TEST Mini Cooper SD Countryman All4 – Raději s benzinem

Za první čtyři roky ve výrobě si Countryman coby největší model značky Mini našel přes 350.000 zákazníků, což se dá považovat za úspěch. Poté byl vůz modernizován – stalo se to již loni. Nyní se dostáváme za volant nejsilnější dieselové varianty s pohonem všech kol a automatickou převodovkou.

Zjistit na první pohled, co všechno se změnilo, je úkol pro přeborníka ve hře Najdi pět rozdílů. Pokud si vybavujete Countryman před faceliftem, patrně si ihned všimnete, že novinka vypadá svěžeji, ale proč přesně, to už není tak snadné určit.

Faktem je, že facelift dostal přepracovanou masku chladiče, mírně odlišně tvarované světlomety, jinou grafiku svítilen, diodové mlhovky v předním nárazníku, které zároveň slouží jako denní svícení a nové barvy či doplňky. Námi testovaný exemplář byl nastříkán do metalického laku Jungle Green a musíme říci, že khaki odstín automobilu v našich očích sluší.

mini testy crossover  

Líbí se rovněž ztvárnění této nejrychlejší naftové verze, vůz je i přes svou stavbu blízkou SUV spíše svalnatý s jistým postojem a všechno doplňují třeba dvě koncovky výfuku. Není to prvoplánový krasavec a mnozí lidé mohou mít problém s tím, že se jedná o nafouknutou variantu běžného Mini, ale ve výsledku vzhled auta celkem funguje.

V interiéru panuje funky nálada vyjádřená zejména oválnými tvary a páčkovými přepínači. Kvalita není hvězdná, ale ve srovnání s konkurencí si není moc na co stěžovat. Na některých detailech už však vidíte stáří vozu. Oválný klíč musíte vždycky vložit do zdířky, jinak nenastartujete, systém iDrive se ovládá malým neoznačeným kolíčkem na středovém tunelu a tlačítka pod volantem pro manuální řazení automatické převodovky mají schéma jako u starších BMW, tedy palcem od sebe se podřazuje a ukazováčkem k sobě řadí nahoru, a to jak na levé, tak pravé straně.

mini testy crossover  

Co nás ovšem pozitivně překvapilo, byla nabídka prostoru i variabilita Countrymanu. Zadní sedadla se dají podélně posouvat, čímž se objem zavazadelníku mění v rozmezí 350 až 450 litrů. Vzadu se pak cestující mohou velmi pohodlně uvelebit s dostatkem prostoru ve všech směrech. Tohle Mini je použitelné rovněž jako rodinný vůz. Řidič sedí výše, než v běžném Mini, ale pozice není díky možnostem nastavení sedadla a volantu špatná.

Motor a převodovka: Důchodový věk

Označení Cooper SD vzbuzuje velká očekávání, vždyť běžný Cooper S má v těle Countrymanu přeplňovanou šestnáctistovku o výkonu 140 kW a zrychlení z klidu na stovku proběhne za 7,5 s. Jenže turbodieselová varianta není zdaleka tak výbušná, ostatně má jenom průměrných 105 kW výkonu, 305 N.m točivého momentu a stovku zvládá za 9,4 sekundy.

Jedná se o jednotku, kterou mnozí znají ještě z trojkového BMW řady E90 a je třeba říci, že v tomto pětidveřovém crossoveru se neprojevuje zrovna nejlépe. Jde zejména o hluk a vibrace, nečekejte tedy žádný hladce běžící agregát s téměř neslyšným klapáním.

V mnohém nepomáhá ani postarší šestistupňový automat, který většinou nenechává spadnout motor pod 1500 otáček za minutu, což často znamená, že jezdíte po městě ve 2200 otáčkách, agregát hlasitěji řinčí a ani manuálně se vám nepovede navolit vyšší stupeň, ačkoliv nevidíme důvod, proč by to jednotka nezvládla.

mini testy crossover  

Řazení je spíše rozvážné, ale zato velmi hladké. Na manuální povely nereaguje převodovka nejlépe a bohužel už poznáte, že doby své slávy má za sebou. Všechno se ale o kus zlepší, když vyjedete z města. Jednotku ve vyšších rychlostech tolik neslyšíte a díky její pružnosti si často vystačíte pouze s šestkou. Případné podřazení pak automat zvládá bez výtek. Na dálnici při 130 km/h vůz točí okolo 2600 otáček.

