Opel Olympia – Od olympiády k Rekordům

Adam Opel (1837 – 1895) založil v roce 1862 v Rüsselsheimu, nedaleko od Frankfurtu nad Mohanem, továrnu na šicí stroje. Na nátlak svých pěti synů Karla, Wilhelma, Heinricha, Friedricha a Ludwiga se v roce 1886 pustil do výroby jízdních kol, po jeho smrti došlo i na automobily. Letos bude Opel slavit 110 let od zahájení jejich výroby a proto neuškodí, když se postupně v naší rubrice podíváme do historie několika nejznámějších modelů značky Opel.

Tím prvním byl v roce 1899 vůz s krkolomným názvem Opel Patent-Motorwagen, System Lutzmann. Jeho tvůrcem byl automobilový konstruktér Friedrich Lutzmann (1859-1930), který přešel i s celou svojí továrnou k Opelu. V letech 1902 až 1907 vyráběl Opel v licenci francouzské vozy Darracq a pak už jen vlastní konstrukce. Cílem tohoto článku však není popis celé bohaté historie značky Opel, proto přejděme až do druhé třetiny minulého století, kde začíná příběh naší Olympie.

TEST Dva dny s Opelem v Rüsselsheimu

Reklama na olympiádu

Historie modelu Olympia začala v roce 1935, když na berlínský autosalon přišel Opel s vozem, který dostal jméno inspirované chystanými olympijskými hrami v Berlíně, které se měly stát nástrojem propagace nacistického Německa. Olympia dostala na masku chladiče emblém s postavou diskobola. V rámci reklamní akce firmy Opel k nadcházející olympiádě byl jeden vůz přepraven vzducholodí z Friedrichshafenu do Rio de Janeira. Mimochodem, tehdy byl ve znaku firmy symbol vzducholodi.

Olympia se stala prvním německým automobilem se samonosnou celokovovou karoserií (monocoque), vyráběným ve velkých sériích. Tato revoluční technologie přispěla k výraznému snížení hmotnosti vozu, vyžadovala však nové výrobní metody a materiály. Při výrobě Olympie byly použity nové typy ocelí, bylo zavedeno bodové sváření a postaveny nové výrobní linky. Novinkou byla například montáž motoru do karoserie zespodu. Celokovová konstrukce přinesla rovněž zvýšení tuhosti karoserie a bezpečnosti cestujících. Pokroková konstrukce vozu je nejlépe vidět na exempláři, u kterého byly některé panely karoserie nahrazeny plexisklem.

kabriolet opel  

Vůz s karoserií dlouhou 3,93 m a rozvorem 2,37 m se dodával ve dvoudveřovém provedení s pevnou (LZ) nebo odnímatelnou plátěnou (CL) střechou a jeho cena byla stanovena na 2500 říšských marek. Vcelku konvenční karoserie měla zajímavé začlenění světlometů do boků po stranách kapoty. Stejné řešení měly i některé další předválečné modely Opelu (Kadett, Admiral). Vůz měl nezávislé zavěšení předních kol a zadní nápravu odpruženou půleliptickými listovými pery.

Jako pohonnou jednotku dostala Olympia pro začátek čtyřválec s rozvodem SV a objemem válců 1288 cm³. Jeho výkon 18 kW (24 k) postačoval k dosažení maximální rychlosti 95 km/h. Pohon zadních kol zprostředkovala třístupňová převodovka.

Opel Kadett – lidovka z Bochumi (1. díl)

V roce 1937 dostala Olympia (model OL38) silnější motor s objemem 1488 cm³ (vrtání 80 mm a zdvih 74 mm) a modernějším rozvodem OHV. Výkon se zvýšil na 27 kW (37 k) a maximální rychlost na 112 km/h. Na karoserii došlo ke změně masky chladiče a zvětšení nárazníků (tyto změny vidíme u poválečného provedení) a vůz dostal čtyřstupňovou převodovku. Za 2950 říšských marek si mohli zákazníci koupit i čtyřdveřový model LV. Svojí robustností a nenáročností na údržbu si Olympia získala velkou oblibu a do roku 1940, kdy byla její výroba nahrazena vojenskými náklaďáky Opel Blitz, se vyrobilo v obou verzích přes 168 tisíc kusů.

Povstaň z popela...

