Na Škodu 1500 se zapomnělo. Co byla zač studie z éry embéčka?

Začátek šedesátých let byl v Mladé Boleslavi ve znamení finalizace příprav na zahájení sériové výroby napjatě očekávané Škody 1000 MB, která i z celoevropského pohledu patřila mezi nejmodernější auta své éry. Jakmile bylo embéčko, interně nazývané „novým osobním vozem“ (NOV), hotové, mohlo se začít pracovat i na dalších projektech. A jedním z nich byl větší model střední třídy, který by se vlastně stal nástupcem Škody 1200.

První návrhy vznikly v polovině šedesátých let, kdy se interně řešilo, jakou koncepci novinka vlastně nabídne. Zatímco embéčko použilo v té době moderní koncepci s pohonem zadních kol a motorem vzadu, u většího automobilu střední třídy se počítalo spíše s klasickou koncepcí, tedy motorem vpředu a pohonem zadních kol. Prvotní návrhy ale zvažovaly i motor uložený podélně před přední nápravou s pohonem předních kol nebo dokonce koncepci z 1000 MB. Až na poslední nápad se přitom počítalo s rozvorem 2.550 mm, zatímco pod kapotou měly pracovat nově vyvinuté agregáty o objemu 1,2 litru a 1,5 litru. Zatímco první měl objem 1236 cm³ a výkon asi 49 kW, druhý z objemu 1498 cm³ nabízel zhruba 62 kW.

Seriál: Zapomenuté prototypy Škoda. Od Nového osobního vozu k 1000 MB.

Vedení nakonec ukázalo na klasickou koncepci, která měla v očích Škodovky vlastně jedinou výraznou nevýhodu. A tou byla nutnost použití jiných komponentů než v 1000 MB, což by zvýšilo vývojové i výrobní náklady. Jinak ale bylo toto řešení považováno za ideální kompromis, bylo při jízdě stabilní, nabízelo slušnou stoupavost za různých podmínek nebo bezpečné zpomalování. Konkurence z řad západních značek navíc tehdy potvrzovala, že klasická koncepce je ve střední třídě skutečně nejlepší řešení. Práce tak mohly začít ve velkém.

Mezitím už se pracovalo na tom, jak by taková Škoda mohla vypadat. A právě jedním z návrhů je i Škoda 1500 (podle uvažovaného motoru o objemu 1,5 litru) v přiložené fotogalerii. Tato studie vznikla v pražském Ústavu pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV), který se takovými projekty zabýval. Jmenovitě se jednalo o dílo designéra Milana Strejčka, který později nakreslil i skici krátce zvažovaného terénního auta s motorem Tatra.

V ÚVMV vzniklo několik návrhů různých karosářských variant, vedle liftbacku byla zhotovena i vize kombíku nebo kupé. Z papíru k reálnému modelu nakonec dospělo auto s výklopnou zádí, které na jaře 1966 bylo postaveno v podobě makety v měřítku 1:1. Ta samozřejmě nebyla pojízdná, postavená byla na dřevěné kostře s panely z polystyrenu. Uvnitř ale nechyběla sedadla a dokonce ani maketa palubní desky. Později podobným způsobem vznikla i maketa kombi. Výsledek ale nebyl moc pohledný, lehce připomínal Wartburg 353 a hlavně působil neforemně, což si uvědomil i autor a později návrh snížil o výrazných osm centimetrů.

Seriál: Zapomenuté prototypy Škoda. Kombíky, které neznáte!

Pro případnou realizaci Strejček předvídal použití ocelové karoserie. Zavěšení mělo být nezávislé, vpředu s trojúhelníkovými rameny, vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, zatímco vzadu s lichoběžníkovými rameny. Brzdy měly být vpředu kotoučové, zatímco vzadu bubnové. Poháněná byla zadní náprava.

Automobil měl být dlouhý asi 4.270 mm a široký 1.600 mm, výška se po korekci snížila z 1.400 mm na 1.320 mm. Rozvor činil 2.550 mm, jak se počítalo od začátku. Auto mělo podle odhadu vážit zhruba 975 kilogramů, přičemž nabízelo prostor pro pět osob a 520 litrů objemu zavazadlového prostoru.

Další historie se ale dílo navržené Milanem Strejčkem nedočkalo. Ve AZNP totiž dali přednost vlastním návrhům, jmenovitě výtvorům Josefa Brokeše, které byly dále rozvíjeny v rámci projektu Škoda 720. Nakonec ale i ty musely být přepracovány, protože na Škodě střední třídy později začalo pracovat italské designérské studio Italdesign Giorgetta Giugiara. Bohužel ani toto dílo se nedočkalo realizace v podobě sériového modelu, projekt Škoda 720 byl nakonec ukončen bez sériového výsledku, jak jsme psali třeba zde. Do nastupující doby normalizace se automobil střední třídy zkrátka nehodil. A ani na jeho dokončení nebyly potřebné finance.