Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Motorka na vodu: Jak zrychlit z klidu na 256 km/h za 4 sekundy?

Tomáš Dusil Tomáš Dusil 16. 9. 2017
9
Bugatti Chiron zrychlí z 0 na 100 km/h pod tři sekundy. Tříkolka francouzského vynálezce Françoise Gissyho to však dokáže za pouhý zlomek tohoto času - 0,55 sekundy. A to prosím na vodu! Jak toho lze dosáhnout, ukazuje přiložené video.

360p720p1080p

„Auto na vodu, teplo ze zemi, city v pilulkách,“ zpíval v 80. letech píseň o budoucnosti Dalibor Janda. Teplo ze země dnes skutečně umíme využívat. Příkladem je tzv. geotermální vyhřívání budov využívané třeba na Islandu. City v pilulkách máme také (pokud tedy za city považujete zvýšený zájem o sex). Jen to auto na vodu se pořád nedaří zkonstruovat. I když občas nějaké zprávy tiskem proběhnou.

Tohle je však něco naprosto speciálního. Na první pohled zajímavě řešená tříkolka, byť s podezřelým „sudem“ naležato na podvozku, na kterém jezdec, v tomto případě vynálezce François Gissy, při jízdě doslova leží. Tenhle chlápek z Francie dokáže s minimem investic postavit neuvěřitelné věci. Před časem svůj neobvyklý talent prokázal při stavbě raketového kola s maximální rychlostí 207 mil za hodinu, tedy 331,2 km/h.

Co umí jeho nejnovější výtvor, nejlépe ukazuje přiložené video. Stroj s vynálezcem za řídítky doslova odletí. Nejlepší na celé věci ale je, že je poháněn pouze vodou. Jakým způsobem? O podrobnostech konstrukce není samozřejmě nic známo, avšak jedno je jisté, Gissy v pohonu svého super sprintujícího stroje využívá principu zákonu akce a reakce, podobně, jako reaktivní (proudové) motory letadel, případně raket. U reaktivního motoru hovoříme nikoliv o výkonu, ale tahu. Tah je síla, kterou reaktivní motor vyvíjí.

Jak by to celé mohlo fungovat? Jistě z fyziky víte, že kapaliny jsou v zásadě nestlačitelné. Jenže Francouz Gissy údajně vodu v nádrži stlačil až na hodnotu 6000 psi, což je 41,37 MPa. V přírodě se voda pod takto vysokým tlakem nachází v oceánech ve hloubce lehce přes 4000 metrů. Jde o takzvaný hydrostatický tlak. V takové hloubce spočívá na dně třeba Titanic. Když jej v 70. letech na dně Atlantiku zkoumal tým Dr. Ballarda, potřebovali k tomu speciální miniponorku Alvin, která tak vysokému tlaku dokázala odolat.

Jenže když jsou kapaliny nestlačitelné, tak jak mohl vodu sympatický Francouz takto stlačit? V diskusi pod svým videem sám mluví o využití kompresoru. Ten navíc jistě nestlačoval vodu v kapalném stavu, ale v plynném, neboť v tomto již stlačitelná je. Do plynného skupenství se voda mohla dostat jejím zahříváním.

Do válce tak kompresor stlačoval sice vodu, ale jistě už v plynném skupenství. Po dosažení udávaného tlaku 41,37 MPa stačilo otevřít v zadní části nádoby ventil a prudký únik páry vytvořil tah, který tříkolku nemilosrdně urychlil.

Samozřejmě může to celé být i jinak. Jak přesně, se pochopitelně nikde nedočtete. Jde o „know-how“ autora, technicky velice nadaného Francouze Françoise Gissyho.

Související články

Témata
Autorizovaný prodej Servis osobních aut Autobazary Pneuservisy Náhradní díly

Diskuse: Přidat názor

Do válce kompresor stlačoval vodu v plynném skupenství ??
| 17. 9. 2017
Jo koukal jsem na to a máš pravdu, teplota by nemusela být zdaleka tak vysoká jak jsem původně myslel. A souhlas že by v tom případě stačilo vodu v kotli "jen" pořádně zahřát, bez jakýchkoliv kompresorů apod..

Ovšem i podle videa to vypadá, že se tomto případě opravdu jedná pouze o studenou vodu. Teoreticky by v té tlakové nádrži ani nemusela být voda mechanicky oddělená od vzduchu, tj. nemusí tam být žádný píst ani memebrána apod. Při tom obrovském přetížení při rozjezdu se voda stejně sama nahrne do zadní části nádrže k trysce
Avatar - michal.t
Do válce kompresor stlačoval vodu v plynném skupenství ??
| 17. 9. 2017
Opravdu nejde o desítky tisíc stupňů, pro 40 MPa postačí mít obsah té tlakové nádoby zahřátý na necelých 500°C. Při expanzi z této teploty již voda ze superkritického stavu nepřechází v trysce do stavu mokré páry, ale syté či mírně přehřáté páry, což je pro takový tryskový pohon nejefektivnější - objem expandující páry se v trysce nezmenšuje její přeměnou na mikrokapičky kondenzující vody (ty se začnou tvořit až po kontaktu se studeným okolním vzduchem).
Mohl by to mít zahřáté i na míň při těch 40 MPa, např. na 200°C, ale to už by z té trysky chlejstala směs, ve které by bylo hmotnostně cca 5x víc vody než páry a tah by se mnohem rychleji zmenšoval.

Pro dosažení tlaku 40 MPa není ani nutné používat kompresor, stačí vodu uvnitř „pouze“ nějak zahřát, např. na těch cca 500°C.

Ale jak píšeš, asi je jednoduší natlačit nad vodní hladinu vzduch a vodu použít jen jako reakční „protizávaží“ vypuzované tlakem plynu ven. S vodou zahřátou na 500°C by však tahle "raketa" vyvozovala obdobný tah po několikanásobně delší dobu.

Do válce kompresor stlačoval vodu v plynném skupenství ??
| 16. 9. 2017
Parní tabulky nepatří (podle mě) mezi znalosti potřebné pro práci redaktora a tak bych omluvil naprosto zcestnou představu o fungování tříkolky. Jen těžko ale pochopit proč se tyhle představy uveřejní do článku.
Do válce kompresor stlačoval vodu v plynném skupenství ??
| 16. 9. 2017
Jo, tedy běžně používané zařízení fungující při normální teplotě

Pouze je otázka jestli k jeho nabití použili opravdu kompresor jak se píše v článku, nebo VT pumpu. Pokud kompresor, ládovali do něj zdlouhavě plyn k vodě. Pokud pumpu tak ho promptně nacpali tlakovou vodou a tím stlačili plyn. Já osobně bych volil určitě tu pumpu, výsledek je ale v obou případech stejný
Avatar - bystron
easy peasy
| 16. 9. 2017
hodil pár flašek v zatížené kleci k tomu Titaniku, až se v nich tlak vyrovnal s okolím, tak se uzavřely a vytáhly nahoru ;-)

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku