Ošuntělá Praga RND dá vzpomenout na počátky dieselů v náklaďácích
Praga RND přijela na svět na počátku popularity naftových motorů v nákladních autech. Hlavním lákadlem byla výrazně nižší spotřeba i levnější náklady na palivo.
Během našeho každodenního sledování českých inzercích občas nacházíme historická vozidla, která sice nejsou unikátní, ale stále vyzařují své kouzlo. Jedním z našich nejnovějších objevů je historická Praga RND, která v předválečných letech stála na počátku popularity vznětových motorů v nákladních autech a v Československu si vysloužila nepříliš lichotivou přezdívku „Randál“.
Čechoslováci tak začali přezdívat Pragu RND kvůli jejímu hlučnějšímu a méně kultivovanému vznětovému motoru. S tím se vyráběla po boku původního zážehového modelu RN a Praga jej tehdy začala do svého nového náklaďáku montovat hned ze dvou důvodů – pracoval s nižší spotřebou paliva, jež navíc bylo levnější než rozšířenější benzin.
Pražská Praga v první polovině třicátých let minulého století vyvinula vlastní konstrukci řadového čtyřválce o zdvihovém objemu 4,5 litru s rozvodem OHV, spalovacím prostorem s předkomůrkou systému Ricardo Whirlpool a vstřikováním Bosch. Před začátkem druhé světové války se však náklaďáku s 37 kW (50 koňmi) vyrobilo jen málo kusů a sériová produkce se rozjela naplno až v poválečných letech.
Továrna obnovila výrobu už v roce 1946 a začala pracovat na vylepšení motoru. Ten upravila novou předkomůrkou Ricardo Comet III, díky níž zvýšila maximální výkon na 44 kW (60 koní) a současně snížila spotřebu paliva. Následně pracovala na dalších vylepšeních a výroba benzinového i naftového modelu skončila v padesátých letech – Praga RN se přestala vyrábět v roce 1953 a Praga RND o dva roky později.
A mimochodem, pokud stále přemýšlíte, co znamená jejich modelové označení, tak z dnešního pohledu působí vážně optimisticky. RN znamená „Rychlý Nákladní“, RND pak „Rychlý Nákladní Diesel“. A jak si stály dynamikou a spotřebou? Praga RN uměla jet až 80 km/h za 25 l/100 km, zatímco Praga RND jezdila až 60 km/h za 15 l/100 km. Během let se vyrobilo 12.747 kusů RN a 16.288 kusů RND.
A teď se vraťme se kousku z české inzerce. Ten opustil výrobní halu v roce 1953, takže už disponuje vylepšeným motorem, a prodejce uvádí, že je plně pojízdný. Poctivá mechanika československého náklaďáku je snad věčná, zatímco zbytek potřebuje pečlivou renovaci.
Na svém podvozkovém rámu pak nese nejrozšířenější nástavbu valník, kterou Praga vyráběla z bukového a smrkového dřeva, spojeného ocelovým kováním. A za jakou cenu se prodává? To bohužel nevíme, protože prodejce uvádí cenu „dohodou“. Při ohledání dalších nabídek v Česku však můžeme říct, že očekávaná prodejní cena může být mezi 150 a 200 tisíci korun.
