Noble M14 – útok na Ferrari a Porsche

Úspěch stávajícího modelu M12, který jsme vám již dříve představili, dovolil výrobci věnovat se vývoji dalšího modelu, kterým by vkročil do jiného segmentu trhu. Zatímco M12 se řadí mezi sportovní vozy střední cenové kategorie, na autosalonu v Birminghamu byl představen model M14, jehož cílem je útočit na pozice dražších vozů, které reprezentují např. Ferrari 360 Modena či Porsche 911 Turbo. Cílem vývoje všech vozů Noble je mimo vynikajících výkonových parametrů také jejich velmi snadné použití bez nutnosti speciálního zacházení.

Rozdíl mezi novým M14 a stávajícím M12 je patrný na první pohled, nicméně přibližme si jej. Hlavní změnou je vzhled, který je podstatně masivnější než u původního modelu. Mohutná příď s dvěmi rozměrnými chladícími otvory naznačuje velký potenciál vozu. Boční silueta napovídá, že se opět jedná o vůz s motorem umístěným před zadní nápravou, protože jsou zde umístěny vstupy chladícího vzduchu pro dva mezichladiče stlačeného vzduchu. Ty sem byly přesunuty, aby se ušetřil prostor v zádi a aby byly zásobovány chladnějším vzduchem, který není ohřátý teplem z motoru. Zádi dominují dvě trojice kruhových koncových světel a pod zádí je umístěn rozměrný difuzor, který je rozdělen dvojicí koncovek výfuku. M14 proti M12 notně povyrostla. Na délku má o 178 mm více a do šířky nabrala dalších 50 mm. Tyto hodnoty pomohly nejen zvětšit prostor pro posádku a zavazadla, ale také umožnily navržení účinných deformačních zón potřebných k získání povolení k provozu v celé Evropě. Díky použití kompaktního motoru a prodloužení karosérie se podařilo do vozu zakomponovat dva zavazadlové prostory. Jeden je v přídi a druhý vzadu za motorem a každý z nich má objem kolem 150 litrů, což je pro dva cestující dostačující hodnota. Přes výrazně větší rozměry byl nárůst hmotnosti poměrně malý, jen 70 kg a tak je pohotovostní hmotnost příznivých 1150 kg.

Základem nové M14 je osvědčený rám s podvozek modelu M12, který prošel dalším vývojem. Je tedy tvořen prostorovým trubkovým rámem svařeným z ocelových trubek čtyřhranného průřezu, který je vyztužen přinýtovanými a přilepenými panely z hliníkové slitiny. Karosérie je vyrobena z laminátu, ale v budoucnu se uvažuje i o uhlíkovém kompozitu. Zavěšení kol je provedeno klasickým způsobem používaným u většiny sportovních vozů, tedy lichoběžníkovými závěsy s těhlicemi z hliníkové slitiny na všech kolech. O odpružení se starají vinuté pružiny s tlumiči z hliníkových slitin. Řízení je hřebenové s posilovačem a mezi krajními polohami je jen 2,5 otáčky. Brzdy tvoří kombinace dutých kotoučů s příčně vrtanými otvory a třmeny z hliníkové slitiny svírající je čtyřmi pístky. Přední mají rozměry 330x30 mm a zadní 330x26 mm. Rozvody brzdové soustavy jsou vyrobeny z nerezivějící oceli, většímu účinku napomáhá posilovač. Zvětšena byla kola, která mají rozměry 8J x 18 vpředu a 11J x 18 vzadu a obuty jsou do pneumatik 235/40x18 vpředu a 295/35x18 vzadu. Stejná zůstává také pohonná jednotka, která je tvořena motorem Ford V6 3,0 litru a dvěma turbodmychadly Garrett. Ty tlačí přes chladiče stlačeného vzduchu a čtyřventilové hlavy do spalovacích prostor vzduch pod tlakem 0,8 barů a při kompresním poměru 8,5:1 umožňují dosažení výkonu 294 kW (400 k) při 6100 ot/min. Točivý moment také dosahuje dostatečné výše 466 Nm při 4750 ot/min přičemž od 2750 ot/min je jej dispozici přes 90 procent a motor zvládá provoz již od 1000 ot/min. Pro zvýšení životnosti a spolehlivosti dostal motor kované písty. Nové je také výfukové potrubí, které při akceleraci dodává vozu náležitý projev, ale při klidné jízdě na dálnici svým hlukem neruší. Nově je odstupňovaná ručně řazená šestistupňová převodovka, která umožňuje na nejvyšší převod jet při 1000 ot/min 42,4 km/h, což dělá i z tohoto převodu použitelnou věc v nižších rychlostech. Rozdělení výkonu na zadní hnací kola zajišťuje samosvorný diferenciál.

Přes výše uvedené prvky shodné se stávající řadou M12, které se týkají především pohonu, je 95 procent ostatních dílů buď zcela nových nebo výrazně modifikovaných a již přes 70 procent dílů si vyrábí továrna sama. Největších změn se tak mimo vzhledu karosérie dostalo především interiéru. Ten byl od počátku směřován k podstatně luxusnějšímu stylu něž u M12. Základem je použití špičkové kůže, která je od stejného dodavatele jako má Ferrari, a ta pokrývá téměř celý interiér. Středová konzola je z šedého kompozitu a střecha je čalouněna šedým semišem Alcantara. Dvě sedadla mají kostru z uhlíkového kompozitu a díky výšce nad nimi 950 mm, by měla nabízet dostatek prostoru i dlouhánům přes 190 cm. Při uspořádání přístrojového panelu se dbalo na minimalizaci počtu ovládacích prvků, aby řidič nebyl rozptylován a nejčastěji používané byly umístěny na střed volantu. Výsledkem je poměrně jednoduchý design přístrojové desky, které dominují dva kruhové přístroje otáčkoměru a rychloměru společně s multifunkčním displejem. Otáčkoměr nemá červenou zónu, ale jeho ručička postupně mění barvu. Do 4100 ot/min je modrá, potom zrůžoví a od 6100 do 7200 ot/min pak svítí červeně než zasáhne omezovač motoru. V rozích jsou zajímavě tvarované kruhové výstupy ventilace. Dalším zajímavým prvkem, který sleduje uživatelskou stránku je umístění celkem sedmi úložných prostor v interiéru. Zajímavé je umístění dvou úložných prostor do prahů místo do dveří, aby se zamezilo zbytečnému třepání s uloženými předměty při jejich otevírání. Výrazně se rozšířilo i vybavení u M12 strohého interiéru. Komfortu napomáhají vyhřívaná zrcátka i čelní sklo s anténou, elektricky ovládaná okna, klimatizace, centrální zamykání a imobilizér se zase stará, aby majitel o své auto hned nepřišel.

M14 má zatím jen jednu nevýhodu, začne se prodávat až v říjnu, jinak ale nezůstává nic dlužno svému původu. Zrychluje z 0-100 km/h za 4,3 sekundy a nejvyšší rychlost je 304 km/h. Cenou cca 3,6 mil. Kč se zařadila přesně do hladiny zmiňovaných konkurentů. Otázkou zůstává, jestli potenciálním zákazníkům nebude vadit konvenční, byť náležitě upravený, motor Ford.