Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

MTX Tatra V8: Lamborghini po Česku umělo 265 km/h. Bylo nejrychlejším českým autem

David Bureš David Bureš 1. 4. 2020 • 13:23
47
9
Zobrazit náhledy (47)
MTX Tatra V8 (1991) MTX Tatra V8 (1991) MTX Tatra V8 (1991) MTX Tatra V8 (1991) MTX Tatra V8 (1991) MTX Tatra V8 (1992) MTX Tatra V8 (1993) MTX Tatra V8 (1993) MTX Tatra V8 (1993) MTX Tatra V8 (1993) MTX Tatra V8 (1993) MTX Tatra V8 (1993) MTX Tatra V8 (1993) Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra Tatra

Podobalo se italským supersportům, vzniklo však v Čechách a v jeho útrobách pracoval motor Tatra. Řeč je o nejslavnějším superautě tuzemské provenience, MTX Tatra V8.

Českou automobilovou produkci si se světem supersportů obvykle nespojíme, přece jen i díky značce Škoda je primárně spjata hlavně s rodinnými automobily pro masy, byly ale časy, kdy i na našem území superauta vznikala. Tím dodnes nejznámějším a možná i nejhezčím je auto nazývané MTX Tatra V8, jehož příběh si připomeneme.

MTX Tatra V8 vznikla v první polovině devadesátých let, její historie se ale začala psát už v druhé polovině let osmdesátých. Od roku 1986 se v Maďarsku jezdila na nově vybudovaném okruhu Hungaroring Velká cena Formule 1, přičemž na trati sloužily i záchranářské vozy značky Tatra. Jako safety car ale nemohly monopostům stačit, a tak závodníka Cyrila Svobodu napadlo, zda nepostavit supervýkonné auto s kopřivnickou technikou, které by takovou funkci zvládlo. Že nic takového v tehdejším Československu neexistuje, Svoboda dobře věděl, staral se totiž o záchranářský tým Narex, který zajišťoval bezpečnost na tuzemských závodních okruzích.

České superauto dle italského vzoru

V tehdejším Československu byla však u tradičních automobilek taková myšlenka nemyslitelná, a tak se Svoboda obrátil na renomovaného designéra Václava Krále. Ten ideu vyslyšel a začal na projektu nazývaném jako Supertatra pracovat.

První nákresy z druhé poloviny osmdesátých let odkazovaly ploutví na zádi na Tatru 87,  postupnou úpravou ale nakonec vznikl automobil v podobě, kterou dnes známe. Oficiálně se veřejnosti představil v roce 1991 na pražském autosalonu. Dřevěná maketa v živé velikosti ale vznikla už na jaře rok předtím, přičemž téhož roku na podzim začala v plzeňských dílnách Metalexu stavba podvozku.

Design z pera vyhlášeného stylisty odpovídala supersportům tehdejší doby. Supertatra tak po vzoru italských velikánů dostala výklopné světlomety nebo dveře otevírané k nebi. Auto navíc splňovalo parametry tehdejší kategorie závodních prototypů skupiny C.

Technický základ dvoumístného superauta vznikal v Metalexu (MTX), který se v tehdejší době specializoval na stavbu vozidel pro závodní účely. Šasi tvořil trubkový rám, na němž byla usazena laminátová karoserie dlouhá 4.600 mm, široká 1.980 mm a jen 1.160 mm vysoká. Zavěšení vpředu bylo typu MacPherson, vzadu najdeme kyvadlové úhlové nápravy. Kola pocházela od firmy OZ, pneumatiky byly zase z dílny Pirelli.

Dva různé osmiválce Tatra

Pohonné ústrojí pak pocházelo od Tatry. Konkrétně se o pohon staral vzduchem chlazený vidlicový osmiválec původem z Tatry 623, v tomto případě netradičně uložený nad zadní nápravou. Z toho důvodu byl diferenciál umístěn přímo v bloku motoru.

