Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ojetý Nissan Note II (typ E12): Tohle je nadprůměrně spolehlivý malý poklad!

Svět motorů Svět motorů 19. 7. 2022 • 08:22
25
Zobrazit náhledy (25)
Bezpečnostní systém Safety Shield (pro vrcholné výbavy standardní, pro střední volitelný) slučoval sledování mrtvého úhlu, jízdy v pruhu a bezpečného vycouvání při stání kolmo k silnici. Vše obsluhuje jediné tlačítko na konci řady. U vrcholné výbavy Tekna mimo jiné najdete sedadla s „polokoženým“ čalouněním, kožený volant a multimediální systém Nissan Connect s navigací. Kruhový layout jednozónové automatické klimatizace je ale dost nepřehledný. Tlačítko přepínání palubního PC se nelogicky přesunulo z volantu na palubní desku, takže není zrovna po ruce. Stop-start tu mají všechny verze včetně automatu CVT. Nad přihrádkou přihrádka, a dokonce slušně objemná. Port USB tu najdete i u základního rádia, stejně jako bluetooth handsfree. Zadní dveře se otevírají téměř do pravého úhlu. Elektrické stahování zadních oken bylo od druhého stupně výbavy. Jejich hierarchie od nejnižší po nejvyšší byla následující: Visia – Acenta - Acenta+ - N-TEC/Black Edition – Tekna. Když máte vůz vybavený posuvnou zadní lavicí, můžete si natáhnout nohy jako v superbu. Bohužel sem nevedou žádné výdechy topení. Zadní opěrky lze vysunout jen o kousek, dospělý člověk by je potřeboval výš. Kompresorový motor 1.2 DIG-S využívá stejný nápad jako kdysi Mazda Xedos 9 2.3 MCE. Ovšem v polovičním tříválcovém měřítku a už s přímým vstřikováním benzinu. Celek kompresoru, jak ho tu vidíte, by stál přes 60 000 Kč, nejpodstatnější středová část s dmychadlem je ale objednatelná samostatně za 38 000 Kč. Spínání kompresoru má na starost externí elektromagnetická dělená řemenice za 31 000 Kč, umístěná v uzlu dvou řemenů (trvale poháněného a spínaného). Kompresorový motor 1.2 DIG-S využívá stejný nápad jako kdysi Mazda Xedos 9 2.3 MCE. Ovšem v polovičním tříválcovém měřítku a už s přímým vstřikováním benzinu. Celek kompresoru, jak ho tu vidíte, by stál přes 60 000 Kč, nejpodstatnější středová část s dmychadlem je ale objednatelná samostatně za 38 000 Kč. Spínání kompresoru má na starost externí elektromagnetická dělená řemenice za 31 000 Kč, umístěná v uzlu dvou řemenů (trvale poháněného a spínaného). Optický sportovní paket s ostřejšími nárazníky, malým střešním křídlem a menším volantem z modelu Juke šlo objednávat od roku 2014. Podle trhu nesl různá označení (například paket Dynamic, paket Invitation Sport). Standardně jej měly vozy ve vzácnějších výbavách N-Tec a Black Edition. S posuvnými zadními sedadly se pojila i variabilní skládací podlážka kufru, nazývaná Karakuri. Vozy pro Německo mívaly standardně lepicí sadu, u nás bývala dojezdová rezerva. Tlačítkem Eco probudíte zelené diody v přístrojovém štítu, které se pak rozsvěcují podle toho, jak moc šlapete na plyn. Zbytečnější funkci by snad ani nešlo vymyslet. Tlačítkem Eco probudíte zelené diody v přístrojovém štítu, které se pak rozsvěcují podle toho, jak moc šlapete na plyn. Zbytečnější funkci by snad ani nešlo vymyslet. Automat objednatelný jen k 1.2 DIG-S byl typu CVT, tedy s plynule měnitelným převodem. Tříválec jej moc nezatěžuje, takže zatím funguje dobře. Přesto pamatujte: Blok ovládacích ventilů = 62 300 Kč. Vydřené kuželové plochy nebo jiná mechanická závada na „železe“ = 223 000 Kč za celou skříň. Světlomety byly výhradně halogenové a i v rámci své kategorie se svítivostí řadí ke slabšímu průměru. Denní svícení žárovkou mají všechny verze. Černé nelakované parkovací senzory naznačují, že byly domontovány dodatečně. Design má dodnes jiskru, z některých úhlů připomíná Hondu Jazz. Podvozek se koncepčně příliš neliší od předchůdce, jen méně trpí praskáním pružin. Dobře si prohlédněte výfuk, ve svarech už by mohla bujet hlubší koroze. Naprosto těsné agregáty bez úniku kapalin bývají takřka pravidlem, rozsáhlejší povrchová koroze nápravnice bohužel také. Odolnost čepů je dobrá, jak je u Japonců zvykem. Navzdory kratším převodům je základní benzinový tříválec mimořádně úsporný. Ustálenou devadesátkou jede za čtyři litry, průměr na konci týdne činil 4,8 l. Nissan Note

