Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Parkovací zóny v Praze? Systém začal fungovat už v roce 1996

ČTK ČTK 21. 8. 2020 • 07:56
15
Zobrazit náhledy (15)
Monitorovací autíčka sbírající data o zaparkovaných autech jezdí i v době odstavení zón – získané údaje prý neslouží k ukládání pokut, ale čistě statistikám Monitorovací autíčka sbírající data o zaparkovaných autech jezdí i v době odstavení zón – získané údaje prý neslouží k ukládání pokut, ale čistě statistikám Monitorovací autíčka sbírající data o zaparkovaných autech jezdí i v době odstavení zón – získané údaje prý neslouží k ukládání pokut, ale čistě statistikám Vyhrazená místa pro parkování úředníků prý nebyla, nejsou a nebudou Modře označená stání v klidových zónách daleko od uzlových bodů MHD, například v Libišské ulici, mají jen jednu úlohu – vytahat motoristům z kapes peníze Peníze za parkovací karty se využívají jinde, nejsou ani na pořádné vyznačení modré lajny. Ta takhle vypadá po roce od instalace. Kamery měřicího vozidla zaznamenávají registrační tabulky všech aut, která v zóně parkují Rok s nenáviděnými zónami. Plaťte a mlčte Modrá zóna pro hybridy Podpora elektromobilů v ČR: Zelené iluze, modrá skutečnost

Současný systém parkovacích zón, který v principu rozlišuje platbu parkovného a jeho cenu pro rezidenty a návštěvníky, začal fungovat 29. dubna 1996, nejprve v pravobřežní části Prahy 1.

Regulace parkování v historickém jádru metropole je ale ještě staršího data. Již v roce 1979 se objevil první systém, který v celé první městské části, rozdělené na několik zón, umožnil parkování jen místním obyvatelům nebo autům zdejších podniků. Návštěvníci centra mohli své vozy nechat třeba na placených parkovištích, kde peníze vybírala obsluha.

První změnu - zprvu jen na pravý vltavský břeh, na Malé Straně a Hradčanech zůstalo vše při starém - přineslo zavedení zón placeného stání na jaře 1996. Dotčená oblast byla rozdělena do tří kategorií: modré pro rezidenty (parkovat zde mohli jen obyvatelé nebo majitelé firem se sídlem) a dvou pro návštěvníky. Dražší oranžová byla na frekventovaných místech (parkovat zde bylo možné maximálně dvě hodiny) levnější zelené (až na šest hodin) v místech s menší poptávkou po parkování.

Parkovací karta pro rezidenty, tedy lidi s trvalým pobytem v dané zóně, stála pro první auto nejprve tisíc a později 500 korun ročně, ostatní druhy karet (na druhé auto či pro podnikatele) byly potom dražší. Pro srovnání - původní vyhláška pražského národního výboru z roku 1979 stanovila cenu parkovací karty na rok na 300 československých korun. Rezidentní parkování později zdražilo, nejprve v roce 2004 na 700 korun (pro první auto), od roku 2016 se platí 1200 korun ročně. V návštěvnických zónách stojí parkování několik desítek korun za hodinu.

Zavedení nového systému parkování před 23 lety se neobešlo bez potíží a protestů obyvatel. Dodnes používaným argumentem je, že parkovací karta nezaručuje, že člověk v okolí svého bydliště skutečně zaparkuje. Respektování zóny se po zhruba půl roce výrazně snížilo, když se objevily pochybnosti o tom, zda Praha vůbec mohla podle stávajících zákonů systém zavést. Pochyby o legálnosti zóny placeného stání zmizely na jaře 1997, kdy vstoupil v platnost nový zákon a následně i vyhláška.

Po roce 1996 se řadu let hovořilo o rozšíření systému zóny placeného stání, skutečností se ale stalo teprve koncem roku 2007, kdy přibyl zbytek Prahy 1 ležící na levém břehu Vltavy zároveň s druhou městskou částí. V polovině února 2008 se zóny rozrostly i do většiny Prahy 3 a o dva týdny později je zavedla také další městská část v širším centru, Praha 7. Systém zůstal stejný, jako původně - tedy modrá zóny pro rezidenty a oranžová a zelená s parkovacími automaty pro návštěvníky.

S každým rozšířením ZPS se objevily problémy s parkováním v částech, které přímo sousedily se zpoplatněnými úseky. Systém se proto rozšiřoval. V létě 2016 přibyly zbytek Prahy 3 (Jarov) a části Prahy 5 a Prahy 6, následovalo v říjnu téhož roku několik úseků v Praze 8 (Karlín a Libeň či u metra Ládví). V červenci 2019 se ZPS rozšířily o Prahu 4, v polovině loňského listopadu přibyly další části Prahy 5 a Prahy 6. V prosinci se zvětšilo zpoplatnění území na Praze 4 a letos v lednu i Praha 9.

Chystané rozšíření parkovacích zón o Vršovice a části Vinohrad v Praze 10 není poslední, do konce letošního roku by měl přibýt i zbytek desáté městské části (5. října Strašnice, 2. listopadu Malešice). V plánu je jejich zavedení v Letňanech u metra nebo v Klánovicích kolem železniční zastávky. O další oblasti by se v blízké budoucnosti měly rozrůst již existující ZPS v Praze 5 (sídliště Podbělohorská a zbytek čtvrti Cibulka), Praze 6 (zbylé části Hanspaulky) a Praze 9 (další části Střížkova, Proseka, Krocínky a Libně).

Systém, který obsahuje i malé úseky například v Uhříněvsi nebo Radotíně, má ale stále kritiky. Vytýkají mu například to, že motoristy uzavírá uvnitř jejich městské části, jeho dopady pociťují i lidé ze sídel kolem Prahy, kteří do jí musejí na úřady. Během let se objevila řada návrhů na změnu, žádný ale neuspěl. Největší novinkou se tak před třemi roky stalo zavedení fialové zóny, která nahradila zelenou a oranžovou, nebo možnost platit za parkování na dálku. Díky němu mohou nyní návštěvníci omezenou dobu stát i v modré zóně, byť za vyšší cenu.

Související články

Témata

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku
Články odjinud