Německá snaha o propagace syntetických e-paliv pohořela, získala jen pár podpisů

Německá vláda chtěla využít nedávný mnichovský autosalon k získání podpory pro syntetická e-paliva, která by měla představovat alternativní cestu k omezení dopravních emisí a především by měla zachránit spalovací motory. Dobrou myšlenku se ale bohužel nepodařilo dotáhnout až do zdárného finále, jak informoval web Politico.

Německý ministr dopravy Volker Wissing měl v rámci připraveného prohlášení vyzývat státy k investicím do nových továren na výrobu ekologických syntetických e-paliv, sdílení know-how a obhajování tzv. „technologické neutrality“ ve vývoji technologií čisté přepravy, což lze přeložit jako výzvu, aby se všichni nespoléhali pouze na technologii bateriových elektromobilů.

Jak ovšem Politico upozorňuje, pod prohlášení se nakonec podepsaly pouze tři státy: Česko, Japonsko a Maroko. V případě Česka a Japonska je situace jasná – obě země jsou velkými výrobci automobilů. Maroko pak doufalo v možnost zapojit se do nového odvětví výrobou vodíku ze zelené energie získané z větrných a solárních elektráren. Podpisů ale bohužel nebylo dost.

Připomeňme, že tzv. syntetická e-paliva by měla vznikat spojením oxidu uhličitého, zachyceného ze vzduchu, a vodíku vyrobeného ze zelených zdrojů. Výsledné palivo by pak mělo být možné spalovat v klasických motorech bez vzniku nových emisí CO₂. Komplikací celého plánu jsou však vysoké náklady na tento proces a málo existujících zařízení, která zatím vyrábí omezené množství e-paliv.

Syntetická paliva mají smysl, věří Stellantis. Spalováky tu totiž budou ještě dlouho

Německo obhajuje e-paliva tím, že by mohla přispět k dekarbonizaci obrovského množství již jezdících automobilů, i proto požaduje výjimku ze zákazu nových automobilů a dodávek se spalovacími motory, který má platit od roku 2035. V tomto úsilí je navíc silným spojencem Německa i Itálie. Proti rozhodnutí EU se však dlouhodobě staví i Česká republika.

Údajně přitom existuje předpoklad, že EU sice počítá s využitím syntetických e-paliv, ovšem nikoliv v automobilech. Použita by měla být například v leteckém odvětví či v jiných přepravních službách, kde vznikají velké emise a baterie se nezdají být optimální náhradou.