Pokud v bazarech mezi menšími vozy hledáte něco nadprůměrně spolehlivého, úsporného a nepříliš profláknutého, máme pro vás skvělý tip. Jde o Nissan Note druhé generace. Auto, které se zbytečně stydělo za to, že je dobrým malým MPV.

Když se řekne Nissan Note, vybavíme si spíš rozšířenější první model E11 z let 2004 až 2013. To byla ta praktická hranatá almara s podivně naroubovanými zadními svítilnami, které vypadaly jako kosa zaseknutá do střechy. S pozvolným úpadkem zájmu o malá MPV přišel nápad skloubit tyto vlastnosti s líbivější karoserií.

Přestože druhá generace note (interně E12) vypadá od pohledu jako výrazně nižší, je to spíš optický klam daný pozvolněji stoupající přídí s širšími světlomety. Mladší model má téměř totožné vnější rozměry, nižší je o zanedbatelné 2 cm. Ani zvýšená pozice sedadel se moc nezměnila – přední poklesla o centimetr, zadní se naopak o dva zvedla a posunula blíž k zádi.

Design inspirovaný konceptem Nissan Invitation (2012) působí dodnes šmrncovně, jen mu chybělo víc veselejších laků – kromě červené metalízy nešlo pořídit žádný teplejší odstín. Upřímně nechápeme, proč výrobce svého času rozhlašoval, že hlavními konkurenty tohoto vozu jsou Volkswagen Polo a Ford Fiesta. To už si měl za vzor vybrat raději Hondu Jazz – když už chtěl mermomocí sdělovat, že auto s vlastnostmi malého MPV není malé MPV…

Nedá se říct, že by šlo o vyloženě neúspěšný model. Evropská verze (2013-2017), opět vyráběná v britském Sunderlandu, sice jen tak paběrkovala (konkrétně u nás hodně zákazníků odlákalo duo Kia Venga/Hyundai ix20), zato varianty pro Japonsko (tam i s hybridem), Čínu a Ameriku vydržely v produkci až donedávna a konkrétně japonská verze note se loni dočkala třetí generace.

Video se připravuje ...

Vrcholné verze nacpané výbavou

Posuvná zadní lavice byla k mání už u předchůdce a zcela zásadně vylepšuje praktičnost i variabilitu. Zde se vázala jen k paketu Family – u nižší střední výbavy Acenta příplatkovému, u vyšších Acenta+, N-Tec a Tekna standardnímu. Zda má inzerovaný kus tuto praktickou věc, poznáte už z fotografií – jsou-li vzadu tři opěrky hlavy vzadu, pak je tu i posuvná zadní lavice.

Note na svou třídu dobu překvapoval moderními prvky volitelné výbavy, které záhy uvedl i Nissan Qashqai II. Zejména jde o balík Safety Shield, obsahující monitoring objektů v mrtvém úhlu zrcátek, pohybujících se objektů za vozem (když chcete vycouvat) a hlásič vyjetí z jízdního pruhu. A také panoramatický kamerový systém AVM, skládající 360° pohled z pomyslné ptačí perspektivy. Reprodukce obrazu je sice dnešním pohledem mizerná, přesto je to při parkování vítaný pomocník. S AVM se bohužel mezi ojetinami moc často nesetkáte, i u drahých vrcholných verzí Tekna (které jej v letech 2013-2014 přinášely standardně) se posléze přesunul mezi příplatky a nahradila jej jen běžná zadní kamera.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.

Vyzkoušet za 1 Kč

Doporučujeme

Témata