MTX Tatra V8: Lamborghini po česku umělo 265 km/h. Bylo nejrychlejším českým autem
Podobalo se italským supersportům, vzniklo však v Čechách a v jeho útrobách pracoval motor Tatra. Řeč je o nejslavnějším superautě tuzemské provenience, MTX Tatra V8.
Českou automobilovou produkci si se světem supersportů obvykle nespojíme, přece jen i díky značce Škoda je primárně spjata hlavně s rodinnými automobily pro masy, byly ale časy, kdy i na našem území superauta vznikala. Tím dodnes nejznámějším a možná i nejhezčím je auto nazývané MTX Tatra V8, jehož příběh si připomeneme.
MTX Tatra V8 vznikla v první polovině devadesátých let, její historie se ale začala psát už v druhé polovině let osmdesátých. Od roku 1986 se v Maďarsku jezdila na nově vybudovaném okruhu Hungaroring Velká cena formule 1, přičemž na trati sloužily i záchranářské vozy značky Tatra. Jako safety car ale nemohly monopostům stačit, a tak závodníka Cyrila Svobodu napadlo, zda nepostavit supervýkonné auto s kopřivnickou technikou, které by takovou funkci zvládlo. Že nic takového v tehdejším Československu neexistuje, Svoboda dobře věděl, staral se totiž o záchranářský tým Narex, který zajišťoval bezpečnost na tuzemských závodních okruzích.
České superauto dle italského vzoru
V tehdejším Československu byla však u tradičních automobilek taková myšlenka nemyslitelná, a tak se Svoboda obrátil na renomovaného designéra Václava Krále. Ten ideu vyslyšel a začal na projektu nazývaném jako Supertatra pracovat.
První nákresy z druhé poloviny osmdesátých let odkazovaly ploutví na zádi na Tatru 87, postupnou úpravou ale nakonec vznikl automobil v podobě, kterou dnes známe. Oficiálně se veřejnosti představil v roce 1991 na pražském autosalonu. Dřevěná maketa v živé velikosti ale vznikla už na jaře rok předtím, přičemž téhož roku na podzim začala v plzeňských dílnách Metalexu stavba podvozku.
Design z pera vyhlášeného stylisty odpovídala supersportům tehdejší doby. Supertatra tak po vzoru italských velikánů dostala výklopné světlomety nebo dveře otevírané k nebi. Auto navíc splňovalo parametry tehdejší kategorie závodních prototypů skupiny C.
Technický základ dvoumístného superauta vznikal v Metalexu (MTX), který se v tehdejší době specializoval na stavbu vozidel pro závodní účely. Šasi tvořil trubkový rám, na němž byla usazena laminátová karoserie dlouhá 4.600 mm, široká 1.980 mm a jen 1.160 mm vysoká. Zavěšení vpředu bylo typu MacPherson, vzadu najdeme kyvadlové úhlové nápravy. Kola pocházela od firmy OZ, pneumatiky byly zase z dílny Pirelli.
Dva různé osmiválce Tatra
Pohonné ústrojí pak pocházelo od Tatry. Konkrétně se o pohon staral vzduchem chlazený vidlicový osmiválec původem z Tatry 623, v tomto případě netradičně uložený nad zadní nápravou. Z toho důvodu byl diferenciál umístěn přímo v bloku motoru.
Postavené prototypy přitom používaly dva agregáty různého objemu. Základem byl 3,5litr se dvěma karburátory, který dosahoval 160 kW a 310 N.m, zatímco silnější varianta měla 3,9litr se vstřikováním Bosch K-Jetronic, díky čemuž dosáhla na 224 kW a 365 N.m. Převodovka byla vždy ručně řazená, pětistupňová, rovněž od Tatry.
První verze umožňovala Supertatře zrychlit z 0-100 km/h za 6,2 sekundy a jet rychlostí 246 km/h, druhá zvládala akcelerovat na stovku za 5,6 sekundy a uhánět až rychlostí 265 km/h.
