Návrat dětí do škol se kvapem blíží, opatrní musí být rodiče i řidiči

Každý rodič, který se chystá posílat své dítě do školy samostatně, by měl věnovat dostatek času přípravě. Jejím základem by přitom mělo být nejen projití celé trasy s důrazem na nebezpečná místa, ale současně vysvětlení dítěti, že je potřeba se vždy rozhlížet, že na přechodu nemusí mít vždy absolutní přednost, že tramvaje před přechody nezastavují, atd.

Rodiče by si také měli uvědomit, že se pomalu blíží nevlídné podzimní počasí, které přináší ranní mlhy, dřívější stmívání, mokré silnice a obecně horší viditelnost. Při nákupu školního vybavení a oblečení tak bude vhodné zaměřit se na kontrastní barvy a reflexní prvky.

Totéž by si ale měli uvědomit i řidiči, kteří se musí připravit na větší provoz na přechodech, kde bude potřeba větší obezřetnosti. Zvláště v hustě osídlených oblastech totiž děti mohou mít problém vidět na silnici přes vozy zaparkované kolem přechodu, což může vést ke krizovým a mnohdy i tragickým událostem.

Víte, ze kterých aut je nejlépe vidět? Nejčastěji jde o japonské vozy

V období ranních mlh a mokrých silnicí pak bude dvojnásob důležité sundat včas nohu z plynu a být obzvláště obezřetnými nejen před školami, kde se dá pohyb dětí logicky očekávat, ale také kolem zastávek hromadné dopravy, kterou budou mnohé děti využívat k pravidelnému dojíždění.

I při včasném zaregistrování dítěte před přechodem je navíc potřeba si uvědomit, že děti vnímají a vyhodnocují mnohé situace jinak. Jako příklad uvádí tisková zpráva Platforma Vize 0 navázání očního kontaktu: „Pro dospělého řidiče to může znamenat potvrzení, že chodec jej vidí, že si je vědom jeho rychlosti a vzájemné krátké vzdálenosti, a že tedy nevstoupí do jeho jízdní dráhy. Pro dítě to může znamenat pravý opak, jakési potvrzení, že je řidičem registrováno, a může se tak bezpečně vydat přes vozovku.“

Ostatně děti věku do osmi let špatně odhadují vzdálenost a rychlost přibližujících se vozidel, což je často může vést k mylnému závěru, že mohou do silnice bezpečně vstoupit. Děti navíc reagují dvakrát pomaleji než dospělí, často jednají zkratkovitě a neadekvátně na konkrétní situaci. Až do věku 11 let tak mohou být v provozu nevyzpytatelné, což by si měl pamatovat každý řidič.

Povinná výbava auta: Co mít s sebou? A co už není potřeba?

Rodiče, kteří se chystají vozit svou ratolest do školy autem, by si pak měli pamatovat, že je bezpečnost vždy na prvním místě. Bez ohledu na blízkost školy by tak dítě vždy mělo být bezpečně upoutáno do vhodné sedačky. Při zastavení by pak mělo vystupovat vždy dveřmi blíž k chodníku. Rodiče by si navíc vždy měli dobře rozmyslet, kde svému dítěti zastaví. Nejde přitom jen o bezpečnost, ale také o pozitivní vzor.

„Spěch a nedostatek vhodných míst k vysazení dítěte často vyústí v zastavení na přechodu pro chodce, v místě se zákazem zastavení či v nepřehledné zatáčce. Je to nebezpečné, navíc je to nejen pro přepravované děti, ale i jejich spolužáky negativní příklad. Těžko pak budou věřit svému učiteli dopravní výchovy, že pravidla silničního provozu se musí dodržovat, když na vlastní oči vidí, že rodiče si s nimi hlavu příliš nelámou,“ uvádí Roman Budský z Platformy VIZE 0.

ADAC opět zveřejnil tabulky nejméně spolehlivých aut podle segmentů

Ostatně dospělí by si měli obecně uvědomit, jaký vzor svým dětem dávají a jak to může ovlivnit jejich chování i bezpečnost do budoucna. „Rodiče, kteří s dětmi přecházejí na červenou, při přecházení lehkomyslně kličkují mezi projíždějícími vozidly, při jízdě autem se nepoutají, nemohou očekávat, že dítě bude jednat jinak. Bohužel však malé děti nejsou schopny posoudit míru rizika, kterému se vystavují.  Nejsou schopny myslet abstraktně, pracovat s pojmy a situacemi, které dosud nezažily nebo o nich ještě neuvažovaly. Špatné příklady dokážou být i jedním z rozhodujících faktorů v úrazovosti dětí. Rodiče i všichni blízcí by si měli uvědomit, jak moc ovlivňují to, jestli dojde k úrazu dítěte,“ uzavírá Roman Budský.