou zasazenou uprostřed palubní desky.

Mercedes posunul displej blíže řidiči a přidal elektrické ovládání, takže můžete upravovat naklonění displeje podle potřeby více na řidiče nebo posádku vzadu. To ale není jediná výhoda. Obrazovka v třídě S se pyšní větším rozlišením a daleko propracovanější grafikou, vedle níž vypadá grafické prostředí iDrivu docela lacině. Nová generace systému Command válcuje iDrive rovněž intuitivnějším ovládáním a naprosto logickým rozmístěním údajů na displeji. Zatímco v BMW potřebujete na určitou čtyři pohyby, v Mercedesu si vystačíte se dvěma.

Když je méně více

Na středové konzole se zorientujete o něco rychleji v třídě S, jedna řada kolébkových tlačítek poskytuje větší uživatelský komfort než kombinace otočných ovladačů a tlačítek řady sedm. Přístrojová deska vypadá zajímavěji v BMW, ale více funkcí a přehlednější uspořádání nabízí napůl elektronická a napůl analogová přístrojová deska Mercedesu. Například informace palubního počítače servíruje sedmička celkem zbytečně na dvou displejích, esko si vystačí s prostorem uprostřed rychloměru.

Asi největšího prohřešku proti ergonomii se BMW dopustilo v oblasti středového tunelu, konkrétně u tlačítek elektrického nastavení sedadel. Tlačítka se nachází na boku středového tunelu, což alespoň zpočátku značně komplikuje nalezení optimální pozice, ale i takovou banální operaci jako spuštění vyhřívání či odvětrávání sedadel. To Mercedes zůstal u osvědčeného modelu a umístil tlačítka na dveře, kde jsou vždy včetně ovladačů odvětrávání a vyhřívání po ruce.

bmw mercedesbenz testy luxusni srovnavacitesty Zajímavě vyznívá souboj sedadel. Ta byla v BMW730ld i MB S350 příplatková, v BMW elektricky nastavitelná ve všech směrech a s elektricky ovládanými bočnicemi či bederní opěrkou a v Mercedesu ortopedická, také nastavitelná ve všech směrech s funkcí přifukování bočnic v zatáčkách. BMW si vystačilo s elektřinou a mechanickými díly, Mercedes využil i vzduch. Sedadla podle poskytují podobný komfort, sedmička ovšem překonala esko tvarováním sedáku a především oporou stehen.

Ortopedická sedadla zase masírují během jízdy a přifukují bočnice v zatáčkách. Vzadu si auta rozdělila úlohu. BMW více hýčká horní polovinu těla, Mercedes zase dolní. Místo na zadních sedadlech objektivně nemohu hodnotit, protože BMW dorazilo v prodloužené verzi (185 cm vysokému pasažérovi zbývá u kolen cca 30 cm rezerva), v oblasti hlavy má navrch BMW. Na odkládací plochy mysleli v Mnichově i Stuttgartu takřka stejně, jen škoda že si v třídě S musíte připlácet za takovou samozřejmost jako držák nápojů.

Hodnocení: Mercedes se na rozdíl od BMW věnoval i detailům, v třídě S nenarazíte na černá plastová tlačítka z nižších tříd. Ergonomii zvládnuli ve Stuttgartu lépe, úkon, který vyžaduje v řadě sedm čtyři pohyby, zvládnete v třídě S dvěma. Mercedes vyhrává.

Jízda králů

Srovnání interiérů z hlediska materiálů, ergonomie a uživatelské přívětivosti vyznělo lépe pro třídu S, velké chvíle řady 7 přichází na cestě. I zde došlo ke střetu nikoliv dvou vozů, ale celých koncepcí. Sedmička stála na příplatkovém aktivním podvozku Dynamic Drive s dělenými stabilizátory na přední i zadní nápravě, standardní vzduchovou zadní nápravou a elektronicky řízenými tlumiči, esko se dostavilo se standardním vzduchovým odpružením Airmatic. Airmatic však není konkurencí Dynamic Drive, aktivní podvozek Mercedesu nese jméno ABC.

