Německá vláda navrhuje daň z CO2, podle odborníků si zadělává na malér
Německá ministryně životního prostředí navrhla zavedení nové „daně z CO2,“ která by měla lidi odradit od řízení motorových vozidel. Podle odborníků by však tato daň mohla mít vážné dopady na německou společnost i ekonomiku.
Svenja Schulze, německá ministryně životního prostředí, prezentovala začátkem minulého měsíce tři nezávislé studie, které měly zkoumat dopady zavedení takzvané „uhlíkové daně"/„daně z CO2." Zajímavostí však je, že pokud byste informace o této dani hledali v německých médiích, naleznete ji pod termínem „CO2 Aufschlag.“ A pokud si tohle slovíčko najdete ve slovníku, nenajdete termín daň, ale příplatek.
Nicméně vraťme se k oněm studiím, které měly dojít k závěru, že zavedení tohoto „příplatku“ by nemělo mít negativní dopady na chudší část populace. „Ti, kteří budou žít šetrně ke klimatu, mohou dokonce dostat své peníze zpátky,“ uvedla Schulze podle DW.com.
Ministryně pak prezentovala návrh, podle kterého by se mělo začít zdaněním 35 Euro (901 Kč) za metrickou tunu CO2. Postupem let by se však zdanění mělo zvyšovat a kolem roku 2030 by mělo dosáhnout až 180 eur (4.600 Kč) za metrickou tunu CO2. Daň by se přitom měla promítnout ve zvyšování cen benzínu, zemního plynu i topného oleje. Schulze si totiž myslí, že čím dražší tyto komodity budou, tím méně je budou lidé využívat.
Schulze navíc pro reportéry uvedla, že plánuje odměňovat lidi, kteří svou spotřebu omezí. Takzvaný „klimatický bonus“ by měl dosahovat částky až 100 Euro (cca 2.575 Kč) na osobu za rok (včetně dětí) a prý by měl pokrýt náklady, které lidem zdaněním vzniknou. „Čím méně budete jezdit, tím méně ropy spotřebujete a tím více peněz dostanete zpátky.“
Ministryně také zdůraznila, jak důležité je pro ni nezatěžovat rodiny s nižšími příjmy a střední třídu „Je pro mě skutečně důležité vyhnout se nespravedlivému zatížení lidí s nižšími příjmy a zejména skupin lidí, kteří bydlí v podnájmech a za prací musí dojíždět.“
Tomu však nevěří odborníci z německého autoklubu Automobileclub von Deutschland (AvD), podle kterých je připravované zdanění CO2 neefektivní a navíc přinese pouze problémy. Již v současnosti jsou totiž pohonné hmoty v Německu zatíženy zdaněním, které jejich ceny vyhnalo na dvojnásobek. Ani to však neodradilo řidiče od usednutí za volant a stejné to prý bude s daní z CO2.
Podle AvD se jedná jen o další vládní pokus, jak v době zpomalování ekonomiky dostat do státní pokladny více peněz – a řidiči prý slouží jen jako dojné krávy. Zavedení nových daní by pak mělo mít největší dopad právě na lidi s nižšími příjmy a střední třídu. Tato skupina obyvatel si totiž nemůže dovolit bydlení v centru měst, často žijí v podnájmech a za prací musí dojíždět. Kvůli dojezdovým vzdálenostem a vytíženosti MHD ve špičkách ale mnohdy nemají jinou možnost, než usednout za volant automobilu.
Zvedání cen pohonných hmot by se však nedotklo jen řidičů, ale celé společnosti. Pod tlak by se mohli dostat například němečtí dodavatelé, kteří by nemuseli být konkurenceschopní. Vyšší ceny pohonných hmot by se také promítly do nákladů na zásobování, konečných cen zboží a nákladů na život.
AvD tak v závěru své tiskové zprávy varuje vládu, že zavedení této daně by mohlo přinejlepším jen minimálně omezit celostátní emise CO2. Ve střednědobém horizontu by však mohlo spáchat mnohé škody na domácí ekonomice.
„Uhlíková daň na paliva a topné oleje je vysoce protispolečenská a dotkne se především nejslabší části naší společnosti. Taková daň může být přinejlepším dobře míněna, ale nikdy nebude správně fungovat. Ten, kdo tímto způsobem zvýší životní náklady, přispěje k dalšímu rozdělení naší společnosti a přivede větší část populace do náručí extrémní části politického spektra,“ uvedl Lutz Leif Linden, generální tajemník AvD.
Někteří odborníci se také bojí, aby zavedení podobné daně nevedlo k podobným nepokojům, jaké ve Francii rozpoutalo tzv. Hnutí žlutých vest. Už nyní je však jasné, že návrh narazí u silné lobby německých výrobců automobilů a také části vlády. Projednávání návrhu je ale naplánováno až na druhou polovinu září.
Příznivci návrhu však jistě budou oponovat skutečností, že Německo je v současnosti daleko od svého plánu omezit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1991.