Nový čtyřválec Volvo 2,0 l nabídne až 450 koní
Zatím nejvýkonnějším čtyřválcem řady Drive-E, nahrazujícím tradiční řadový pětiválec a šestiválec, je varianta kombinující výfukové turbodmychadlo s mechanicky poháněným kompresorem. Tedy řešení, které před nedávnem opustil Volkswagen pro údajnou složitost a nepotřebnost. Výkon 180 kW ale zřejmě značce nestačí, čehož důkazem je studie agregátu, výrazně překonávajícího uvedenou hodnotu.
Vývoj supervýkonného čtyřválce o výkonu 450 koní (330 kW) samozřejmě nezačal s čistým listem papíru. Naopak využilo se již existujících motorů řady Drive-E. „Když jsme uváděli novou generaci našich agregátů, věděli jsme, že bychom měli být schopni v nejvýkonnější verzi nabídnout minimálně 320 koní,“ říká Peter Mertens, viceprezident oddělení pro vývoj u společnosti Volvo Car. A dodává: „Náš nový koncept motoru tuto metu o dost převyšuje a zároveň ukazuje, jaké jsou možnosti s novou řadou pohonných jednotek.“
Vtip spočívá opět v přeplňování. S ním má Volvo bohaté zkušenosti, vždyť ho bez přestávky využívá v sérii již od roku 1981. Koncept vysokovýkonného čtyřválce se spoléhá na dvě stejně velká turbodmychadla umístěná nad sebou, a elektricky poháněného kompresoru. Ten je situován na opačné straně než turbodmychadla, přičemž jeho úkolem je urychlit tok vzduchu (přesněji udělit mu vyšší kinetickou energii) vstupujícího do kompresorové části obou turbodmychadel.
To znamená, že rotory turbodmychadel neroztáčí pouze kinetická energie výfukových plynů, nýbrž i jimi nasávaný, vlastně předem stlačený vzduch. Tím mohou mí poněkud větší průměr, aniž by to mělo neblahý vliv vinou značného turboefektu na charakteristiku motoru. Zajímavostí je použití hned dvojice vysokotlakých palivových čerpadel přímého vstřikování benzinu. Pracují s tlakem 25 MPa, přitom běžně je tlak paliva u přímého vstřikování benzinu maximálně přes 10 MPa.
„V produkci stále najdeme dost motorů s malým objemem a relativně větším turbodmychadlem. Jejich udávané maximální výkony jsou sice velmi dobré, leč na úkor pružnosti v nízkých otáčkách,“ říká Michael Fleiss, viceprezident pro vývoj pohonných jednotek u Volva.
Na vývoji popisovaného konceptu motoru se kromě Volva podíleli také firmy AVL, Denso či dceřiná společnost Volvo Polestar Racing. „V kompaktních motorech vidíme značný potenciál. Dobře se hodí pro příčnou zástavbu do karoserie, jejíž strukturu navíc nezatěžují nadměrnými kilogramy. V neposlední řadě jde samozřejmě o emise,“ dodává Mertens. Zda se tenhle výkonný čtyřválec dočká sériové výroby, Švédové zatím neuvádějí.
Jiný princip
Myšlenku použít elektromotor k pohonu kompresoru uvedlo do reality jako první Audi v roce 2012. Konkrétně u vznětového vidlicového šestiválce TDI. V tomto případě je ale princip odlišný, neboť elektrický kompresor tady nepomáhá roztáčet rotor výfukového turbodmychadla, nýbrž přímo dodává stlačený vzduch přes intercooler do válců. V okamžiku kdy již kompresor není potřeba, dojde k jeho přemostění pomoci elektromotoricky ovládané obtokové klapky.