Jízdní výkony přesně odráží charakter vozů zvenčí. BMW řady sedm vypadá a také se chová jako robustní limuzína, trochu neobratně si počíná ve městě, ale mimo město se mění v dravou šelmu. Přitom za všech okolností zůstává komfortním kočárem. Mercedes se naopak v městském provozu cítí jako ryba ve vodě a lehce se protáhne tam, kde má sedmička problémy. Daní za tuto svižnost může být pocit kompaktnějšího vozu, jenž vedle mohutné sedmičky připomíná spíše mezistupeň mezi třídou E a třídou S.

Obratnosti třídy S významně pomáhá větší poloměr otáčení, kde se sedmička otáčela nadvakrát, esko hravě zvládlo obrátku na jediný pokus. V městském provozu se hodí inteligentní parkovací systém aktivovaný v Mercedesu v nízkých rychlostech, zatímco BMW vyžaduje pro jízdu vpřed manuální aktivaci systému. Řada sedm exceluje tlumením nerovností. Způsob, jakým dokáže vyžehlit výtluky, kostkovou dlažbu, krátké příčné i podélné nerovnosti doslova vyráží dech. O nerovnostech uvnitř téměř nevíte a dokonce ani projetí velkého výtluku se uvnitř neohlásím rázem.

bmw mercedesbenz testy luxusni srovnavacitesty

Mercedes-Benz třídy S také dokáže ladně překonávat většinu nástrah českých vozovek, ale suverenita řady sedm mu schází. Dovnitř proniká více rušivých vlivů a to nejen na rovnostech. Komfortní podvozek v řadě sedm nicméně neznamená, že se limuzína pohupuje, v zatáčkách naklání a ve vysokých rychlostech ztrácí jistotu. To už dávno v luxusní třídě neplatí, u testovaného vozu tuto vlastnost navíc eliminoval aktivní podvozek Dynamic Drive.

Vůz se v zatáčkách prakticky nenaklání a vrhá se do zákrut stejně ochotně jako řada pět. Tužší posilovač řízení informuje o dění na vozovce lépe než v Mercedesu, brzdy nastupují s větší razancí, posilovač má ostřejší charakteristiku než v třídě S. Třída S překonává svého soka především na dálnici, sedmičku totiž musíte ve vysokých rychlostech hodně kontrolovat a neustále sledovat signály od řízení, esko se naproti tomu řítí i v rychlostech přes 200 km/h stále stejným směrem bez náznaků nervozity.

Hodnocení: Boj s nerovnostmi zvládá lépe řada sedm, o většině výtluků a hrbolů ani nevíte, třída S kontruje lepší ovladatelností ve vysokých rychlostech. Řízení a brzdy jsou komunikativnější v BMW. Celkově má BMW navrch.

Preference

Mercedes-Benz se s novou třídou S vydal trochu odlišným směrem než v minulosti a udělal z robustní limuzíny sportovně vyhlížející luxusní sedan, který v některých ohledech více připomíná auto vyšší střední třídy. Esko má dokonalý interiér z ergonomického i technického hlediska a poskytuje dostatečný vnitřní prostor. Vůz si výborně počíná v hustém městském provozu, ale také na dálnici.

BMW vedle třídy S vypadá robustněji, jako pravá luxusní limuzína se vším, co k tomu patří. Ve městě působí trochu těžkopádně, ale mimo v mimo-městském provozu těžko hledá konkurenci. Podvozek fantasticky žehlí nerovnosti, v zatáčkách se přitom dvoutunový sedan chová příkladně. Jen ve vysokých rychlostech vyžaduje více kontroly než třída S.

Závěr redakce Auto.cz zní: Chcete-li mohutnou reprezentativní limuzínu, bude vám více vyhovovat BMW řady sedm, hledáte-li velmi luxusní, ale hbitý sedan nabitý moderní elektronikou, vydejte se do autosalonu Mercedesu.