Meteor (1949–1961): Jak kanadské Fordy nakonec skončily

1955 a 1956

Se zcela novým designem se v modelovém roce 1955 představily vozy Ford a Meteor. Jako obvykle byl Meteor převlečený Ford s odlišnou mřížkou chladiče. Příď vozu měla opět ve středu lištu ve tvaru písmene V a nad ní čtyřcípou hvězdu. Směrem k velkým parkovacím světlům v rozích bylo mezi dvěma vodorovnými lištami umístěno konkávní svislé mřížování. Na bocích měla Niagara chromovanou lištu svažující se plynule od světlometu až k zadnímu kolu. Potom se lišta rozšířila a prudce zvedla nahoru a dál pokračovala až k zadním světlům. Meteor Rideau (foto) měl navíc úzkou lištu pokračující v úrovni světel dozadu, která vytvořila uzavřenou trojúhelníkovou plochu vyplněnou odlišnou barvou. Umožňovala tak různé, až tříbarevné kombinace. Nové bylo panoramatické přední okno a stříšky nad světlomety.

Meteor se v modelovém roce 1955 představil se zcela novým designem s panoramatickým předním oknem a stříškami nad světlomety.

Nový Fordův vidlicový osmiválec s rozvodem OHV byl představen už v roce 1954, ale do kanadských Meteorů se dostal až o rok později. Motor Ford Y-block V8 272 s objemem 4.453 cm³ měl s dvojitým karburátorem Holley nejvyšší výkon 164 k (121 kW) a špičku točivého momentu 350 Nm. S čtyřnásobným karburátorem se výkon zvedl až na 175 koní. Levnější Meteory používaly od roku 1955 řadové šestiválce Ford s objemem 3.653 cm³ a výkonem 122 koní.

Meteor (1949–1961): Když se v Kanadě prodávaly Fordy jako Meteor

Dalšího provedení přední masky se dočkali příznivci meteorů v roce 1956. Před vodorovným mřížováním byla umístěna silná chromovaná lišta ve tvaru křídel racka a nad ní čtyřcípá hvězda s širokými vodorovnými cípy. Těsně nad rohy předního nárazníku vyčnívala oválná parkovací světla. Niagara ročníku 1956 měla na bocích stejné olištování jako Rideau 1955, zatímco Rideau 1956 to měl ještě složitější. Orámovaný, kontrastně zbarvený pás se táhl až k zadním světlům. Novinkou mezi modely byl první čtyřdveřový hardtop Meteor Victoria.

V roce 1956 pokračovala honička za vyššími výkony motorů V8. Základní model a Niagara měly motory s výkonem 175 k, kombi a Rideau to s motorem o objemu 4 778 cm³ (292 kubických palců) dotáhly až na rovných 200 k. Vozy s automatickou převodovkou měly ještě pár koní navíc.

1957 až 1959

Meteory dostaly v modelovém roce 1957 (foto) křídla na zadních blatnících. Přední maska měla nadále ve středu hvězdu a lištu do V, ale vodorovné mřížování bylo protaženo až k podběhům předních kol. Boky zdobily směrem dozadu se rozevírající lišty, přičemž ty horní orámovaly ploutve na zadních blatnících. Plocha mezi lištami byla většinou v jiné barvě (nejčastěji bílé).

Boky zdobily směrem dozadu se rozevírající lišty, přičemž ty horní orámovaly ploutve na zadních blatnících. Plocha mezi lištami byla většinou v jiné barvě (nejčastěji bílé).

Meteor se v roce 1957 nabízel v pěti sériích: Niagara (ta byla během roku zrušena), Niagara 300, Rideau, Rideau 500 a ve čtveřici vozů kombi tvořících vlastní sérii. V roce 1957 byl vyroben Meteor s pořadovým číslem 250 000. Modely 1958 měly vpředu čtyři světlomety a nízká maska chladiče s konkávním svislým mřížováním měla opět širokou čtyřcípou hvězdu ve středu. Boční lišty (horní a dolní) se spojily před zadními koly (podobně jako u Fordu Fairlane) a vytvářely plochu pro odlišnou barvu karoserie.

Rok 1958 byl v Severní Americe považován za rok recese, přesto se prodejní čísla značky Meteor držela poměrně vysoko. Tradičně zaujímala na kanadském trhu čtvrté místo. V roce 1959 dostaly Meteory hranatější tvary, a tak jako každý rok se vpředu objevila nová maska chladiče. Mřížka byla tentokrát vytvořena z řad malých obdélníků (podobnou mělo Mercury 1959, ale obdélníky byly větší). Boční lišta se směrem dozadu rozšiřovala a nad zadními koly se rozdvojila, přičemž zadní ploutve dostaly „raketový“ vzhled. Na jaře 1959 byl vrchol nabídky obsazen modelem Meteor Montcalm, jehož tvary vycházely z Fordu Galaxie a linie střechy připomínaly Ford Thunderbird. Montcalm se nabízel ve verzích sedan, dvou – a čtyřdveřový hardtop a kabriolet.

1960 a 1961

V modelovém roce 1960 byly všechny modely značky Meteor od základu přestylizovány. Ve výrobním programu zůstaly jen modely Rideau a Rideau 500 (foto). Vozy dostaly oblejší tvary s většími okny a dvojité kruhové světlomety byly zabudovány do přední konvexní masky, ozdobené uprostřed třemi malými hvězdami. Na bocích se táhla nad klikami dveří ostrá hrana opatřená chromovanou lištou, která byla vpředu stočená směrem k nárazníku. Zadní ploutve byly posazeny vodorovně a pod nimi se nacházela svislá mřížka se dvěma trojicemi kruhových zadních světel (vnitřní dvojici obsadila couvací světla).

Meteor Rideau 500 z roku 1960 měl na bocích nad klikami dveří ostrou hranu s chromovanou lištou, která byla vpředu stočená směrem k nárazníku.

Proti rekordnímu roku 1956 klesla výroba Meteorů v roce 1960 skoro na polovinu (18.356 kusů), neboť zájem zákazníků se obracel směrem ke kompaktním vozům. Dealeři Meteor-Mercury prodávaly kompakty Ford na úkor Meteoru. Nepomohla ani každoroční obměna elegantního modelu 1961, který se v omezené míře vrátil ke svislým ploutvím na zádi. Meteor 1961 vycházel z velkých modelů Mercury a v Kanadě se neprodával.

Po roce 1961 zmizela značka Meteor z trhu a název Meteor byl v roce 1962 a 1963 použit u modelu Mercury Meteor, který vycházel z Fordu Fairlane. V letech 1949 až 1961 bylo vyrobeno 378.463 vozidel Meteor v celkem devíti modelových řadách. V roce 1964 se značka Meteor vrátila na kanadský trh a do roku 1976 bylo vyrobeno dalších 255 tisíc těchto vozů v šesti sériích.