Spotřeba ve městě byla poměrně vysoká, okolo devíti litrů nafty, na dálnici se ale motor umoudřil. Při 130 km/h bere do sedmi litrů, mnohem příjemnější ale je skutečnost, že i když se nebudete hlídat a pojedete svižněji, stále jen stěží přesáhnete hranici 8,5 litru. Na běžné silnici se pak budete pohybovat mezi pěti a šesti litry na sto kilometrů. Na poměry zvýšených naftových vozů s pohonem všech kol a automatem to jsou docela rozumné hodnoty a odrážejí avizované snížení spotřeby po faceliftu.

Zatáčky zbožňuje

V rámci modernizace bylo avizováno rovněž zlepšené odhlučnění podvozku, nic takového jsme však nezaznamenali. Popravdě je hluk od kol velmi výrazný a považujeme jej za jednu z hlavních nevýhod tohoto automobilu. I při padesátikilometrové rychlosti na nejtišším asfaltu v Praze – na magistrále – neustále slyšíte odvalující se pneumatiky, což je poměrně nepříjemné a na jiných površích či ve vyšších rychlostech je to velmi výrazné.

Celkově však k podvozku nemáme sebemenší výhrady, naopak. Přílišná prkennost je ta tam, nyní Countryman důsledně kopíruje povrch silnice a zároveň se snaží nerovnosti tlumit a ne jen do nich bezvládně narážet. Pokud se dříve říkalo, že tohle je nepohodlný vůz, tak to již neplatí, a to až do té míry, že poměr komfortu a ovladatelnosti bychom chtěli vyzdvihnout.

mini testy crossover  

Již dříve jsme psali, že tohle Mini nádherně zatáčí a má výborné řízení, a na tom se nic nezměnilo. Countryman se nadšeně vrhá do zatáček, komunikuje s řidičem, dobře kontroluje pohyby karoserie a umí oblouky projíždět rychleji, než by jeho stavba naznačovala. Dobře pomáhá i pohon všech kol, jehož funkci cítíte – záď tlačí ke středu zatáčky, až je možné z ní vyjíždět s volantem rovně, tedy ve velmi mírné a příjemné přetáčivosti, která ještě není nebezpečná a nevyžaduje radikální zásahy.

V tomto ohledu nemá vůz konkurenci a pokud k vám domů vede mnoho zatáček, s Mini si je vychutnáte a ani nerovnosti nezpůsobí nervozitu či nutnost návštěvy chiropraktika. Na delší cestování se však vůz kvůli zvýšené hlučnosti nehodí. Ve městě pak tlumí nerovnosti tiše, bez nepříjemných rázů.

Závěr

Mini Cooper SD Countryman je automobil plný protikladů. Na jednu stranu má bohatě vybavený interiér, který nás překvapil svou prostorností. Vůz boduje také skvěle nastaveným podvozkem a vrozenou agilitou, díky které vás jízda bude bavit. Na stranu druhou je však motor auta hlučný a ne tak výkonný, jak jsme doufali, automatická převodovka působí zastarale a vadil nám rovněž valivý hluk použitých pneumatik.

Reálně ovšem předpokládáme, že mnoho lidí si Countryman pořídí prostě proto, že se jim líbí a chtějí Mini, jenom o něco praktičtější a prostornější. Z hlediska ceny to ale není levná záležitost, testovaný exemplář přesáhl milionovou hranici. To je dost, ačkoliv konkurenční kombinaci automatu, turbodieselu, pohonu všech kol a kompaktní karoserie aby člověk za cenu okolo třičtvrtě milionu korun, kde cena auta začíná, lupou pohledal. Specifické požadavky tedy tohle Mini uspokojí, rozumně smýšlející kupce ale neosloví. Pokud však Countryman za každou cenu chcete, doporučujeme kultivovanější, výrazně silnější a navíc levnější benzinovou verzi Cooper S.

mini testy crossover  

Plusy

• V ostrém tempu úsporný agregát
• Dobře naladěný podvozek
• Chování vozu v zatáčkách
• Prostorný interiér

Minusy

• Hlučnost od motoru a kol
• Zastaralá automatická převodovka
• Vyšší pořizovací cena

Foto: Petr Homolka