Pět českých klišé u nákupu auta
V Česku se při nákupu auta traduje spousta věcí, které nás ve výsledku nutí k pořízení auta, které pro nás vlastně není vhodné. Jaké to jsou?
Stačí se zeptat kamarádů v hospodě, jaké auto je nejlepší si pořídit. Co by mělo u výběru hrát tu největší roli? Řadu rad ale dají jen podle toho, jací jsou oni řidiči, kudy a kam jezdí a jak vlastně žijí a co přesně oni potřebují. Nebo co si myslí, že potřebují. A také jen podle toho, co oni sami znají.
1. Kdo chce šetřit, musí mít diesel
Doby, kdy nafta dávala smysl velké části řidičů, jsou dávno pryč. Benzinové motory jsou úspornější, hybridy jsou výrazně rozšířenější a diesely jsou zase náročnější na servis a údržbu. Pohon na naftu tak dnes dává smysl jen ve větších autech a jen s velkými nájezdy.
2. Do Chorvatska se dá dojet jen větším autem
Mnozí Češi dostávají přímo záchvaty z představy, že by někdo jel do Chorvatska s fabií. V důsledku si tak i bezdětné páry kupují větší auto jen kvůli letní dovolené. Fascinace Chorvatskem je znát i u elektromobilů. Pak i lidé, kteří týdně najedou sto kilometrů a mají možnost nabíjet doma, dochází k závěru, že to pro ně není. V srpnu přece pojedou do Zadaru.
3. Velikost kufru je to nejdůležitější
Každý z nás má jiné potřeby. Jedna rodina jede na jednodenní výlet po střechu naložená, druhé stačí batůžek se svačinou. Hlavně u zavazadelníků platí, že si lidé kupují auto na hypotetická dvě procenta svých potřeb. Ve výsledku mají větší a dražší auto, které téměř nikdy nevyužijí. Jen se jim bude hůře parkovat.
4. Nejlepší cenu dostane ten, kdo obešle všechny dealery v zemi
V posledních letech se traduje, že nejlepší je si vybrat auto doma a obeslat co nejvíc dealerů a bude to nejlepší nákup. Trochu to naráží na to, že obchodník na druhém konci republiky neuvidí ze servisu ani korunu, i na to, že právě diskuze s dealery může ve výsledku vést k volbě lepšího auta a může se najít i řešení, které by v odpovědi na email nikdo nenavrhl.
5. Je třeba vysoký výkon
Pro mnohé řidiče je důležité mít vysoký výkon, třeba proto, že na svých trasách musí často předjíždět. Tuhle představu vnucují i těm, kteří jej v podstatě nepotřebují a rozmlouvají jim auta, které na stovce nejsou za pár sekund. Tohle klišé ale často vede jen k tomu, že si lidé pořídí sice papírově silné vozy, výkon je ale dostupný v tak vysokých otáčkách, že se k němu nikdy nedostanou.