Spojenecké bombardéry v roce 1944 prakticky zničily továrnu v Rüsselsheimu a náročná rekonstrukce trvala až do konce roku 1947. Díky mimořádnému úsilí a obětavosti německých dělníků a techniků vyjela 28. prosince 1947 z obnovené továrny první dvoudveřová Olympia OL38 v provedení z roku 1940. Podle okupačních předpisů nesměly mít v Německu vyráběné automobily objem vyšší než 1,5 litru a tomu Olympia i v nejsilnější verzi vyhovovala. Za dva roky se podařilo vyrobit téměř 26 tisíc vozů a zároveň se připravovala další modernizace.

kabriolet opel  

V lednu 1950 dostala dvoudveřová (čtyřdveřové se po válce nevyráběly) Olympia novou chromovanou masku chladiče, jinak tvarované blatníky a masivní chromované nárazníky. Stejnými změnami prošel i kabriolet s pevnými bočními okny a také kombi a praktická dodávka. Toto provedení Olympie se vyrábělo tři roky a k zákazníkům se dostalo kolem 160 tisíc vozů. Ve vývoji už ale byl nástupce předválečné Olympie.

Opel Kadett – lidovka z Bochumi (2. díl)

Olympia Rekord

S mimořádným zájmem německé a evropské veřejnosti byl v březnu 1953 představen zcela nový model Opel Olympia Rekord. Jeho název odkazoval na předchůdce, ale zároveň se poprvé objevilo typové jméno Rekord, se kterým se vyráběly vozy Opel až do roku 1986 (jejich historii si přiblížíme v samostatném článku). Vůz s rozměry 4239 x 1626 x 1549 mm, rozvorem 2487 mm a hmotností 870 kg dostal moderní pontonovou karoserii s výraznou maskou chladiče, připomínající otevřenou tlamu žraloka s vyceněnými zuby. Přední blatníky již byly zcela zapuštěny do boků a zadní jen zlehka naznačeny. Poměrně vysoké boky opticky snižovaly výrazné olištované prolisy nad podběhy kol. Obě okna, čelní i velké zadní, byla mírně zaoblená. To, že připomínal tehdejší americké vozy nebylo náhodné, neboť Opel se stal součástí koncernu General Motors už v roce 1929.

kabriolet opel  

Vyráběl se také dvoudveřový kabriolet (opět s pevnými bočními okny a stahovací plátěnou střechou) a kombi Caravan s bohatě prosklenou kabinou. Prostřední ze tří bočních oken mělo posuvná skla. Svoji odolnost prokázal Opel Olympia Rekord Caravan na jihoamerické expedici, pořádané na jaře 1954 univerzitou v Heidelbergu. Pro modelový rok 1955 dostala Olympia Rekord (základní model se tentokrát jmenoval opět jen Olympia) novou, širší a vodorovně rozdělenou, masku chladiče a větší zadní okno.

kabriolet opel  

Se starou Olympií měla Olympia Rekord společný 1,5litrový řadový čtyřválec OHV, jehož výkon vzrostl na 29,4 kW (40 k). Při dalším faceliftu v roce 1956, s novou maskou, nárazníky bez svislých sloupků a bez verze kabriolet, byl výkon tohoto letitého motoru zvýšen o dalších pět koní. K poslední inovací Olympie Rekord došlo v roce 1957, těsně před příchodem nové generace. Znovu se změnila přední maska (byla větší se svislými mřížkami) a nad světlomety se objevily tehdy (hlavně v Americe) módní stříšky.

Ještě jednou došlo k oprášení názvu Olympia. V roce 1967 se v nabídce firmy Opel krátce objevil model Opel Olympia A, jednalo se ale pouze o upravenou luxusní verzi typu Kadett B. Nabízené pohonné jednotky zahrnovaly čtyřválce 1,1 litru (44 kW/60 k) z Kadettu a 1,7 (55 kW/75 k) resp. 1,9 (66 kW/90 k) používané v modelu Opel Rekord. S posledně jmenovaným motorem jezdila tato Olympia až 170 km/h a zrychlovala z nuly na sto za 10,9 s. Tyto vozy se dodávaly v provedení tudor, sedan a kupé, ale nebyly příliš úspěšné a v roce 1970 byly nahrazeny modelem Opel Ascona.

TEST Za volantem Opelu Kadett B Coupé Rallye: První kompakt s pořádným motorem

Opel Olympia Rekord, vyráběný v letech 1953 až 1957, překročil hranici 580 tisíc vyrobených vozů. Dá se říci, že tím skončila éra Olympie a jejím pokračovatelem se stal model Rekord. S tímto velmi rozšířeným typem se setkáme v některém dalším článku této rubriky.