Takového čísla auto ostatně dosáhlo i během oficiálního měření na letišti v Mimoni. Tam v roce 1997 s ředitelem Metalexu Petrem Boldem za volantem navíc překonalo český rychlostní rekord, když na letmém kilometru dosáhlo rychlosti 208,37 km/h. To s ohledem na dobu vzniku byla velice působivá čísla, byť tvary vozu naznačují, že by Supertatra klidně mohla zvládnout i 300 km/h. Sám Král tvrdil, že by na dostatečně dlouhé dráze auto takové hodnoty skutečně dosáhlo.
Plány na výrobu
V době premiéry na pražské výstavě MTX Tatra V8 nadchla, Metalexu se údajně sešlo na 200 objednávek, a to přestože prodejní cena činila tehdy závratných 2,74 milionu korun. I proto se čile pokračovalo ve vývoji. Testovalo se přitom nejen na polygonu Tatry v Kopřivnici, ale také na letišti v Mošnově nebo na autodromu v Mostě.
Bohužel však na zamýšlenou výrobu 100 exemplářů nedošlo, když nakonec mezi lety 1991 a 1993 vznikly jen čtyři exempláře tohoto pozoruhodného automobilu. Metalex totiž projekt chtěl prodat Tatře, aby rozběhla výrobu, v Kopřivnici ale neměli zájem. Projekt místo toho koupil soukromý podnikatel z Berouna, a to nakonec až v roce 1998.
Bohužel však jeho výrobní prostory zachvátil požár, který údajně zničil techniku i potřebnou dokumentaci pro rozjezd produkce, což pro MTX Tatra V8 znamenalo definitivní konec. Ani k jejímu nasazení jako safety car nakonec bohužel nedošlo.
Jak dopadly?
A jaká byla historie jednotlivých exemplářů? První, červený kousek, je asi ten nejznámější, protože se objevoval na propagačních materiálech. Dlouhá léta zůstával v majetku Metalexu, prodal se až v rámci prodeje celého projektu v roce 1998. Tehdy se jej povedlo registrovat, do té doby jakožto prototyp jezdil na zkušebních značkách. Dnes je prý nadále v rukou českého majitele.
Druhý postavený prototyp byl původně také červený, na žádost německého majitele však byl přelakován do bílé perleti. Vlastník vozu, majitel sítě prodejen koberců Teppichfreund, měl zálibu v této barvě, navíc si nechal interiér přečalounit do červené kůže. V útrobách pracoval větší osmiválcem o objemu 3,9 litru.
Už v den předání však byl vůz poničen na železničním přejezdu nedaleko Plzně, což si vyžádalo přepracování celé přídě. Celou výklopnou přední část nahradilo řešení s menším víkem zavazadelníku. Extravagantní majitel si navíc později nechal nahradit původní řadicí páku hlavicí ve tvaru penisu. Po propadnutí technické vůz postupně přestal být využíván, v roce 2013 se však vrátil zpět do České republiky (pořád s původními SPZ), kde by měl být dodnes.
Třetí prototyp byl černý, rovněž s 3,9litrovým motorem, avšak doplněným o vícebodové vstřikování. Interiér se zcela proměnil, i v reakci na problémy se zamlžováním čelního skla u druhého (dnes bílého) prototypu.
Auto koupil jistý Ital žijící v Brně, kterým s ním údajně pravidelně jezdil do Itálie. Supertatra však nebyla zrovna spolehlivá, a tak ji později prodal. Následně byla černá tatrovka dlouhá léta vystavena v Muzeu sportovních vozů v Lánech. Dnes už však ve výpisu muzejní sbírky chybí. Veřejnost jej však mohla v roce 2010 spatřit v hudebním klipu k písni Runaway amerického rappera Kanyeho Westa.
Poslední exemplář zamířil do USA, v rozloženém stavu, bez motoru a s nenalakovanou karoserií. Tato stavebnice tam však prý nikdy nebyla sestavena dohromady, později se navíc měla vrátit zpět do Evropy. Zda je dnes tenhle kousek v pojízdném stavu, bohužel nevíme.