Postavené prototypy přitom používaly dva agregáty různého objemu. Základem byl 3,5litr se dvěma karburátory, který dosahoval 160 kW a 310 N.m, zatímco silnější varianta měla 3,9litr se vstřikováním Bosch K-Jetronic, díky čemuž dosáhla na 224 kW a 365 N.m. Převodovka byla vždy ručně řazená, pětistupňová, rovněž od Tatry.

První verze umožňovala Supertatře zrychlit z 0-100 km/h za 6,2 sekundy a jet rychlostí 246 km/h, druhá zvládala akcelerovat na stovku za 5,6 sekundy a uhánět až rychlostí 265 km/h.

Takového čísla auto ostatně dosáhlo i během oficiálního měření na letišti v Mimoni. Tam v roce 1997 s ředitelem Metalexu Petrem Boldem za volantem navíc překonalo český rychlostní rekord, když na letmém kilometru dosáhlo rychlosti 208,37 km/h. To s ohledem na dobu vzniku byla velice působivá čísla, byť tvary vozu naznačují, že by Supertatra klidně mohla zvládnout i 300 km/h. Sám Král tvrdil, že by na dostatečně dlouhé dráze auto takové hodnoty skutečně dosáhlo.

Plány na výrobu

V době premiéry na pražské výstavě MTX Tatra V8 nadchla, Metalexu se údajně sešlo na 200 objednávek, a to přestože prodejní cena činila tehdy závratných 2,74 milionu korun. I proto se čile pokračovalo ve vývoji. Testovalo se přitom nejen na polygonu Tatry v Kopřivnici, ale také na letišti v Mošnově nebo na autodromu v Mostě.

Bohužel však na zamýšlenou výrobu 100 exemplářů nedošlo, když nakonec mezi lety 1991 a 1993 vznikly jen čtyři exempláře tohoto pozoruhodného automobilu. Metalex totiž projekt chtěl prodat Tatře, aby rozběhla výrobu, v Kopřivnici ale neměli zájem. Projekt místo toho koupil soukromý podnikatel z Berouna, a to nakonec až v roce 1998.

Bohužel však jeho výrobní prostory zachvátil požár, který údajně zničil techniku i potřebnou dokumentaci pro rozjezd produkce, což pro MTX Tatra V8 znamenalo definitivní konec. Ani k jejímu nasazení jako safety car nakonec bohužel nedošlo.

Jak dopadly?

A jaká byla historie jednotlivých exemplářů? První, červený kousek, je asi ten nejznámější, protože se objevoval na propagačních materiálech. Dlouhá léta zůstával v majetku Metalexu, prodal se až v rámci prodeje celého projektu v roce 1998. Tehdy se jej povedlo registrovat, do té doby jakožto prototyp jezdil na zkušebních značkách. Dnes je prý nadále v rukou českého majitele.

Druhý postavený prototyp byl původně také červený, na žádost německého majitele však byl přelakován do bílé perleti. Vlastník vozu, majitel sítě prodejen koberců Teppichfreund, měl zálibu v této barvě, navíc si nechal interiér přečalounit do červené kůže. V útrobách pracoval větší osmiválcem o objemu 3,9 litru.

Už v den předání však byl vůz poničen na železničním přejezdu nedaleko Plzně, což si vyžádalo přepracování celé přídě. Celou výklopnou přední část nahradilo řešení s menším víkem zavazadelníku. Extravagantní majitel si navíc později nechal nahradit původní řadicí páku hlavicí ve tvaru penisu. Po propadnutí technické vůz postupně přestal být využíván, v roce 2013 se však vrátil zpět do České republiky (pořád s původními SPZ), kde by měl být dodnes.

Třetí prototyp byl černý, rovněž s 3,9litrovým motorem, avšak doplněným o vícebodové vstřikování. Interiér se zcela proměnil, i v reakci na problémy se zamlžováním čelního skla u druhého (dnes bílého) prototypu.

Auto koupil jistý Ital žijící v Brně, kterým s ním údajně pravidelně jezdil do Itálie. Supertatra však nebyla zrovna spolehlivá, a tak ji později prodal. Následně byla černá tatrovka dlouhá léta vystavena v Muzeu sportovních vozů v Lánech. Dnes už však ve výpisu muzejní sbírky chybí. Veřejnost jej však mohla v roce 2010 spatřit v hudebním klipu k písni Runaway amerického rappera Kanyeho Westa.

Poslední exemplář zamířil do USA, v rozloženém stavu, bez motoru a s nenalakovanou karoserií. Tato stavebnice tam však prý nikdy nebyla sestavena dohromady, později se navíc měla vrátit zpět do Evropy. Zda je dnes tenhle kousek v pojízdném stavu, bohužel nevíme.

Související články

Témata
Avatar - beibej
1. 4. 2020 22:00
Re: Kuželové soukolí v rozvodovce
O "aerodynamice" MTX V8 asi jen slyšela, ale tunel neviděla. Tehdejší Ferrari 348 od zančky s vlastním tunelem a porovnatelným výkonem jelo 275 km/h. Takže 265 byl pro MTX úplný strop. Nevěřím, že by bylo Ferrari horší.
Jinak MTX V8 mám ve své garáži snů už hodně dlouho i s Ecorrou a T700GT a taky Innotechem Mystero. :yes:
Avatar - Uživatel_5340709
1. 4. 2020 20:33
Re: Kuželové soukolí v rozvodovce
Jen tak namátkově, audi R8, 4,2 FSI současné generace, 309 Kw, max. rychlost 301 Km/hod., hmotnost 1620 Kg. Beru že Tatra MTX má o 200 kg míň., ale výkonový rozdíl je o třídu, a co se týče Cx, tak bych určitě vsadil, že má nižžší audi.
Avatar - Uživatel_5340709
1. 4. 2020 20:21
Re: Kuželové soukolí v rozvodovce
Neber to osobně, ale 265 a 300 je rozdíl vesmíru. Výpočet ti asi nedám, ale ppodívej se dnes na moderní supersporty, kolik musí mít výkon, alby jely 300. A tady máš max, co byla Ecora schopna dát. Zbytek jsou výmluvy. Tím však netvrdím, že Tahle Tatra a Ecora nebyly dobré počiny, sám se na Ecoru chodil dívat na GP Brno na vytrvalostní závody. Ten zvuk byl masakr.
https://www.auto.cz/…ni-rekord-105752
1. 4. 2020 19:26
Re: Kuželové soukolí v rozvodovce
Nemyslím, že by to byl nesmysl těch 300 km/h otázka je spíš kolik by k tomu auto potřebovalo dlouhou dráhu.... Vyloženě sprinter na 300 km/h by to zrovna nebyl.... Ale že by to to auto nedalo nebo se těsně nepřiblížilo bych neřekl
1. 4. 2020 17:47
Re: Kuželové soukolí v rozvodovce
Doložit výpočtem bys to nemohl?

Ing. Bolt s ní dosáhl 265 km/h a dále auto ještě zrychlovalo. A tady by vyladění stálého převodu s průběhem výkonu motoru pomohlo.

Eccora Sport V8 potom s motorem 4423 ccm, 294 kW (vrt. 95 / zdvih 75 mm) dosahovala přes 300 km/h a 0-100km/h za 5s.


PS:
1) Můžeš si všimnout, že už tehdy neměla Králova karoserie žádné "brzdící" spojlery, ale už(!) má vepředu splitter a difuzor a záď s přítlakem, odtokem a úplavem danými přirozeným tvarem. Cx bylo tedy i při vysokých rychlostech relativně nízké.
2) Můžeš si všimnout i "houslového" boku s odtrhovou hranou na prahu.
3) Přitom u nás nebyl aerodynamický tunel pro menší rychlosti = automobily. V Letňanech byl pro letadla.

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku